Krepuskulární paprsky, co je to Tyndallův jev aneb základní pojmy z meteorologie

>Krepuskulární paprsky, soumrakové jevy na naší obloze

Krepuskulární paprsky zvané také soumrakové paprsky (z latinského crepusculum - soumrak). Krepuskulární paprsky patří k tzv. soumrakovým jevům. Náleží tak do kategorie jevů jako jsou např. červánky nebo halový sloup. Tedy k jevům, které lze pozorovat během tzv. soumraku.

Krepuskulární paprsky lze pozorovat nejčastěji v období po západu Slunce a nebo před východem Slunce. Jedná se o paprsky vycházející přímočaře z místa, kde je pod obzorem schováno Slunce. Na obloze krepuskulární paprsky často vytvářejí podobu vějíře. Výjimečně se mohou soumrakové paprsky táhnout přes celou oblohu, kde se postupně sbíhají. Tyto paprsky se pak nazývají antikrepuskulární.

Čtěte také: Halový sloup, halové jevy vznikající kolem Slunce a Měsíce

Vznik krepuskulárních paprsků je vysvětlován působením oblaků pod obzorem, které ovlivňují průchod slunečních paprsků zemskou atmosférou. Paprsky vznikají nejen v okamžiku, kdy sluneční světlo pod obzorem prosvítá skrze škvíry mezi mraky, ale také mou vznikat při průchodu světla mezi horskými vrcholy.

Na obloze může vytvářet i řada dalších podobných jevů. Jsou to například oblačné stíny a Tyndallův jev. Vzhled soumračné oblohy je tak ovlivňován stavem atmosféry (oblačnost, průzračnost atmosféry, aerosoly) ve vzdálenosti několika stovek kilometrů od místa pozorování.

Tyndallův jev připomínající rozevřený vějíř sice připomíná krepuskulární paprsky, vzniká však v době, kdy je sluníčko nad obzorem. Tyndallův jev lze pozorovat např. u oblaků, za kterými je schováno Slunce, na hranicích inverzní oblačnosti, kterýžto námět s oblibou využívají fotografové.

Další související články: