Šarišská vrchovina a Spišsko-šarišské medzihorie, příroda pohoří

Ráj pro vlky samotáře - turistika, tipy na výlet a příroda Šariše

Hledáte samotu? Hluboké listnaté lesy, ostře modelované vrcholy, krásné výhledy a turistů prosté chodníky? To vše splňuje Šarišská vrchovina, kraj rozkládající se jihozápadně od slovenského města Prešov, centra bývalé župy Šariš. Přiznám se, že s přesným určením hranic pohoří jsem se hodně natrápil a při cestách do toho regionu mi trvalo značně dlouho odlišit od sebe Šarišské vrchy, Branisko a Černou horu.

Šarišská vrchovina, geomorfologické členění

Šarišská vrchovina je poměrně nevysoké a malé pohoří s celkovou rozlohou asi 300 km². Náleží do provincie Západní Karpaty, subprovincie Vnější Západní Karpaty a oblasti Podholně - magurské. Šarišská vrchovina je ohraničena Spišsko - šarišským mezihořím a Košickou kotlinou na jihu a východě, na západě a severu ji ohraničují malá a poměrně neznámá pohoříčka Čierna hora, Branisko a Bachureň.

Pohoří dosahuje maximálních výšek okolo 700 m, nejvyšším vrcholem pohoří je kopec s podivně znějícím názvem Za horou (717 m). Pohoří je protaženo ve směru JV - SZ v délce asi 30 km. Maximální šířka pohoří dosahuje pouhých 12 - 15 km. Šarišská vrchovina se dělí na tři samostatné okrsky. Jsou to Širocká brázda, Sedlická brázda a Chminianska brázda. Jedná se tedy o skupinu pahorkatin a brázd v povodí řeky Torysa.

Šarišská vrchovina, přírodní poměry

Podloží Šarišských vrchů, ve kterém se střídají obhospodařované pastviny s plochami listnatého či smíšeného lesa, je tvořeno vrstvami pískovců, slínovců, brekcií a jílovců třetihorního stáří. Na hranicích s pohořím Čierna hora vystupují vrstvy dolomitů druhohorního stáří.

Šarišská vrchovina patří do mírně teplé klimatické oblasti s průměrnými červencovými teplotami 14 °C až 18 °C. Průměrné lednové teploty se pohybují v rozmezí -4 °C až -6 °C. Sněhová pokrývka se udrží po dobu 70 - 120 dní ročně v závislosti na výšce a poloze. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 600 - 780 mm.

Spišsko-šarišské medzihorie

Spišsko-šarišské medzihorie tvoří nápadnou sníženinu resp. erozně - tektonickou depresi mezi okolními pohořími majícími středohorský charakter. Tato deprese protáhlého tvaru ve směru jihovýchod - severozápad je obklopena pohořími Spišská Magura, Ľubovnianská vrchovina a Pieniny, Čergov, Bachureň, Šarišská vrchovina a Levočské vrchy.

Spišsko-šarišské medzihorie, geomorfologické členění

Spišsko-šarišské mezihoří má charakter pahorkatiny s izolovaně vystupujícími kuželovitými vrcholy menších výšek a nízkými protáhlými hřbety oddělenými širokými úvaly s řadou lidských sídel. Na území tohoto geomorfologického celku převládá oceánský klimat s výraznými vlivy kontinentálního klimatu.

Prakticky celá oblast je odvodňována řekami Torysa a Poprad, v severní části se objevuje několik minerálních pramenů. Oblast je z velké části pokryta smíšenými lesy. Objevují se bučiny, doubravy, ale i xerotermofilní borovicové lesy a lužní lesy v okolí vodních toků. Velká část oblasti je zemědělsky obhospodařována.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.