Sopečná minulost Doupovských hor - přírodní zajímavosti, největší skály a sopečné profily

Největší skály a sopečné profily v přístupných částech Doupovských hor

Skalní výchozy u Javorné se nacházejí souběžně se silnicí mezi bývalými obcemi Javorná a Kostelní Hůrka, asi 1 km od Javorné směrem na Radošov v jižní části Doupovských hor. Je zde odkryt profil v hrubozrnných sopečných aglomerátech. Materiálem aglomerátu jsou zčásti opracované balvany, bloky a kameny různých typů láv. Vše je stmeleno jemnozrnnou hmotou, kterou je vlastně zpevněné sopečné bahno. Skalní výchozy překvapí návštěvníka svou délkou i velikostí a také tím, že nejsou v turistických mapách vyznačeny.

Přístup: Po silničce podél skal vede cyklotrasa číslo 2249, ze které se nedají skály přehlédnout. Mezi skalními výchozy a silnicí je pastvina s ohradníkem a vzdálenost ke skalám je asi 200 m (vstup až ke skalám je na vlastní odpovědnost). Dále směrem na Radošov je silniční rozcestí cyklotras č. 2249 a 2233, kde je krytý přístřešek a mapa s informacemi o Doupovských horách a také o těchto skalních výchozech.

Čtěte také: Sopky v ČR, sopečné vrchy jako významné přírodní lokality a turistické cíle

Lom Dětaň najdeme poblíž stejnojmenné malé obce nedaleko městečka Nepomyšl na Podbořansku. Zatopený bývalý bentonitový a kaolinový lom Dětaň na jihovýchodním okraji Doupovských hor je znám významnými paleontologickými nálezy savčích kostí a úlomků dřeva, které pocházejí z hornin vulkanického původu.

Pyroklastické proudy přecházely přes les na svazích doupovského vulkánu a pokácené stromy se chaoticky nahromadily v místě uložení materiálu. Lokalita odkrývá celý profil od permu a karbonu pres eocén do oligocénu a ukazuje styk kaolinických souvrství s nadložními sedimenty a vulkanity doupovského komplexu.

Přístup: Na silnici Vroutek - Valeč je asi 1 km za odbočkou do obce Dětaň směrovka, která označuje odbočku ke skládce. Vydáme se tímto směrem po asfaltové silničce, kde po chvíli mineme značku zákaz vjezdu (zde se dá zaparkovat vozidlo) a po 1 km chůze dojdeme do prudké zatáčky. V tomto místě opustíme silničku a pokračujeme rovně výraznou cestou do lomu. Nachází se zde větší dřevěná chata, od které se vydáme po vyšlapaných úzkých pěšinkách vpravo, kde se nacházejí zřetelné střídající se sopečné vrstvy a nádherné pohledy na světle modrou hladinu zatopeného lomu.

Radechovské skály se nacházejí mezi městečky Radonice a Mašťov na Podbořansku ve východní části Doupovských hor. Skály jsou usazeniny sopečného původu. Vznikly jako bahnotoky (lahary) díky erupci vulkánu. Ze skal je krásný výhled na severovýchodní část Doupovských hor. Na jaře si zde můžete prohlédnout rostlinky koniklece lučního a ve skalách hnízdí naše největší sova výr velký. Nedaleko pod skalami je trampské tábořiště (asi 600 m) a u něj roste monumentální dub, který byl vyhlášen památným stromem.

Přístup: Od vsi Radechov na jih po výrazné vozové cestě, kudy donedávna vedla modrá turistická trasa, ale byla bohužel zrušena. Na vrcholu stoupání cesty na kótě V jamách (433 m) odbočíme po luční cestě vpravo

Rašovické skály se zvedají nad obcí Rašovice u Klášterce nad Ohří v severovýchodní části Doupovských hor. Rašovické skály jsou jedním z největších skalních výchozu v Doupovských horách. Skály ukončují rozlehlý čedičový horský hřeben Nedíl (637 m) a tvoří stejnojmennou přírodní památku Rašovické skály. Vznikly odtržením sesuvu, kdy se jeho uloženiny nahromadily pod úpatím svahu.

Celková výška skalního výchozu je asi 35 m, délka 100 m a je tvořen sopečnými horninami (hrubozrnné aglomeráty, tefrity a trachytické lávy deskovitě odlučné). Z vrcholu skal je nádherný výhled na blízký hrad Lestkov, Černý vrch (678 m), Klášterec nad Ohří a část Krušných hor. Vyskytuje se zde chráněná teplomilná květena.

Přístup: Nejlehčí výstup na skály je z malé obce Suchý Důl mezi Kláštercem nad Ohří a Kadaní. Projdeme obcí okolo kaple a pokrčujeme úvozovou cestou okolo pastvin k vodojemu (zde je z luk nádherný daleký výhled do kraje), dále pak do lesa a brzy dojdeme k závoře. U závory prudce odbočíme vpravo do svahu a po vyšlapaných pěšinkách míříme na hřbet. Na hřbetu je již cesta poměrně výrazná a dovede nás na Rašovické skály.

Mravenčák (531 m) se zvedá jako výrazný vrch mezi Kláštercem nad Ohří a Lestkovem. Vrch Mravenčák je reliktem drobného vulkánu na severním okraji vulkanického komplexu Doupovských hor. Celkem tři lávové proudy jsou odděleny tenkými polohami hrubých pyroklastik z lokální erupce. Odkrývá se tu úplný profil nejvyšším lávovým proudem.

Z Mravenčáku je nádherný panoramatický výhled do údolí Ohře, na hrad Šumná a Krušné hory s Měděncem a Klínovcem. Mravenčák je přírodní památka chránící především teplomilnou stepní květenu.

Přístup: Po červené značce z Klášterce nad Ohří směrem na hrad Lestkov. Po zdolání nejprudšího úseku stoupání směrem od Klášterce odbočuje vlevo ze značené cesty pěšinka po nenápadném hřbetu. Na stromech zde jsou tenké žluté pruhy, které nás dovedou prakticky až na vrchol Mravenčáku. Vlastní vyhlídka a skalní profil je několik desítek metrů pod zarostlým vrcholkem hory.

Vojkovická skála se nalézá ve svahu nad vesnicí Vojkovice na pravé straně údolí řeky Ohře, hned nad vesnickou zástavbou. Ve skalní stěně jsou vidět velmi dobře dvě rozdílné vrstvy. Spodní vrstva (šedá) jsou vulkanické horniny staršího vzniku než ve vrstvě první. Jedná se o vulkanický materiál, který byl vzdušnou a vodní erozí rozmělněn a dopraven až na toto místo z nitra sopky.

Některé části této usazené vrstvy zůstaly nedotčeny erozí. Můžeme zde i najít objekty kulovitého tvaru - sopečné pumy. Při další sopečné činnosti se vylila na tuto vrstvu žhavá láva (tefrit, červená barva), která svou vysokou teplotou kontaktně (jen v dotyku) metamorfovala starší usazenou vrstvu vulkanických hornin. Je tak vidět dokonalá ukázka dlouhodobé a nepravidelné činnosti sopky. V místě se vyskytuje ještěrka obecná a několik druhů vzácných pěvců.

Přístup: Nejlepší je od nejznámějšího místa v obci, od památné Vojkovické lípy a Studánky pod lípou. Zde musíme překonat bariéru proti padajícím kamenům a suti a pak velice strmě pokračovat po úzkých pěšinkách ke skalní stěně. Výstup není jednoduchý a pevná obuv je nutná! Po pěšině se dá vystoupat až nad skalní stěnu, odkud se otevírá nádherný výhled do údolí Ohře a na okolní kopce.

Jezerní hory Retezat: Túra na Virful Bucura za výhledy…

Retezat patří k nejkrásnějším pohořím v Jižních Karpatech. Hřeben Retezatu se táhne jako nepřekonatelná…

Turistika v Krkonoších, túra na Výrovku a do Modrého dolu

V Krkonoších jsou turistické trasy notoricky známé, trasy známé poněkud méně a pak trasy téměř neznámé…

Sopky na Slovensku, přehled pohoří vulkanického původu

Aktivní sopky na Slovensku, stejně jako v České republice dnes nenalezneme. Avšak na rozdíl od sopek v…

Turistika na Šumavě: Křemelná, Sněžné jámy a bývalé Paště a…

Když se v souvislosti se Šumavou mluví o Křemelné, většině lidí se vybaví jedna ze zdejších…

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.