Jeseníky / Hrubý Jeseník jsou po Krkonoších
druhým nejvyšším pohořím ČR. S nejvyšší horou Praděd (1 492 m) představují mohutný
zalesněný a lučnatý horský val ležící v severozápadní části Moravy a ve Slezsku. Hřeben
Jeseníků protínají dvě silniční horská sedla - Červenohorské sedlo a Videlský kříž. Celková
rozloha tohoto úchvatného pohoří činí 530 km2, což Hrubý Jeseník řadí na
56. příčku rozloh geomorfologických
celků v ČR. V tomto malém velkém turistickém ráji lze naplánovat ohromné množství
túr i vícedenních treků. Řadu tipů na nejkrásnější túry a přechody naleznete právě na této
stránce věnované výhradně Jeseníkům.
Jeseníky, základní informace o pohoří
rozloha pohoří Hrubý Jeseník - 530 km2, 56. největší celek
nejvyšší hora Jeseníků - Praděd (1 492 m, také 1 491 m)
střední výška Jeseníků - 887,6 m
délka hřebene Hrubého Jeseníku - asi 40 km
rok vyhlášení CHKO Jeseníky - 1969, rozloha 740 km2
Jeseníky náleží do provincie Sudety, která sousedí s vněkarpatskými
sníženinami na východě. Od těchto celků jsou Jeseníky (Hrubý Jeseník) odděleny značně
hlubokými zlomovými údolími řek Bělá, Branná, Černá Opava, Desná a Moravice.
Hrubý Jeseník má celkovou rozlohu 530 km2
a střední výšku 887,6 m. Pozor, nezaměňovat s rozlohou CHKO Jeseníky, která
činí 740 km2, a která zasahuje i do sousedních geomorfologických celků.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.
Geomorfologické členění Hrubého Jeseníku
celek
podcelek
okrsek
Hrubý Jeseník
Keprnická hornatina
Šerácká hornatina
Přemyslovská vrchovina
Medvědská hornatina
Vrbenská vrchovina
Pradědská hornatina
Kamzičnická hornatina
Karlovská vrchovina
Vysokoholský hřbet
Pradědský hřbet
Desenská hornatina
Pohoří Hrubý Jeseník se dělí na tři samostatné podcelky. Jsou to Pradědská
hornatina - nejvyšší část Jeseníků rozkládající se mezi sedlem Skřítek a Červenohorským
sedlem, Keprnická hornatina - část mezi Červenohorským sedlem a Ramzovským
sedlem a konečně Medvědská hornatina, což je severovýchodní část Hrubého Jeseníku.
Keprnická hornatina - členitá hornatina s rozlohou 120 km2.
Keprnická hornatina je charakteristická širokými hřbety se zbytky zarovnaných povrchů
a četnými izolovanými skálami, mrazovými sruby, kryoplanačními terasami a thufury. Tento
geomorfologický podcelek Hrubého Jeseníku má střední výšku 895,8 m a střední sklon svahů
15° 37´. Nejvyšší horou podcelku je Keprník (1 422 m) v okrsku Šerácká hornatina.
Medvědská hornatina - členitá hornatina ve východní části pohoří Hrubý
Jeseník. Podklad této složité zlomové kry tvoří ortoruly, amfibolity, fylity, migmatity
i kvarcity. Medvědská hornatina je silně rozčleněna hlubokými údolími, patrné jsou zbytky
zarovnaných povrchů na širokých plochých hřbetech, Množství izolovaných skal, mrazových
srubů a kryoplanačních teras. Rozloha Medvědské hornatiny činí 201 km2, střední
výška 814,8 m a střední sklon svahů 11° 28´. Nejvyšší horou podcelku je Medvědí vrch (1 216 m)
v okrsku Hornoopavská hornatina.
Pradědská hornatina - nejjižnější z podcelků Hrubého Jeseníku. Typické
jsou pro ni široké hřbety se zbytky zarovnaných povrchů a hluboce zařezané doliny založené
na zlomových liniích. Vyzdvižená a silně rozčleněná zlomová kra Pradědské hornatiny je budována
krystalickými horninami desenské klenby (ruly, břidlice a amfibolity, svory, fylity aj.). Pro
Pradědskou hornatinu jsou typická četná izolovaná skaliska. Nechybí ani kryoplanační terasy,
kamenná moře, polygonální půdy a thufury. Rozloha tohoto geomorfologického podcelku činí
209 km2, střední výška 953,0 m a střední sklon svahů 15° 06´. Nejvyšším bodem
podcelku je Praděd v geomorfologickém okrsku Pradědský hřbet.
Nejvyšší hory v Jeseníkách
Nejvyšším vrcholem je Praděd (1 492 m)
dalšími významnými vrcholy jsou Šerák (1 351 m)Keprník (1 423 m), Mravenečník (1 343 m),
Vysoká hole (1 464 m), Břidličná hora (1 358 m),
Velký Máj (1 384 m) a další. Celkem překračuje hranici 1 000 metrů
56 jesenických vrcholů.
30 nejvyšších hor v Hrubém Jeseníku
Pořadí
Vrchol
Výška
Pořadí
Vrchol
Výška
1.
Praděd
(1 492 m)
16.
Temná
(1 263 m)
2.
Vysoká hole
(1 465 m)
17.
Medvědí hřbet
(1 261 m)
3.
Keprník
(1 423 m)
18.
Velká Jezerná
(1 248 m)
4.
Velký Máj
(1 386 m)
19.
Černá stráň
(1 237 m)
5.
Vozka
(1 377 m)
20.
Ostrý vrch
(1 228 m)
6.
Malý Děd
(1 368 m)
21.
Medvědí vrch
(1 216 m)
7.
Jelení hřbet
(1 367 m)
22.
Homole
(1 209 m)
8.
Břidličná
(1 358 m)
23.
Jelení loučky
(1 205 m)
9.
Dlouhé stráně
(1 353 m)
24.
Orlík
(1 204 m)
10.
Šerák
(1 351 m)
25.
Černý vrch
(1 201 m)
11.
Mravenečník
(1 343 m)
26.
Sokol
(1 187 m)
12.
Vřesník
(1 342 m)
27.
Ostružná
(1 184 m)
13.
Červená hora
(1 333 m)
28.
Malý Máj
(1 182 m)
14.
Pecný
(1 329 m)
29.
Velký Klín
(1 178 m)
15.
Spálený vrch
(1 313 m)
30.
Výrovka
(1 167 m)
Říční síť Hrubého Jeseníku
Jeseníky jsou odvodňovány říčními toky Branná, Desná, Moravice, Černá Opava
aj. Na některých z nich se vytvořily menší vodopády. Jeseníky jsou poměrně vysokého
stáří, na jejich utváření se účastnilo především hercynské vrásnění, pozdější
alpínské se na podobě horstva příliš neprojevilo. Menší stopy tady zanechala
poslední doba ledová, kdy se ve Velké kotlině nacházel malý
ledovec.
Geologická stavba pohoří
Jádro pohoří je tvořeno velice starými horninami z období starohor a prvohor. Naopak
nejmladší horniny, jejichž vrstvy dosahují mocnosti až 50 metrů, pocházejí z období posledních
glaciálů.
Jeseníky jsou budovány především krystalickými břidlicemi prvohorního stáří a slepenci,
které byly zarovnány do parovin a třetihorními kernými pohyby rozlámány do jednotlivých ker
zarovnaných podél jednotlivých zlomů. Tyto kry jsou od okolních těles odděleny příkrými
zlomovými svahy.
Ledovce v Jeseníkách
Horská služba Jeseníky
V případě nehody či úrazu v horských partiích
Jeseníků lze volat horskou
službu. Pohotovostní telefonní číslo je +420 602 666 603. Na okrsek
Červenohorské sedlo je telefonní číslo +420 583 295 111.
V poslední době ledové se
pevninský ledovec zastavil na severním úpatí Hrubého Jeseníku. Velice chladné klima
umožnilo vzniknout řadě periglaciálních jevů jako jsou například polygonální půdy, skalní
stupně i kamenná moře. Na závětrných svazích se ukládalo množství sněhu a postupně tady
vznikaly svahové ledovce či firnoviště. Ty se zasloužily o vznik dnešního karu Malé kotliny,
Velké kotliny, Jeleního žlebu či Sněžné kotliny.
Jeseníky jsou budovány především žulami, ortorulami a mladšími migmatity, objevují
se ale i ruly, amfibolity a další horniny. V oblasti Červenohorského hlubinného zlomu
(například na Pradědu) vystupují na povrch přeměněné krystalické břidlice. Geologické
podloží Hrubého Jeseníku je tak velice pestré.
Tyto geologické podmínky spolu s poměrně chladným počasím a vysokými srážkami
daly vzniknout velké řadě rašelinišť (vrchovišť), která se nacházejí i v hřebenových
partiích tohoto pohoří. Určitě nejznámějším rašeliništěm je
Velké mechové jezírko.
Nejchladnějším místem pohoří je Praděd, na němž dosahuje
průměrná roční teplota je +0,9 °C a úhrn srážek 1 440 mm. Roční
úhrn srážek v Jeseníkách činí 1 200 mm - 1 300 mm v hřebenových partiích
a 800 mm - 1 000 mm v podhorských oblastech.
Klimatické poměry a předpověď počasí
Jeseníky se nacházejí na rozhraní dvou klimatických oblastí - vlivy atlantického
proudění tady narážejí na západní hranici kontinentálního klimatu.
Horské polohy Hrubého Jeseníku patří do chladné klimatické oblasti, podhorské polohy pak do
mírně teplé klimatické oblasti.
Jesenické klima se vyznačuje vysokou relativní vlhkostí s množstvím atmosférických srážek
a s převládajícím západním prouděním. V některých izlovaných lokalitách se projevují vlivy
mikro a mezoklimatu. Velké teplotní rozdíly mezi hřebenovými a podhorskými partiemi snad
nejlépe dokladuje skutečnost, že na Pradědu se i v letních měsících mohou vyskytnout
teploty pod 0 °C.
Mocnost sněhové pokrývky dosahuje až 3 metrů, v roce
2005 byly na vrcholu zaznamenány téměř 4 metry (398 cm). Sněhové podmínky umožnily
vzniku lyžařských středisek, to s nejvhodnějšími podmínkami - Ovčárna
- je v těsném sousedství Pradědu. Sníh se tady mnohdy udrží až do pozdních jarních
měsíců.
Výška sněhové pokrývky kulminuje v březnu a souvislá vrstva sněhu
se na Pradědu udrží v průměru od konce listopadu do konce druhé dubnové dekády. Ve Velké
kotlině se sněhová pole mohou udržet až do července.
Osídlování oblasti
První známá zmínka o tomto pohoří pochází již z 3. století n.l. z doby Ptolemaia.
Slovanské osídlení oblasti se datuje od 6. století n.l. V době vlády Přemyslovců
vznikaly v této oblasti pohraniční hrady, jejichž ruiny se zachovaly až do dnešních
časů.
V době po 30-leté válce dochází k přesídlování velkého množství německých
osadníků, takže původně převážně český prvek je v tomto regionu stále více nahrazován
prvkem německým. V pozdějším období "proslulo" Jesenicko (Velké Losiny,
Břidličná) čarodějnickými procesy, při kterých bylo fanatickými a především
chamtivými církevními inkvizitory umučeno a upáleno několik desítek lidí.
Chráněná krajinná oblast Jeseníky
Jeseníky jsou chráněnou krajinnou oblastí, která byla vyhlášena v roce 1969. Její
rozloha činí 740 km2 a zasahuje krom Hrubého Jeseníku i do sousedních
cekjů - Hanušovické vrchoviny a Zlatohorské vrchoviny. V CHKO Jeseníky se nacházejí
4 národní přírodní rezervace (Praděd, Šerák - Keprník, Rejvíz, Rašeliniště Skřítek),
jedna národní přírodní památka (Javorový vrch), 18 přírodních rezervací a 6 přírodních
památek.
V působnosti Správy CHKO Jeseníky se dále nacházejí národní přírodní rezervace
Králický Sněžník a národní přírodní památky Na Špičáku, Ptačí hora, Rešovské
vodopády, Velký Roudný,
Venušiny misky, Jeskyně Na Pomezí a Borový.
Fauna a flóra v CHKO Jeseníky
Příroda CHKO Jeseníky je i přes četné zásahy člověka velice bohatá. Jeseníky
jsou významným útočištěm řady živočišných a rostlinných druhů, z nichž mnohé patří k endemickým.
Objevuje se tady i řada glaciálních reliktů. Z nich jmenujme například ořešníka kropenatého
(Nucifraga caryocatactes), sýce rousného (Aegolius funereus), myšivku horskou
(Sicista betulina) aj.
Z endemických druhů si pozornost zaslouží okáč menší (Erebia sudetica subsp. sudetica)
či žluťásek borůvkový (Colias palaeno), čolek karpatský (Triturus montandoni)
aj. V klidných zónách CHKO se objevuje tetřev hlušec (Tetrao urogallus) a sporadicky
se do Jeseníků zatoulá z Karpat medvěd hnědý(Ursus arctos). U vodních toků lze spatřit chřástala polního (Crex crex). Pokusy
o reintrodukci rysa ostrovida(Lynx lynx)
jsou narušovány nelegálním lovem.