Výlet po hřebeni Radeč, Rokycansko a pěší turistika v Křivoklátské vrchovině

Po hřebeni Radče

Vydejme se několikakilometrovou "tůru" po hřebeni Radče na Rokycansku a všímejme si všeho co na cestě potkáme. Nebude toho málo, vždyž i malá "pohoříčka" v nitru Čech mají své kouzlo, zajímavou historii a pověstmi opředené vrcholky.

Hřeben Radče vystupuje z lesnatého území stejnojmenného přírodního parku vyhlášeného v roce 1979 na rozloze 5 944 ha v jižní části Křivoklátské vrchoviny. Motoristé či pasažéři vlaku jej znají jako krajinou dominantu s telekomunikační věží z dálnice nebo železniční tratě spojující Prahu z Plzní. Vede na něj několik značených turistických cest. My se vydáme po celém hřebeni od malé vísky Skelná Huť od západu k východu nejprve po zelené značce.

První významnou zastávkou našeho putování ještě než vystoupíme na hřeben je Bílá skála (610 m n.m) s pozůstatky hradiště. Zavede nás na ní značená odbočka ze zelené turistické značky. Hradiště se rozkládá na ostrožně vybíhajícím na jihozápadě z masívu, od kterého ji odděluje mělké sedlo. Lokalita má přibližně oválný tvar o velikosti 170 × 90 metrů. Ostrožna je chráněna z velké části přirozenými nepřístupnými skalnatými svahy.

Nejvýraznějším pozůstatkem opevnění lokality je tak přímí kamenný val o dochované délce 40 metrů a výšce 1 metr na její severní straně. Spatříme jej po pravé straně od cesty při vstupu do samotného areálu hradiště. Z jaké doby hradiště pochází se zatím nepodařilo archeologicky dokázat. Podle způsobu opevnění a volby terénu lze snad soudit na pozdní dobu bronzovou či pozdní dobu halštatskou. Skalnatý ostroh Bílé skály je ale především vyhledávaným místem dalekého rozhledu směrem na Břasy a okolí.

Od Bílé skály stoupáme dále, posléze se k nám připojuje turistická cesta od Radnic, které mají příhodné vlakové spojení. Následně se již dostáváme na hřeben a pokračujeme po něm k nejvyššímu stejnojmennému budu masívu, který se nachází ve výšce 721 metrů nad mořem. Není vlastně nikterak značen, nachází se po levé straně cesty, která pak projde malým sedélkem mezi ním a vrcholkem nazývaným Brno.

Vrcholek Brna, který se nalézá ve výšce 718 metrů nad mořem poznáme snadno. Označuje jej dřevěná konstrukce a kámen. Každého návštěvníka ale rozhodně první zaujme nepřehlédnutelná televizní věž s provozním objektem. Je však nepřístupná a tak je z vrcholku jen částečný výhled průsekem stromů. V minulosti tu existovala dřevěná rozhledna a významný trigonometrický bod označený kamenem. Nacházíme se v nejvyšších místech přírodního parku Radeč.

Radeč na turistické mapě

Dále budeme pozvolna klesat od nejvyššího vrcholku do sedla s rozcestím Radeč - východ ve výšce 654 metrů. Od Holoubkova sem vede červená turistická značka po cestě, která je první značenou turistickou cestou na západě Čech. Byla vyznačena 4.8. 1889 z iniciativy holoubkovského učitele a regionálního badatele J. Lega. Odtud se po červené značce vydáme na vedlejší skalnatý vrcholu masivu Radče nazývaném Hrad, kde se nalézají pozůstatky malého středověkého hradu opředeného řadou pověstí o místních pokladech a potajnu pohřbené zavražděné dceři hradního pána.

Podle posledních výzkumů bylo potvrzeno ztotožnění lokality s hradem Mitrvaldem (Mitterwaldem), který se v pramenech objevuje roku 1343 v držení Oldrže (Oldřicha) z Mitrvaldu. Zboží již v 15. století opuštěného hradu bylo připojeno k Oseku a nakonec ke Zbirohu, kde je v roce 1652 uváděn pustý hrad na Radči.

Nejvýznamnějším pozůstatkem hradu je ve skále vylámaný příkop s vnějším valem. Nad ním se tyčí mohutná skalní bariéra s průrvou, patrně po bývalém vstupu. Chránila do skal vytesanou plošinu jádra, nad kterou se vypíná vrcholové skalisko. Na něm se zřejmě nacházela zděná stavba, jejíž pozůstatky se nacházejí v malé nepřístupné rozsedlině.

Vrcholová plošina bývá nejčastějším místem, kam směřují kroky výletníků. Otevírá se z něj totiž daleký výhled do dalekého kraje, ale i téměř "letecký pohled" na protilehlé lesní pásmo s pověstmi opředeným vrchem Bechlovem, nedokončeným hradem na Babské skále a zbytky dalšího osídlení v hlubokých lesích. Na severovýchodě je možné rozpoznat vrchol Čertovy skály a městečko Zbiroh s hradem. Místo bylo cílem poutníků i v minulosti. Stával zde totiž dřevěný kříž, který byl za suchých let cílem procesí ze Lhoty pod Radčem k vyprošení potřebné vláhy.

Jedním z mála výhledových míst z hřebene na jih je malá skalka na protější straně hřebene několik desítek metrů neznačeně od rozcestí na hrad. Zde máme možnost spatřit další z vedlejších vrcholků Radče - Čihátko a za ním v dáli pohoří Brdy. Od hradu už budeme jen klesat z hřebene do malebné Lhoty pod Radčem jejíž velká náves s kostelem a významnými ukázkami lidové architektury, typické pro zdejší kopcovitý kraj, je zakončením našeho putování.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.