Rychlebské hory, horská turistika a přírodní zajímavosti malebného a Bohem zapomenutého pohoří

Nejvyšším vrcholem Rychlebských hor je hora Smrk (1 126 m) zvedající se v jižní části pohoří v blízkosti Ramzovského sedla. Ještě dalších osm vrcholů pohoří přesahuje svou výškou hranici jednoho tisíce metrů.

Rychlebské hory, přírodní poměry

Hřeben Rychlebských hor se táhne zhruba ve směru jih - sever až jihovýchod - severozápad podél hranice s Polskem. Rychlebské hory oddělují Moravu a Slezsko od polského Kladska (Klódzko). V Polsku se pro Rychlebské hory používá pojmenování Góry Zlote (severní část) a Góry Bialskie (jižní část).

Rychlebské hory na severu sousedí s Vidnavskou nížinou a Žulovskou pahorkatinou, na východě se Zlatohorskou vrchovinou a Hrubým Jeseníkem, na jihu s Hanušovickou vrchovinou a konečně na západě s Králickým Sněžníkem, od kterého je oddělen Kladským sedlem.

Délka hřebene Rychlebských hor činí asi 30 kilometrů, na západě je hřeben Kladským sedlem (817 m) oddělen od sousedního Králického Sněžníku a na jihu Ramzovským sedlem od Hrubého Jeseníku.

Geologická stavba Rychlebských hor

Geologická stavba pohoří je složitá. Objevují se tady jak vyvřelé, tak přeměněné i usazené horniny. Rychlebské hory byly formovány především variskými vrásněními svrchního devonu a spodního permu. V období devonu se na území dnešních Rychlebských hor rozkládalo moře, zároveň tady probíhala sopečná činnost.

Díky těmto procesům, zejména na kontaktních plochách, lze v Rychlebských horách nalézt nepřeberné množství hornin a minerálů, které lákají sběratele nerostů. Výrazným způsobem se do dnešní podoby Rychlebských por podepsaly i doby ledové. Před asi 300 až 250 tisíci lety pokryl kontinentální ledovec s centrem ve Skandinávii i předpolí Rychlebských hor. Po svém ústupu tady zanechal až 50 m silné vrstvy štěrkopísků a hlín (Javorník, Písečná, Supíkovice).

Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.

Rychlebské hory, geomorfologické členění pohoří

Hornolipovská hornatina - plochá hornatina, geomorfologický podcelek v jihovýchodní části Rychlebských hor, která je budována metamorfovanými horninami jako jsou ruly, svory a fylity. Objevují se ale i krystalické vápence a grafity. Pro hornatinu, o celkové rozloze 101 km², jsou typická hluboce zařezaná údolí a zbytky zarovnaného povrchu s výraznou periglaciální modelací. Objevují se kryoplanační terasy, mrazové sruby, sutě i izolované skály a krasové jevy. Střední výška této části Rychlebských hor činí 776,3 m, střední sklon svahů 12° a 19´. Nejvyšším bodem je hora Smrk (1 125 m).

Travenská hornatina - další z geomorfologických podcelků Rychlebských hor, který se rozkládá v severozápadní části pohoří. Plochá hornatina, která je budována krystalickými horninami a čtvrtohorními čediči, dosahuje rozlohy 122 km². Na okrajových svazích, které jsou silně rozčleněny hlubokými dolinami, se nacházejí zbytky zarovnaných povrchů modelovaných pevninským ledovcem v poslední době ledové. Periglaciální reliéf s izolovanými skálami, skalními moři a kryoplanačními terasami. Střední výška Travenské hornatiny činí 553,8 m, střední sklon svahů 10°. Nejvyšší horou je Špičák (957 m).

Sokolský hřbet - geomorfologický podcelek v severovýchodní části pohoří Rychlebské hory. I Sokolský hřbet představuje plochou hornatinu, jejíž rozloha činí 53 km². Masív Sokolského hřbetu, hrástě s vnitřní kernou diferenciací, budují ruly a kvarcity. A také vápence - především v okolí Jeskyně Na Pomezí. Střední výška této části Rychlebských hor činí 607,6 m, střední sklon svahů 12°. Nejvyšší horou geomorfologického podcelku je Studničný (992 m).

Turistické cíle v Rychlebských horách

Z turisticky atraktivních míst stojí za zmínku pěkný zámek Jánský vrch v městečku Javorník či pěkná jeskyně s bohatou krápníkovou výzdobou Na Pomezí či blízká puklinová jeskyně Na Špičáku v blízkosti hranice se Zlatohorskou vrchovinou, jejíž krápníková výzdoba však byla poničena nejen člověkem, ale především přívalovými vodami tajícího kontinentálního ledovce na konci poslední doby ledové.

Hřebenovka

Hřebenovka Rychlebských hor je velice atraktivní středně náročnou jednodenní až dvoudenní túrou. Ta je o to krásnější, že Rychlebské hory jsou téměř opuštěnými horami s malým množstvím turistům, neporušenou přírodou a nádhernými rozhledy na sousední pohoří.

Turistická mapa pohoří

• Rychlebské hory na turistické mapě

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.