Cvilín, nedobytný hrad Šelenburk (Lobenštejn) u Krnova byl postaven již ve 13. století

Cvilín aneb hrad Šelenburk či Lobenštejn

Hrad Cvilín (také Šelenburk a Lobenštejn) stojí na plochém temeni nevysokého vrcholu Hradní kopec ve střední části hřebene mezi obcí Úvalno a městem Krnov. Pevnost byla postavena na významné obchodní stezce do Slezska jako strážní hrad. Hrad Cvilín je téměř na dohled pěkné rozhledny Cvilín a Kudlichovy rozhledny, jejichž návštěvu tak lze spojit do jednoho výletu, který v pohodě absolvujete i s dětmi.

K hradu Cvilín, jenž má takřka ideální čtvercový půdorys, se dostanete snadno po zelené turistické značce z Úvalna či z Krnova, nejkratší přístupová cesta sem vede od penzionu Cvilín, ke kterému v pohodě dojedete autem.

Jádro dnešního hradu bylo postaveno pravděpodobně již někdy ve 2. polovině 13. století na místě původního slovanského hradiště z 10. - 11. století. Ještě před tím se na Hradním vrchu mělo rozkládat starší hradiště lidu tzv. lužických popelnicových polí (1000 - 750 let př. n. l.). První známá písemná zmínka o hradě Cvilín (Šelenburk) pochází z roku 1253, kdy byl zmiňován Jindřich z Lobenštejna.

Později (po roce 1257) se Cvilín dostává do držení rodu Benešoviců, kteří hradní majetky obdrželi od krále Přemysla Otakara II. za zásluhy v bitvě u Mühldorfu. Rod Benešoviců udržel hrad až do roku 1474, kdy byl Cvilín dobyt a pobořen vojsky uherského krále Matyáše Korvína.

Cvilín je v letech 1493- 1521 opět opravován a dále opevňován Jiřím ze Šelenberka a Kosti. Na Cvilíně byly v té době přistavěny palácové budovy, jejichž trosky nalezneme na severní straně jádra hradu. K další velké přestavbě na Cvilíně dochází po roce 1523, kdy Cvilín odkupuje Jiří Hohenzollern z Ansbachu, jenž je braniborským markrabím.

Hrad Cvilín je ve druhé polovině 16. století postupně přebudováván na lovecký hrádek, avšak svému účelu příliš dlouho nesloužil, smrtelnou ránu mu zasadila 30letá válka, která hrad zpustošila. Od konce 30leté války tak Cvilín (Šelenburk) neobýván chátrá. Zmínit ještě musím nepříliš patrné zbytky předsunutého opevnění, které se nacházejí asi 250 metrů od hradu JV směrem.

Dnes se z hradu zachovaly hluboké hradní příkopy a zbytky zemního valu (chráněného dříve s velkou pravděpodobností dřevěnou palisádovou hradbou), torza palácových zdí a poměrně zachovalé hradby.

Každého návštěvníka určitě zaujme torzo mohutné válcové věže o průměru úctyhodných asi 12 metrů (nejmohutnější bergfrit ve Slezsku) a hluboká hradní studna (částečně překryta). Taktéž pozornosti neujdou trčící kamenné nosné pilíře mostu na straně tehdejšího přístupu do hradu. Na jižním nároží hradu se dochovalo torzo věžovité brány a parkanu, který chránil vstup do hradu před přímou palbou.

Hradní kopec, jenž byl v roce 1999 částečně odlesněn, je rovněž významnou botanickou lokalitou. Vyskytuje se tady řada ojedinělých, ale rovněž běžných rostlinných druhů. Určitě nejzajímavějšími rostlinkami jsou teplomilné pampelišky slezská a skandinávská. Narazit můžeme ale i na mochnu sedmilistou, planě rostoucí kmín kořenný, divizna hustokvětá, blín černý či bolehlav plamatý. Objevuje se ale i vzácná kapradina vratička měsíční, sleziník routička, žebřice pyrenejská, huseník chlupatý, strdivka sedmihradská a velká řada dalších druhů, včetně několika ojedinělých druhů ostružiníků.

Hrad Cvilín, turistická mapa

• Hrad Cvilín na turistické mapě

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.