Průvodce |
Karpattreky |
Horolezectví |
Cykloturistika |
Cestování |
Lyžování |
Příroda |
Soutěže |
Aktuality |
Zajímavosti |
Kalendář |
Napsat článek |
Reklama |
Více… |
|
 |
||
| Poslední aktualizace: 30.3.2024 |
Šarišská vrchovina a Spišsko-šarišské medzihorie, příroda pohoříRáj pro vlky samotáře - turistika, tipy na výlet a příroda Šariše26.2.2009 | Otakar Brandos
Hledáte samotu? Hluboké listnaté lesy, ostře modelované vrcholy, krásné výhledy a turistů prosté chodníky? To vše splňuje Šarišská vrchovina, kraj rozkládající se jihozápadně od slovenského města Prešov, centra bývalé župy Šariš. Přiznám se, že s přesným určením hranic pohoří jsem se hodně natrápil a při cestách do toho regionu mi trvalo značně dlouho odlišit od sebe Šarišské vrchy, Branisko a Černou horu. Šarišská vrchovina, geomorfologické členění
Šarišská vrchovina je poměrně nevysoké a malé pohoří
s celkovou rozlohou asi 300 km2. Náleží do provincie
Západní
Pohoří dosahuje maximálních výšek okolo 700 m, nejvyšším vrcholem pohoří je kopec s podivně znějícím názvem Za horou (717 m). Pohoří je protaženo ve směru JV - SZ v délce asi 30 km. Maximální šířka pohoří dosahuje pouhých 12 - 15 km. Šarišská vrchovina se dělí na tři samostatné okrsky. Jsou to Širocká brázda, Sedlická brázda a Chminianska brázda. Jedná se tedy o skupinu pahorkatin a brázd v povodí řeky Torysa. Šarišská vrchovina, přírodní poměryPodloží Šarišských vrchů, ve kterém se střídají obhospodařované pastviny s plochami listnatého či smíšeného lesa, je tvořeno vrstvami pískovců, slínovců, brekcií a jílovců třetihorního stáří. Na hranicích s pohořím Čierna hora vystupují vrstvy dolomitů druhohorního stáří. Šarišská vrchovina patří do mírně teplé klimatické oblasti s průměrnými červencovými teplotami 14 °C až 18 °C. Průměrné lednové teploty se pohybují v rozmezí -4 °C až -6 °C. Sněhová pokrývka se udrží po dobu 70 - 120 dní ročně v závislosti na výšce a poloze. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 600 - 780 mm. Spišsko-šarišské medzihorieSpišsko-šarišské medzihorie tvoří nápadnou sníženinu resp. erozně - tektonickou depresi mezi okolními pohořími majícími středohorský charakter. Tato deprese protáhlého tvaru ve směru jihovýchod - severozápad je obklopena pohořími Spišská Magura, Ľubovnianská vrchovina a Pieniny, Čergov, Bachureň, Šarišská vrchovina a Levočské vrchy. Spišsko-šarišské medzihorie, geomorfologické členění
Spišsko-šarišské mezihoří má charakter pahorkatiny s izolovaně vystupujícími kuželovitými vrcholy menších výšek a nízkými protáhlými hřbety oddělenými širokými úvaly s řadou lidských sídel. Na území tohoto geomorfologického celku převládá oceánský klimat s výraznými vlivy kontinentálního klimatu. Prakticky celá oblast je odvodňována řekami Torysa a Poprad, v severní části se objevuje několik minerálních pramenů. Oblast je z velké části pokryta smíšenými lesy. Objevují se bučiny, doubravy, ale i xerotermofilní borovicové lesy a lužní lesy v okolí vodních toků. Velká část oblasti je zemědělsky obhospodařována. Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Za huru – zemská kryha, obklopená zlomami a brázdami, vyčlenila sa so Šarišskej vrchoviny v podobe takmer kruhového ostrova. Svojou vyvýšenou polohou, stala sa základňou až siedmich, po obvode rozmiestnených trigonometrických bodov. Západná časť je vyzdvihnutá s najvyšším bodom Dubie 716,9 m. Rástol tu vraj mohutný košatý dub, v mladej dubine o čom by svedčil chotárny názov K dubu. Zdroj obec Široké.
chtělo by to méně pracovat s internetovými "zdroji" a naopak více pracovat s podrobnými mapami a ofic. publikacemi o GM členění… Také nápisy typy "oprava oprava oprava" působí trošku velikášsky, nemyslíte?
Posledná februárová nedeµa patrila akoľe lyľiarskej akcií,no pre nedostatok snehu sa akcia uskutočnila peąi. Siedmi členovia : Vysoký,Halčáková,Halčák,Bozuµová,Kaluľová,Tomajková,Bednár a dvaja nečlenovia manľelia Lysinovci sa autobusom SAD dopravila do centra 2,5 tisícového ©irokého. Odtiaµ uľ bez turistických značiek za nosom sme vystúpali nad obec , kde bolo KPČ. Na vrchole Za huru 717 m. bola vrcholovka a opis okolia Sµubice,Rajtopky,Rudníku,Patvie . síce len blízkeho ? nakoµko bola eąte ranná hmla či opar. Kráčame vrcholovým pohodlným hrebeňom uľ za slabého slnka a obdivujeme srny ale aj okolitú panorámu a hlavne samotu bez turistických značiek. Kóta Vtáčia hora 698m. sa nachádza v lesíku a tak zastavujeme aľ na Jakubovianskej hore z ktorej vidíme obec ©tefanovce a Hermanovce, za nimi sa týči pohorie Bachurne ? Magura , Bachureň ,Búče, Mindľovú. Traverzujeme lesom po zváľnici a po lúkách a poliach schádzame cez ®diar nad obec Chmiňany s dominantou- gotickým kostolom sv. Michala s prekrásnou ątítkovou atikovou veľou . V závere si uľívame slniečka ale aj dostatočný prídel blata. Hodnotíme , ľe 14 km trasa na beľkách môľe ma» taktieľ svoje čaro a tak sa sem určite eąte vrátime. 27.2.2011 za ZVL Preąov Frantiąek Bednár
Ahoj Ota! Keďľe si tú hádanku o vymedzení ©ariąskej vrchoviny ako píąeą rozlúątil, bol by som veµmi rád, keby si to mohol bliľąie popísa». Z chaty mám ©ariąskú vrchovinu doslova za rohom, avąak vľdy mám problém, kedy som eąte v Čiernej hore a kedy uľ v ©ariąskej. Chystám sa napísa» pár viet o jednom veµmi zaujímavom mieste v tejto lokalite (Grejnár - 658 m), avąak stojím na tom, ľe si lámem hlavu či sa jedná o čiernohorskú alebo ąariąskú neznámu excelentnú vyhliadku : )). Vąeobecne by ma zaujímalo, kde sa dajú zisti» presné hranice geomorfologických celkov. A eąte jedna drobnos». V článku uvádzaą ako najvyąąí vrch Za horou (717 m), čo je asi správne. V tabuµke pohorí vąak figuruje ako najvyąąí vrch Vtáčia hora (698 m). ktorú ako najvyąąiu uvádzajú aj vąetky kartografické zdroje. P.S. Na Karpaty.net je ©ariąská vrchovina definovaná dos» zvláątne, chcelo by to korekciu.
Ahoj Karol. Hranice celků zachycuje publikace + mapa "Vyąąí geomorfologické jednotky Slovenské republiky". Mapa je v měřítku 1:500.000, coľ bohuľel k naprosto přesnému určení hranic celků při nárocích nás, turistů, ne vľdy dostačuje :-)). Grejnár je podle této mapy jeątě v ©ariąské vrchovině, hranici mezi ©.V. a Č.H. tady tvoří zhruba koryto Hrabkovského potoka. Obec Hrabkov leľí v ©ariąské v,. ale PP Hrabkovské slepence jiľ nejspíąe patří do Černé hory. Na netu ľádné zdroje zatím nejsou, v září (septembri) se na naąem webu objeví mapa a přehled celků Slovenska tak, jak to mám na stránce http://www.treking.cz/regiony/celky.htm uděláno pro ČR.
Ota, díky za erudované vysvetlenie. Tá mierka 1.500 000 je vąak ozaj stupídna. Chcelo by to získa» oveµa podrobnejąiu mapu ? pokiaµ vôbec existuje. Geomorfológovia to tieľ moľno nemajú jasné a tak to radąej zahmlievajú. A keďľe nejakú činnos» musia vykazova», tak menia vágne hranice geomorfologických celkov : )). Moľno by sa dali hranice ©ariąskej vrchoviny urči» podµa moku, ktorý sa točí v krčmách. Kde sa točí ©arią, tak je to ©ariąská vrchovina,! Z mojich skúseností to vyzerá dos» hodnoverná pomôcka : )).
Šarišská vrchovina, turistika
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
Karpaty
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
