|
Asi nejznámější částí Drahanské vrchoviny je vápenci a dolomitickými vápenci budovaná
oblast Moravského krasu. Dalšími jsou Adamovská vrchovina a Konická
vrchovina. Adamovská vrchovina se rozkládá severně od Brna a má relativně členitý reliéf
na silně deformovaným žulovém podloží. Její povrch tvoří zřetelné vyvýšeniny,
hrásťových struktur, které se v terénu projevují jako mírně vystupující, obvykle
zalesněné, hřbety četných kopců.
Narozdíl od ní představuje sousední Konická
vrchovina náhorní planinu s malými výškovými rozdíly. Strmější srázy a členitější
reliéf se objevuje obvykle jen v okrajových partiích pohoří, kde svahy Drahanské
vrchoviny spadají do Dyjsko - Svrateckého úvalu, Hornomoravského úvalu, Vyškovské
brázdy či Boskovické brázdy. Nejvyšším vrcholem Drahanské vrchoviny je kóta
Skalky (735 m) východně od Boskovic.
Krajina Drahanské vrchoviny je poměrně řídce osídlena. Díky tomu tady nalezneme
velké komplexy neporušených lesů, v nichž převládají bukové porosty či teplomilné
doubravy. Zajímavé jsou rovněž mokřady a nivní louky s velice vzácnými živočišnými
a rostlinnými společenstvy. Zachovalost přírody je rovněž dána absencí velkého průmyslu.
Moravský kras
Samostatnou kapitolu si zaslouží Moravský kras, který je největším
krasovým územím v České republice se čtyřmi turisticky zpřístupněnými jeskyněmi.
Jsou to jeskyně Balcarka,
Kateřinská,
Sloupsko - Šošůvské jeskyně a nejznámější
a nejnavštěvovanější Punkevní jeskyně,
v jejichž blízkosti nalezneme i jednu z největších a nejhlubších moravských propastí
- Macochu.
Do popisované oblasti jsem zahrnul i Bobravskou vrchovinu, která je spolu s Drahanskou
vrchvinou a Boskovickou brázdou, dalšími celky tzv. Brněnské vrchoviny.
Geomorfologické členění Drahanské vrchoviny
| celek |
podcelek |
okrsek |
| Drahanská vrchovina |
Adamovská vrchovina |
Hořická vrchovina |
| Blanenský prolom |
| Mojetínský hřbet |
| Valchovský prolom |
| Škatulec |
| Rozsocháč |
| Výškůvka |
| Řícmanicko-kanický prolom |
| Bílovický hřbet |
| Obřanská kotlina |
| Soběšická vrchovina |
| Babí lom |
| Svinošický prolom |
| Moravský kras |
Suchdolské plošiny |
| Rudická plošina |
| Ochozské plošiny |
| Konická vrchovina |
Protivanovská planina |
| Štěpánovská planina |
| Plumlovská sníženina |
| Zdětínská plošina |
| Myslejovický hřbet |
| Bousínský les |
| Mokerská vrchovina |
| Jedovnicko-račická sníženina |
| Kojálská planina |
Bobravská vrchovina
Bobravská vrchovina je jedním z geomorfologických celků Brněnské vrchoviny.
Na jihu a východě sousedí s Dyjsko - Svrateckým úvalem, na severovýchodě s Drahanskou
vrchovinou, na severu s Hornosvrateckou
vrchovinou, a na západě s Boskovickou brázdou. Na jihozápadě dochází jen k letmému
polibku s Jevišovickou pahorkatinou.
Rozloha Bobravské vrchoviny činí 371 km2, což z ní činí rozlohou
66. největší celek České republiky.
Střední výška 316,7 m, nejvyšším bodem je návrší Kopeček (479 m)
nedaleko Ostrovačic. Bobravská vrchovina, která je odvodňována toky řekami Svratka
a Jihlava s krátkými, ale poměrně prudkými přítoky, se dělí na tři geomorfologické
podcelky. Jsou to Leskounská vrchovina, Lipovská vrchovina a Řeckovicko-kuřimský
prolom.
|
Horní můstek