Doupovské hory - turistika, příroda a geomorfologické členění sopečného pohoříDoupovské hory - geomorfologické členění, vznik a formování pohoří, přírodní poměry3.1.2007 | Jan Vítek,
Otakar Brandos
V Čechách a na Moravě je několik oblastí, které jsou pro turistickou veřejnost tabu. Tabulka se zákazem vstupu tam upozorňuje na hranici vojenského výcvikového prostoru, tedy území využívaného armádou. Patří k nim například ústřední partie středočeské vrchoviny Brdy, Oderské vrchy kolem Libavé a také podstatná část Doupovských hor na západě Čech v předpolí našich známých lázní Karlových Varů. Doupovské hory jsou jedním z mála horopisných celků v Čechách, téměř bezezbytku "navršených" poměrně nedávnou sopečnou činností. Mladotřetihorní vulkány tu vychrlily obrovské množství převážně čedičové lávy i sypkého sopečného materiálu (od mohutných sopečných pum, až po jemný popel), čímž postupně vznikl svérázný typ krajiny se spoustou malebných kopců a dalších zajímavostí. Některé najdeme i mimo vojenský prostor na okrajích Doupovských hor, kde se díky turistickému značení mohou stát cílem řady vycházek. Od silničního a železničního tahu jsou dobře dostupné například z hlubokého údolí Ohře. Například nedaleko Klášterce nad Ohří stoupá odbočka z červeně značené cesty, sledující levý břeh řeky, na strmý "kužel" vrchu Šumná (541 m). Říká se mu též Klášterecká hora a na vrcholku najdeme už jen velice skromné pozůstatky středověkého hradu Šumburk. Podobný výstup – ale doslova až k "nebesům" – pak čeká toho, kdo se vydá po zelených značkách ze Stráže nad Ohří. Lesním terénem se stezka klikatí na 634 metrů vysoký vrch zvaný Nebesa nebo Nebeská skála, rovněž zvýrazněný zříceninou dávného hradu Himlštejn. Výhledy se tu otevírají především do záplavy lesů na protilehlých svazích údolí Ohře, kde se v bočním úžlabí skrývají objekty (prameny a stáčírna) známé Korunní Kyselky. Nádherné panorama podstatné části Doupovských hor pak nabízí další hradní zřícenina, tentokrát už rozsáhlejší a velice snadno dostupná. Jmenuje se Andělský hrad a vystoupit k ní můžeme z podhradní obce Andělská Hora, ležící při krátké odbočce z frekventované silnice Karlovy Vary - Praha. Na strmém návrší ze znělcové vyvřeliny stával ve středověku poměrně velký gotický hrad, založený koncem 14. století pány z Oseka, ale po požáru v roce 1718 už neobnovený. Zvlněným lesním terénem se odtud se můžeme vydat po žlutých značkách k dalšímu zajímavém místu na západním okraji Doupovských hor. Je jím Šemnická skála - mohutný a strmý znělcový útes, na který se chodí především za krásnými výhledy. Kromě nekonečného pásma lesnatých doupovských hřbetů a kopců se odtud otevírá i panorama hraničního hřbetu Krušných hor vrcholící Klínovcem. Zaujme i nedaleká kupa Andělského hradu. Od Šemnické skály klesá červeně značená cesta hluboko do údolí Ohře. Po této trase bychom došli až Karlových Varů, vzdálených asi osm kilometrů, ovšem nevšední turistický zážitek nabízí i opačný směr cesty přes údolní osadu Dubinu. Odtud nás žluté značení povede strmým lesním svahem k místu s pohádkovým názvem Skalky skřítků. Pojmenování se tu vztahuje k poněkud neobvyklým jeskynním útvarům (Trpasličím dírám), což jsou krátké a nízké rourovité chodbičky, ústící několika otvory ve skalní stěně. Největší jsou až pět metrů dlouhé a okolo jednoho metru široké i vysoké. Lidové pověsti hledaly v těchto podivuhodných temných slujích skrýše skřítků, podle názoru odborníků jde o unikátní přírodní výtvory. I vědecké názory na vznik těchto nekrasových jeskyní se však různí. Podle některých geologů se tyto rourovité dutiny vytvořily buď na místě spadlých kmenů stromů, "pohřbených" ve vrstvách sopečných vyvrženin, nebo jde o výsledek postupného vyvětrávání nesourodé horniny. Právem je toto poněkud tajemné lesní zákoutí chráněno v národní přírodní památce. Trasa mezi Andělskou Horou, Šemnickou skálou a Skalkami skřítků je od letošního léta součástí naučné stezky Doupovské hory. Geomorfologické členění Doupovských hor
Líbil se vám tento článek? |