Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku od obce Bílá Voda přes Smrk a Kladské sedlo do Dolní Lipky

Trek po pěšinkách pohraničníků

Rychlebské hory se táhnou od severu k jihu od Bílé Vody po Smrk a hřeben tvoří státní hranici s Polskem. Kupodivu, tyhle hory ještě stále nejsou CHKO. Také celou dobu nenarazíte na jedinou horskou chatu a tak jsou tyto hory téměř liduprázdné. Přechod jsme si naplánovali na prodloužený víkend, tedy třídenní. Asi by to šlo za dva dny, ale proč se štvát?

Vhledem k začátku a konci cesty jsme zvolili vlak, protože návrat k autu by byl půldenní a vcelku drahou záležitostí, to snadno zjistíte pohledem do mapy. Když už jsme u těch map, potřeba je mapa Rychlebské hory a Králický Sněžník. Vlak nás vyklopil v Javorníku, odkud je třeba se dostat řídkými autobusovými spoji do Bílé Vody.

Paseka, Špice, Kraví a Borůvková hora

Odtud vyrážíme po červené, ale kousek za obcí ji opouštíme, řekli jsme si přeci, že půjdeme po státní hranici. Červenou kříží polní cesta a po ní doprava se dostaneme na hranici. Tady někde začínají Rychlebky, nejprve Paseka (541 m), pak Špice (670 m), traverz Javorníka a jsme na Růženci, kde se k nám připojuje červená v Bílé Vody. Ta sleduje hranici přes Kraví horu (806 m) na horu Borůvkovou (899 m), kde je trochu civilizace - přístřešek a rozhledna. Vedou sem cesty jak z Javorníku tak z Polska, tak je tu trochu živěji - o víkendech.

Dál nás vede polská zelená až na bývalý přechod (myslím před Schengenem) Travná. Přes sedlo vede silnice z Javorníku do Ladek Zdrój. Až na vrchol Travná (714 m) je to bez značení. Tam se připojuje polská naučná stezka a před vrcholem Koníček (850 m) přichází naše modrá. Půl kilometru zpět po modré je vydatný pramen a upravená studánka - možnost doplnění vody, na hřebeni ji moc není!

Przelecz Karpowska, Kovadlina

V sedle Przelecz Karpowska (přístřešek) se modrá stahuje někam do údolí a nás dál vede polská zelená přes Černý vrch (825 m), Siwu Kopu (768) na Borůvkový vrch (859 m). Tady se vyplatí přejít chvilku na naši červenou, která vede kolem pramene pod Stráží (další možnost doplnění vody). Vracíme se zpět na hranici a po naší žluté, nebo polské zelené - jak si vyberete, stoupáme na Břidličný (945 m). Následuje sedlo Peklo a Kovadlina (988 m), která je rozhledovým bodem. To je na zalesněných Rychlebkách docela vzácnost.

Smrk s bivakem

Po pohodlné stezce přes Karkulku (925 m) a Klínový vrch (928 m) se dostáváme na Smrk (1 125 m), nejvyšší vrchol Rychlebek. Tady se dá docela dobře v přístřešku přebivakovat. Pro vodu se ovšem musí o pár vrstevnic níž po modré k pramenu Brousek.

Další úsek přes Travnou horu (1 120 m) není značený, ale pěšina je naprosto zřetelná a hraniční kameny blízko sebe, nelze zabloudit. S určitou ztrátou výšky lze navštívit jedinou chatu při cestě - Paprsek, kde se dá najíst a občerstvit. Vede k ní neznačená odbočka, směrovka je přímo na hranici.

Polská hora, Kladské sedlo

Před Polskou horou (1 105 m) se k nám připojuje polská zelená, která vede až na vrchol Sněžníku. Přecházíme Kladské sedlo, přechod, přístřešek, množnost bivaku, a za ním začíná prudší až prudké stoupání na vrchol Sněžníku. Musím upozornit na Adélin pramen, poslední voda před pramenem Moravy, když se zelená setká s českou červeno-modrou, asi 300 m ve směru pochodu. Jsme ve Stříbrnickém sedle a je tu dilema, pokračovat na Sněžník a hledat bivak za ním (Sněžník je rezervace) nebo ho nechat na další den za čerstva ráno.

Stříbrnická hora, Králický Sněžník, Klepáč

Rozhodujeme pro druhou možnost a odbočujeme po modré na Stříbrnickou horu (1 250 m), kde na suchoučkém a rovňoučkém povrchu bivakujeme. Další den nás čeká kulminační bod - Králický Sněžník (1 423 m). Při krásném počasí rozhledy překrásné.

Pokračujeme dál po hranici po červené, ze které musíme odbočit po hraničních kamenech nezačeným krátkým úsekem na Malý Sněžník (1 337 m). Tady se připojuje polská zelená, jež nás provází téměř až do konce cesty. Jdeme již převážně z kopce. Další vyhlídkový vrchol je Klepáč (1 143 m).

Pak již jen stále klesáme, les končí, závěr cesty je po holých hřebenech a loukách. Přechod definitivně končí v sedle Przelecz Miedzyleska, odkud se po dvoukilometrovém pochodu po silnici první třídy dostaneme na vlak do Dolní Lipky. Variantou, kterou jsme zkoušeli v zimě, je střihnout to přes louky buď do Prostřední Lipky na vlak, nebo již zmíněné Dolní Lipky. Vyhneme se tak smradu benzinových výparů.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.