Smrk (1 126 m n. m.), nejvyšší hora v atraktivních Rychlebských horách

Po hranicích na Smrk, nejvyšší horu Rychlebských hor

Vrcholů jménem Smrk nalezneme v našich horách poměrně mnoho. Dva z nich jsou dokonce nejvyššími vrcholy významných pohoří - Rychlebských hor a Jizerských hor. A právě na prvně jmenovaný Smrk, jenž kraluje nádherným Rychlebským horám, se dnes podíváme.

Hora Smrk (1 126 m) se nachází v jihozápadní části Rychlebských hor. V blízkosti vrcholu Smrku se sbíhá řada turistických cest, na rozcestí se nachází pěkný turistický přístřešek Mrazík a vede tudy státní hranice mezi Českou republikou a Polskem. Vrchol je z větší částí odlesněn, takže dnes poskytuje fantastické rozhledy do okolní krajiny a na sousední pohoří - Zlatohorskou vrchovinu, Jeseníky, Králický Sněžník a za pěkného počasí i na Krkonoše.

K vrcholu Smrku vede řada výstupových cest, podle mého soudu ale nejkrásnější trasou je neznačený chodník po hranici od chaty Paprsek. Dnes díky Schengenu na hranicích žádné problémy mít nebudeme a protože Rychlebské hory nejsou ani národním parkem ani chráněnou krajinnou oblastí, není pohyb po lese zásadněji omezen. Od chaty Paprsek, která je jedinou horskou chatou Rychlebských hor, se vydáme po příjezdové cestě po červené turistické značce (dálková trasa E8) k severu do sedla Palaš (1 021 m). Odbočíme doprava a ještě asi 300 metrů pokračujeme po červené turistické značce.

Zhruba na konci stoupání uvidíme doleva odbočovat široký chodník. A právě po něm se vydáme. Po pár stovkách metrů se les rozestupuje a my se ocitáme na hranicích s Polskem u hraničního kamene III/47. Od něj budeme pokračovat vpravo po široké hraniční stezce. Výhledy jsou zprvu trochu omezené, za chvíli ale les ustupuje a my se můžeme kochat fantastickými výhledy západním směrem na nezaměnitelný masív Králického Sněžníku. Máte-li dalekohled, pak snadno naleznete známého slona na Králickém Sněžníku i základy dnes již neexistující turistické chaty v blízkosti pramene Moravy.

I přes řadu polomů a stojících suchých stromů je okolní krajina až šťavnatě zelená. Nejen díky mladým lesním porostům, ale i díky všudypřítomnému borůvčí. Rychlebské hory se možná měly jmenovat "Borůvkové hory". Ale nakonec máme v tomto pohoří alespoň Borůvkovou horu (899 m) s pěknou rozhlednou. Tolik borůvčí jsem v žádných jiných horách neviděl. Snad některé částí slovenské Poľany a nebo Oravské Magury by se mohly vzdáleně plochou borůvčí Rychlebkám rovnat … Opravdu nádhera.

Smrk na turistické mapě

Hraniční stezka mírně stoupá k vrcholu Travné hory (1 119 m), jenž těsně podchází a již se začínají objevovat výhledy na ploché a zčásti zalesněné temeno Smrku. Po krátkém sešupu se dostáváme mezi ploty lesních školek s mladými lesními porosty a již si to suneme ke skalní kótě Brousek (1 116 m), z níž je to na Smrk slabého půl kilometru. Konečně se dostáváme pod vrchol Smrku. U pěkného hraničního kamene III/43 se dostáváme na rozcestí turistických značek Smrk - hraničník (1 109 m) a k turistickému přístřešku Mrazík.

Na samotný vrchol Smrku (1 126 m) značka nevede, ale díky lesní cestě a zdálky viditelnému mysliveckému posedu tam lze snadno trefit. Ano, téměř přesně na vrcholku Smrku stojí vysoký myslivecký posed, z nějž se otevírají kruhové rozhledy na celé Rychlebské hory i vzdálenější pohoří. Určitě se vyplatí tady posedět a pokochat se fantastickými scenériemi.

Jako na dlani máme jesenický Šerák a Keprník, na západě Králický Sněžník, na severozápadě dohlédneme k hřebeni Krkonoš a do polského Klodska, na severu a východě na oblé a lesnaté hřebeny Rychlebských hor. Mnoho dalších podobně úchvatných pohledů v naších horách nenaleznete.

Ze Smrku můžeme pokračovat prakticky na všechny světové strany. Na Ramzovou, na Lví horu, na Nýznerovské vodopády a nebo dále po hřebeni a zároveň státní hranici na další krásný vyhlídkový vrchol zvaný Kovadlina (989 m). Tuto horu si však necháme na samostatný článek a vrátíme se na Paprsek po zelené a následně po červené turistické značce a nebo zpět po hranicích. Tato zhruba 10 kilometrová túra s převýšením něco přes 100 metrů je vhodná třeba na nedělní dopoledne a nebo na procházku s dětmi, které v letních měsících určitě na borůvkou túru snadno nalákáte.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.