Slanské vrchy, turistika a přírodní poměry malebného slovensko-maďarského pohoříPohoří sopečného původu - turistika, hrady a příroda Slanských vrchů3.3.2009 | Otakar Brandos
Slanské vrchy patří do subprovincie Vnitřních Západních Karpat a Matransko - slanské oblasti. Nejvyšším vrcholem tohoto pohoří je Šimonka (1 092 m) v severní části pohoří. Dalšími významnými vrcholy jsou Veľký Milíč (895 m), který je díky své poloze na hranicích s Maďarskem ještě navíc i nejvyšším vrcholem maďarského pohoří Zempléni hegység, Bradlo (840 m), Bogota (856 m), Lazy (859 m), Makovica (981 m), Kráľova hoľa (797 m) či Tri chotáre (1 025 m). |
||||||||||||||||||
Slanské vrchy včetně nejvyššího vrcholu jsou vulkanického původu a relativně nízkého stáří. Vznikaly totiž až v průběhu třetihor. Hlavní hřeben pohoří se táhne zhruba od severu k jihu. Na západě je masív pohoří ohraničen Košickou kotlinou a na východě Východoslovenskou pahorkatinou, která je odděluje od Východoslovenské roviny. Délka hřebene Slanských vrchů dosahuje asi 50 km, maximální šířka pohoří činí 20 km v severní části a jen asi 12 km v jižní části. Slanské vrchy jsou díky různorodému podloží a geologickému vývoji velice různorodé s bohatě členěnými hřebeny a poměrně hlubokými dolinami. Na četných místech se objevují skaliska - obvykle denudací vypreparované sopouchy vulkánů, které se na vzniku pohoří intenzivně podílely. Slanské vrchy, geomorfologické členění a geologieSlanské vrchy se skládají z několika podcelků. Jsou to Šimonka na severu, Makovica, Mošník a Bogota ve středu pohoří a konečně na jihu je to skupina Milíč. Díky bývalé vulkanické aktivitě nalezneme v oblasti tohoto pohoří řadu minerálních pramenů. Díky velice pestrému podloží se v Slanských vrších nacházejí velká naleziště nerostů. Nezmínit nelze obrovský opál nazvaný Harlekýn, jenž byl nalezen v roce 1771 a dosahoval hmotnosti 3 035 ct! Za zmínku stojí také velká zásoby soli, opálů, ale také drahých a barevných kovů a řady dalších.
Slanské vrchy, fauna a flóraPovrch Slanských vrchů je pokryt zejména bukovými lesy. V nižších a nejteplejších oblastech obrácených k jihu nalezneme bohatá teplomilná rostlinná společenstva s velkými souvislými porosty dubu. Většího zastoupení zde dosahují i javor, habr aj. Jehličnany na čele se smrkem a jedlí byly vysazeny uměle lesníky. Ovšem narazit tady můžeme i na typický prales (na Malém Milíči) či na močálový les (okolí jezera Malá Izra). V Slanských vrších se objevuje řada živočichů, ale zvláště vhodné podmínky tady nalezli obojživelníci. O zachovalosti území svědčí fakt, že je tady vyhlášena řada národních přírodních a přírodních rezervací. Z nejzajímavějších míst stojí za návštěvu Dargovský priesmyk, kde se nachází památník osvobození s expozicí vojenské techniky, hradní zřícenina Parustan ze 13. století a zejména rarita nejen Slanských vrchů, ale celého Slovenska - Herľanský gejzír. Slanské vrchy patří do mírně teplé klimatické oblasti s průměrnými lednovými teplotami okolo -4 °C a -6 °C a průměrnými červencovými teplotami 15 °C až 18 °C. Průměrný roční úhrn vodních srážek činí 550 - 800 mm v závislosti na expozici a nadmořské výšce. Slanské vrchy patří do povodí řeky Olšava a Topľa, které ústí do Hornádu, respektive do Ondavy. Líbil se vám tento článek? |