Křivoklátská vrchovina, pěší turistika a přírodní nebo turistické zajímavosti českého pohoří

Křivoklátská vrchovina - geomorfologické členění, turistika a přírodní zajímavosti

Křivoklátská vrchovina je středně velkým geomorfologickým celkem o celkové rozloze 745 km². Křivoklátská vrchovina se tak na pomyslném žebříčku rozloh geomorfologických celků České republiky umístila ve střední části pole, konkrétně na 42. příčce mezi 94 celky.

Pro Křivoklátskou vrchovinu je typický poměrně členitý reliéf, přestože střední výška tohoto celku činí jen asi 418 m. Nejvyšším vrcholem tohoto celku je Radeč se 721 metry. Dalšími významnými vrcholy jsou Těchovín (617 m), Krušná hora (609 m), Vlastec (612 m) aj. Pro oblast jsou typické krátké hřbety se SV-JZ orientací. Jakousi páteří oblasti je pak řeka Berounka, jejíž údolí nabývá místy kaňonovitý charakter.

Co příroda ubrala Křivoklátské vrchovině na výšce, to jí přidala na přírodních zajímavostech. Polínko sem přiložil i člověk, jehož činnost tady zanechala nespočet kulturních památek. Jmenujme jen hrady Křivoklát, Karlštejn, Zbiroh. Ale také velkolom Velká Amerika a mnoho dalších.

Není divu, že na nejcennější části území Křivoklátské vrchoviny byla v roce 1978 vyhlášena CHKO Křivoklátsko. Výměra této chráněné krajinné oblast je 628 km². Zahrnuje 27 maloplošných chráněných území. Z toho 4 národní přírodní rezervace, 16 přírodních rezervací a 7 přírodních památek.

Podloží Křivoklátské vrchoviny je tvořeno zpravidla velice starými horninami. Objevují se starohorní břidlice, křemence a spility, ale i prvohorní ryolity, pískovce, křemence a diabasové vulkanity. Místy, především v oblasti Českého krasu, vystupují usazené horniny.

Křivoklátská vrchovina, geomorfologické členění

Pražská plošina

Pražská plošina představuje další z geomorfologických celků ve středních Čechách. Sousedy Pražské plošiny jsou Benešovská pahorkatina, Brdská vrchovina, Hořovická pahorkatina, Křivoklátská vrchovina, Džbán, Dolnooharská tabule a Středočeská tabule. Centrem Pražské plošiny je hlavní město Praha.

Pražská plošina dosahuje rozlohy 1 128 km², což jí řadí na 29. příčku žebříčku rozloh geomorfologických celků České republiky. Střední výška Pražské plošiny činí jen 302,5 m a nejvyšším vrcholem je kóta Na Rovinách na Kladensku s pouhými 435 metry výšky. Pražská plošina tak představuje členitou pahorkatinu v povodí řek Labe a Vltava.

Podloží Pražské plošiny je tvořeno především starými proterozoickými a staropalezoickými horninami Barrandienu, ale také usazenými horninami z období permu až křídy. Erozně denudační reliéf je rozčleněn do řady strukturních hřbetů a suků s hustou říční sítí a říčními terasami.

Pražská plošina, geomorfologické členění na podcelky a okrsky

Hořovická pahorkatina

Hořovická pahorkatina je poměrně malým geomorfologickým celkem v Brdské oblasti. Vždyť rozloha Hořovické pahorkatiny činí jen 427 km², což ji řadí až na 62. příčku žebříčku rozloh geomorfologických celků České republiky.

Hořovická pahorkatina sousedí s Pražskou plošinou, Brdskou vrchovinou, Švihovskou vrchovinou a Křivoklátskou vrchovinou. Tento celek představuje členitou pahorkatinu se střední výškou 352,7 m. Nejvyšším bodem Hořovické pahorkatiny je vrch Na Skále (508 m) v Holoubkovské kotlině.

Podloží Hořovické pahorkatiny je budováno především silně zvrásněnými břidlicemi prvohorního stáří a vápenci. Jejich odlišná odolnost vůči erozním vlivům má na svědomí strukturně denudačního reliéfu této pahorkatiny.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.