Treking > Vesmír > Soumrak astronomický, občanský a nautický, astronomická noc, svítání, rozbřesk či kuropění
Soumrak astronomický, občanský a nautický, astronomická noc, svítání, rozbřesk či kuropěníSmrákání, soumrak astronomický a astronomická noc15.8.2016 | Otakar Brandos
Soumrak je přechodné období mezi dnem a nocí a nebo nocí a dnem. Během večerního soumraku, kterému se také říká smrákání, světlo postupně ubývá a den se mění v noc. Během ranního soumraku, kterému se také říká svítání či kuropění, světla naopak přibývá a noc se mění v den. Soumrak je tedy přechodné období mezi dnem a nocí (a naopak), kdy se mění světelné podmínky a viditelnost. Nejen hvězd na obloze. Co soumrak způsobujeZa existenci soumraku vděčíme na Zemi atmosféře. Přesněji řečeno rozptylu světla na molekulách vzduchu, ledových krystalcích či prachových částicích v horních vrstvách atmosféry a na lomu slunečních paprsků. Díky rozptylu slunečního záření dochází k sekundárnímu částečnému nasvícení zemského povrchu a dolních vrstev atmosféry. Soumrak obecně může nastat na kterékoliv planetě s atmosférou. Tedy na Venuši, Marsu, ale i Jupiteru Saturnu či na měsíci Titan aj. Tělesa bez atmosféry jako například Merkur a nebo náš Měsíc soumrak neznají, tam nastává pouze den a nebo noc. Díky neexistenci atmosféry tam žádná přechodná fáze mezi dnem a nocí (soumrak) nenastává. Tedy něco jako dvě polohy vypínače - zapnuto a nebo vypnuto. Den a noc jsou odděleny ostrou hranicí - terminátorem. Čtěte také: Polární den a noc. Cesty na sever: Co je to polární den a noc? Soumrakové jevyBěhem západu a východu Slunce a za soumraku můžeme občas sledovat zajímavé optické úkazy, které jsou souhrnně nazvány soumrakové jevy. Těmi nejznámějšími a nejtypičtějšími jsou nepochybně červánky. Mezi veřejností méně známé soumrakové jevy patří ale i noční svítící oblaka, krepuskulární paprsky, zelený záblesk a nebo soumrakový oblouk. Na ty si ale "posvítíme" v samostatných textech. Typy soumrakůPodle polohy Slunce pod obzorem rozlišujeme několik typů soumraku. Jsou to: Občanský soumrakObčanský soumrak je doba od západu Slunce po okamžik, kdy se střed Slunce dostane 6° pod obzor. To samé platí o ranním soumraku (svítání). Tehdy se jedná o období od okamžiku, kdy je střed slunečního disku 6° pod obzorem do okamžiku východu Slunce, tedy o období mezi nautickým soumrakem a východem Slunce. V tomto období je ještě možné venku vykonávat většinu činností bez umělého osvětlení. Na severu může občanský soumrak trvat i celou noc. To pak hovoříme o tzv. bílých nocích. Ty znají např. obyvatelé Petrohradu. Nautický soumrakNautický soumrak je časové období následující mezi občanským soumrakem a astronomickým soumrakem (ráno naopak), kdy se střed slunečního disku nachází více než 6° pod obzorem, ale méně než 12° pod obzorem. Během nautického soumraku jsou světelné podmínky již špatné. Rozeznáváme pouze obrysy předmětů, na obloze je vidět většina jasných hvězd. Astronomický soumrakAstronomický soumrak je časové období mezi nautickým soumrakem a astronomickou nocí (ráno pochopitelně naopak). Střed slunečního disku se během astronomického soumraku nachází více než 12° pod horizontem, ale méně než 18° pod horizontem. Vrchní vrstvy atmosféry ještě stále rozptylují do spodních vrstev atmosféry sluneční záření, takže obloha je mírně nasvícená a nejsou vidět nejslabší hvězdy. Astronomická nocAstronomická noc je časové období mezi dvěma astronomickými soumraky. Střed slunečního disku se nachází více než 18° pod obzorem a horní vrstvy atmosféry již nejsou slunečními paprsky vůbec nasvíceny. Na hvězdné obloze jsou vidět i ty nejslabší hvězdy. Co ovlivňuje délku soumrakuDélka soumraku je na Zemi ovlivněna roční dobou (deklinací Slunce) a zeměpisnou šířkou. Zatímco v tropech je soumrak velice krátký (asi 72 minut), neboť Slunce zapadá pod obzor kolmo a nebo téměř kolmo, v severnějších (jižnějších) zeměpisných šířkách bývá soumrak poměrně dlouhý a v polárních oblastech dokonce nastávat vůbec nemusí. To v obdobích polárních dnů a polárních nocí. V našich zeměpisných šířkách např. v období zhruba od 31.5. / 1.6. do 10. / 11.7. nenastává astronomická noc, pouze astronomický soumrak, neboť střed slunečního kotouče se dostává pod obzor méně než 18°. Nejdelší soumrak u nás nastává v období letního slunovratu a trvá prakticky celou noc (asi 470 minut). Naopak nejkratší soumrak u nás nastává v období kolem jarní a podzimní rovnodennosti (asi 110 minut). Obecně platí, že s rostoucí zeměpisnou šířkou délka soumraku roste a je dána strmostí zdánlivé dráhy Slunce vzhledem k obzoru. Ta je v severních (jižních) zeměpisných šířkách méně strmá než v tropech a Slunce pod obzor zapadá pod méně strmým úhlem než v rovníkových oblastech.
Gran Sasso d´Italia a výstup na Pizzo Cefalone, 3denní…
Gran Sasso d´Italia. Nádherné vápencové pohoří, nejvyšší pohoří v Apeninách. Gran Sasso se zvedá nad známým městečkem…
Cesta SNP: Devín - Dukla - Nová Sedlica (11)
Ráno vstávam spolu so slnkom. Rozlepujem oči a prvé čo uzriem je asi 30 slimákov nalezených medzi obe vrstvy…
Corno Grande neboli Velký roh, túra na nejvyšší horu v Apeninách…
Hora Corno Grande (2 912 m, v některých mapách 2 914 m) je nejvyšší horou celých Apenin. Corno Grande…
Góry Bialskie: Neznámé sudetské pohoří v sedle kola
Jezdit na dovolenou na přelomu května a června je skvělé. Počasí přiměřené, v horách ani živáčka. Dokonce… Další související články:+ Afélium, bod oběžné dráhy tělesa kolem Slunce+ Apogeum - bod oběžné dráhy tělesa kolem Země + Protuberance, nejefektnější projev sluneční aktivity + Sluneční erupce aktuálně, online pohled na Slunce z SDO + Sluneční skvrny online, online pohled na Slunce z SDO + Polární záře, aurora borealis a aurora australis |
|