Malá Fatra, turistika a přírodní poměry 4. nejvyššího pohoří na Slovensku

Malá Fatra, geomorfologické členění pohoří

Malá Fatra (polsky Mała Fatra, německy Kleine Fatra) se dělí na dva základní geomorfologické podcelky - Krivánskou Malou Fatru s nejvyšším vrcholem Veľký Kriváň (1 709 m) a Lúčanskou Malou Fatru s nejvyšším vrcholem Veľká lúka (1 476 m). Tyto dvě části pohoří jsou od sebe odděleny hlubokým průlomovým údolím řeky Váh. Lúčanská Malá Fatra je někdy nesprávně zvána Martinské hole. Ty jsou však jen malou částí Lúčanské Malé Fatry zahrnující oblast kolem vrcholu Veľká lúka.

Dva geomorfologické podcelky Malé Fatry se dělí na devět okrsků, což přehledně zachycuje níže uvedená tabulka.

Vymezení pohoří Malá Fatra

Malá Fatra je na jihu ohraničena Hornonitrianskou kotlinou a pohořím Žiar, na jihozápadě Strážovskými vrchy a na západě či severozápadě Žilinskou kotlinou pokud jde o Lúčanskou Fatru. Krivánská Malá Fatra je na západě ohraničena Žilinskou kotlinou, na severu Kysuckou vrchovinou, na východě Šípskou Fatrou od níž je oddělena dolinami Oravy a Váhu a konečně na jihu Turčianskou kotlinou.

Výškový profil pohoří

Obě výše uvedené části Malé Fatry se od sebe značně liší. Lúčanská část je nižší, holního charakteru jsou jen její nejvyšší partie v oblasti vrcholů Minčol, Veľká lúka, Veterné, Hnilická Kýčera či Kľak, převážná část je pak zalesněna. Prakticky celý hřeben Kriváňské Malé Fatry má naopak skalnato-holní reliéf. Přitom nejvýraznější skalní útvary se objevují v oblastech druhohorních vápenců jako je Veľký a Malý Rozsutec, Chleb či Biele skaly.

Zajímavé je srovnání rozloh jednotlivých výškových stupňů Malé Fatry. Zatímco výškový stupeň mezi 1 600 až 1 709 metry má celkovou rozlohu 0,90 km², což je asi 0,42 % rozlohy Kriváňské Malé Fatry, tak výškový stupeň 1 000 až 1 100 metrů má celkovou rozlohu 17,45 km², což již představuje 8,17 % rozlohy Kriváňské Fatry. Největší plochy dosahuje výškový stupeň 700 až 800 m s celkovou rozlohou 39,5 km², což představuje 18,5 % celkové rozlohy. Přitom průměrná výšky Kriváňské Malé Fatry činí 985 metrů.

Nejvyšší vrcholy - 30 nejvyšších hor pohoří

Odlišnosti podcelků Malé Fatry

Obě části Malé Fatry se od sebe značně odlišují. Kriváňská Malá Fatra je především vyšší než Lúčanská Malá Fatra. Vrcholové partie jsou holé s horskými loukami alpínského pásma. Vrcholy bradlových pásem jsou skalnaté (Rozsutce, Chleb, Stratenec), objevují se tady i rozsáhlá kamenná moře (Kriváně). Hlavní hřeben Kriváňské Malé Fatry se táhne zhruba ve směru severovýchod - jihozápad.

V oblasti Strečna se pak hřeben znatelně stáčí k jihu, takže hlavní hřeben Lúčanské Malé Fatry se táhne zhruba ve směru severoseverovýchod - jihojihovýchod. To ovšem není ani v jednom případě jednoznačné, neboť hřeben má v některých úsecích značně komplikovaný průběh. Lúčanská Malá Fatra je oproti Kriváňské Malé Fatře nepoměrně nižší, alpínské louky se objevují jen v nejvyšších partiích Martinských holí, Skalek a Kľaku. Převážná část je pak zalesněna. Převažující složkou jsou smrk a buk, objevuje se ovšem i dub, jedle, bříza, jeřabina a řada dalších dřevin. V nejvyšších partiích se objevuje kosodřevina.

Horská panoramata s popisy, Malá Fatra

Geologická stavba pohoří

Jak již předchozí řádky naznačily, je geologická stavba Malé Fatry velice pestrá. Jádro pohoří tvoří krystalické horniny jako jsou granitoidy a krystalické břidlice, místy vystupují i horniny prvohorního stáří jako jsou fylity, břidlice, arkózovité pískovce, v obalových sériích se pak nejčastěji objevují vápence a dolomity krížňanského příkrovu a chočského příkrovu, křemence, slepence, pískovce a břidlice, které jsou druhohorního stáří. Jen v nejnižších polohách lze pak nalézt sedimenty čtvrtohorního stáří. Přitom ve vápencových horninách vznikla řada jeskynních systémů.

Na stavbě vápencových částí Malé Fatry se účastní dva příkrovy - krížňanský a chočský. Přitom vápencové horniny první oblasti jsou prostoupeny karbonátovými horninami, což není dobrým předpokladem pro vznik významnějších krasových forem. Objevují se tady menší jeskyně, závrty a propasti, v menší míře i škrapová pole a charakteristické kaňony. Jde o oblast Vrátné doliny, Belianské a Kúrske doliny, oblast Stratenca.

Turistický průvodce. Podrobný turistický průvodce Malá Fatra a Chočské vrchy má formát A6, 192 stran.

Průvodce obsahuje mapky, rozhledové růžice, panoramatické fotografie s popisy významných vrcholů a sedel

Druhá oblast je budována horninami chočského příkrovu, který dosahuje mocnosti až 300 metrů. Jde o oblast ústí Vrátné doliny, Tiesňav, Dierového potoka. Z významnějších jeskynních prostor si zaslouží zmínku Krištálová jeskyně v Malém Rozsutci a nebo Kraľovianska jeskyně s poměrně bohatou krasovou výzdobou.

Vznik a formování Malé Fatry

Do dnešní podoby byla Malá Fatra vymodelována intenzivními horotvornými pohyby v druhohorách a třetihorách, přičemž vrásnění ve střední křídě má na svědomí vznik příkrovových struktur. Místy se objevují stopy po zalednění v posledních dobách ledových, které se nesmazatelně vryly do současné tváře Malé Fatry. Ať již částečnou modelací terénu, tak především vlivem na druhovou skladbu flóry a fauny.

Doba ledová a ledovce na Malé Fatře

Ledovcová činnost se však na modelaci reliéfu Malé Fatry účastnila jen nepodstatnou měrou. Jediný větší ledovcový kar nalezneme na severních svazích vrcholu Chleb, další bychom mohli hledat na Velkém Rozsutci v kotli Zdychalová. Ovšem ani u něj se nezachovala znatelná čelní moréna, neboť je podloží tvořeno málo odolnými horninami, které podléhaly následné erozi i po ústupu ledovců. Na dně karu na Chlebu je ale alespoň malé jezírko s maximálním průměrem okolo 10 metrů.

Vzhledem k relativně velké nadmořské výšce Malé Fatry by se dala očekávat existence většího počtu ledovců. Ty však tady nevznikly díky strmým svahům Malé Fatry a neexistenci významnějších zarovnaných sběrných ploch ve větších a středních výškách, které jsou jedním z nezbytných předpokladů pro vznik ledovců.

Dokladem toho může být např. Králický Sněžník či Krkonoše, které ačkoliv jsou nižší, "hostily" ledovců mnohem více. Důkazem toho jsou nejen četné kary, ale i ledovcová jezera (Krkonoše). Během těchto období vznikala na Malé Fatře díky silnému mrazovému zvětrávání i četná kamenná moře. Největší z nich se nachází na východních svazích Velkého Kriváně. Dnes již k vývoji těchto suťovisk nedochází.

Vodstvo a vodopády pohoří

Malá Fatra patří do povodí řeky Váh a Oravy, pouze malá jižní část pohoří patří do povodí řeky Nitry (prameny této řeky nalezneme nedaleko Fačkovského sedla). Tím je dána skutečnost, že Malá Fatra patří k úmoří Černého moře.

Na vodních tocích vznikla také řada vodopádů. Bezesporu největším a nejkrásnějším z nich je Šútovský vodopád. Dalšími významnými vodopády Malé Fatry jsou vodopád v dolině Stohového potoka, vodopády v Jánošíkových dierach, Kľačiansky vodopád aj.

Vodní toky Malé Fatry mají největší průtoky obvykle v dubnu, kdy taje sníh ve středních i vyšších polohách. Vedle povrchových vodních toků se tady objevují i četné podzemní vody v podobě minerálních pramenů. Z nich nejvýznamnější se objevují v oblasti Rajeckých Teplic, které jsou významnými lázněmi, tak i v oblasti Turčianských Teplic v Turčianske kotlině.

Podnebí a klima

Teplotními poměry patří Malá Fatra do mírně chladné až chladné klimatické oblasti. Průměrné roční teploty se pohybují okolo 5 až 6 °C, v nejvyšších polohách Malé Fatry pak dokonce jen okolo 3 °C. V lednu průměrné teploty klesají na -4 °C až -7 °C.

Průběh teplot je pochopitelně výškově diferencován, takže každých zhruba 200 výškových stupňů klesne teplota o 1,2 °C (nepočítáme inverzní ráz počasí, kdy je průběh teplot odlišný). Tyto teploty mají za následek, že se souvislá sněhová pokrývka udrží na území Malé Fatry 80 až 130 dní v roce. Roční úhrny srážek se pohybují mezi 800 až 1 000 mm, v nejvyšších polohách pak mezi 1 200 až 1 400 mm.

Národní park Malá Fatra

Z důvodů mimořádné hodnoty území Malé Fatry a výskytu četných vzácných prvků západokarpatské fauny a flóry byla na její části vyhlášena chráněná krajinná oblast Malá Fatra (v roce 1967), která byla v roce 1988 (dnem 1.4.) překategorizována na národní park. Dnešní rozloha národního parku Malá Fatra činí 22 630 hektarů s ochranným pásmem o rozloze 23 262 hektarů.

Podrobný popis pohoří Malá Fatra

Převážná část Malé Fatry má dobře sledovatelný hlavní hřeben. Pouze ve východní části Kriváňské Malé Fatry se objevuje podružný hřeben uzavírající Vrátnou dolinu s vrcholy Boboty - Sokolie. Půjdeme-li po hlavním hřebeni od východu, pak nejvyššími vrcholy jsou tady Veľký Rozsutec (1 610 m), Stoh (1 608 m), Chleb (1 646 m), Veľký Kriváň (1 709 m) a Malý Kriváň (1 671 m), Suchý (1 468 m), v Lúčanské části jsou to pak Minčol (1 364 m), Krížava (1 457 m) s Veľkou lúkou (1 476 m), Hnilická Kýčera (1 218 m) a Kľak (1 352 m).

Boční hřebeny Malé Fatry

Ve východní části Kriváňské Malé Fatry je hlavní hřeben značně klikatý a přerušovaný hlubokými sedly, v oblasti Rozsutců je jeho průběh již značně komplikovaný. Vybíhá odsud několik bočních hřebenů; ať již je to hřeben Boboty - Sokolčie, hřeben Osnica - Magura. Ze Stohu vybíhá k jihu mohutná rozsocha Žobrák - Suchý vrch.

To ale nejsou jediné významné rozsochy. Za zmínku určitě stojí i jižní rozsocha Chlebu s vrcholy Čierťaž a Hlásna skala, dvě severní rozsochy vrcholu Pekelník s vrcholy Kraviarske - Baraniarky a Hole - Dlhý vrch. Nesmíme zapomenout na mohutnou jižní rozsochy vrcholu Suchý s kótami Kľačianska Magura a Lipovecká Magura.

Další mohutné boční hřebeny nalezneme v oblasti Lúčanské Malé Fatry. Pokud jde o východní rozsochy jsou to rozsochy vrcholů Dlhá lúka, Vidlica, Horná lúka, Kopa, Hnilická Kýčera. Z významnějších západních rozsoch Lúčanské Fatry si uveďme rozsochu Kľaku s vrcholy Malý Kľak a Košiarka, Ostré skaly s vrcholy Grúň a Kukla, mohutnou rozsochu vrcholu Úplaz s kótami jako je Rajecká skala, Kýčera, Jablonská a Baba, rozsochu Veľké lúky s kótami Slatiny, Jurgová a která končí kousek nad obcí Kunerad.

Posledními významnějšími malofatranskými rozsochami jsou rozsochy vrcholů Krížava (Skalka, Kobylie, Kozol) a Minčol (Skalnatá, Horná roveň, Dolná roveň a Bukovec). Některé vrcholy jsou odděleny poměrně hlubokými sedly. Mezi ta nejznámější patří sedlo Medziholie, Stohové sedlo, Sedlo v Stenách, Snilovské sedlo, sedlo Bublen a Priehyb v Kriváňské části a sedlo Javorina, Sedlo Maríková, Vrícke sedlo či Fačkovské sedlo v části Lúčanské.

Doliny pohoří

Hory však nejsou tvořeny pouze vrcholy či hřebeny, ale i dolinami. Z těch největších dolin Malé Fatry si musíme uvést Dolinu Bystrička, Šútovskou dolinu, Snilovskou dolinu a Sučianskou dolinu pokud jde o jižní část Kriváňské Malé Fatry. V severní části jsou to doliny Diery, Stará dolina alias Vrátna, doliny Veľká a Malá Bránica a Belianská dolina.

V Lúčanské Malé Fatře jsou to Turská dolina, Medzihorská a Stránska dolina, Svitačová dolina, Porubská dolina a Rajeckolesnianska dolina. To pokud jde o doliny na západ od hlavního hřebene. Na východ od hlavního hřebene Lúčanské Malé Fatry se táhnou Kláštorská a Dlhá dolina, Slovianska dolina, Valčianska dolina, Trebostovská dolina, Veľká Bystričská dolina, Prieslopská a Valaská dolina, Lopušná, Javorná a Kamenná dolina.

Malá Fatra, turistická mapa

• Malá Fatra na turistické mapě