Co je to ledovec, dělení a vznik horských ledovců, jak probíhá jejich vývoj

Ledovce - vznik, vývoj a dělení ledovců

Na tvarovou modelaci většiny pohoří světa měly nebo stále ještě mají rozhodující vliv ledovce. Jejich existenci musí mít vážně na zřeteli i všichni vysokohorští turisté a horolezci. Ledovce totiž výrazným způsobem ovlivňují výzbroj a výstroj, určují směry pohybu v horách, připravují řadu nebezpečných nástrah a nabádají ke zvýšené opatrnosti.

Znalost techniky pohybu na ledovcích patří k základním praktickým dovednostem při vysokohorské turistice. Nebude proto určitě na škodu, když se před uskutečněním náročné ledovcové túry vybavíme také několika základními informacemi z oblasti teorie a vědy.

V dnešní době pokrývají ledovce zhruba 11% rozlohy Země, přičemž v ledových dobách starších čtvrtohor vytvářely souvislý pokryv skoro na jedné třetině zemského povrchu. K výraznému ústupu ledových hmot a zároveň také vzestupu hladiny světového oceánu došlo přibližně před 10 000 let na sklonku poslední doby ledové.

Mnozí vědci varují, že k něčemu podobnému by mohlo vlivem globálního oteplování dojít i v blízké budoucnosti. Úroveň moří by mohla stoupnout až o 150 m! Zatím se však můžeme uklidňovat, že tato teorie je pouhou hypotézou, protože je velmi těžké odhadnout chování tak složitého a málo poznaného stroje, jakým je příroda.

Vraťme se však k samotným ledovcům. Vznikají v klimaticky příznivých oblastech, kde dochází k hromadění sněhu. Je to především nad úrovní sněžné čáry ve vysokých horách a v arktických oblastech. Jako nejdůležitější předpoklad pro tvorbu ledovce asi každého napadne chladné klima s teplotami hluboko pod bodem mrazu. Není to však zcela pravda. Prvořadou roli sehrává především množství sněhových srážek. Co se týče teplot, pak jsou pro vznik ledovců významné nikoli nízké teploty, ale spíše teploty, kolísající okolo bodu mrazu.

Při teplotách vyšších než 0° dochází totiž na povrchu sněhových hmot k tání, voda prosakuje do spodních chladnějších vrstev, zaplňuje póry a mění se v led. Proto v teplejších a vlhčích oblastech vzniká led mnohem rychleji než v oblastech chladných. Dlouhodobým pozorováním bylo zjištěno, že například v oblasti Yukonu trvá formování ledovce kolem 5 let, zatímco v centru Grónsku až 200 let. Zajímavá je také informace z Mexika, kde malé ledovce na svazích místních sopek rostou na jaře a počátkem léta. V této době přichází srážkově bohaté, přitom však mnohem teplejší období.

Ledovce se obvykle dělí na dva typy: pevninské a horské. Pevninské, které se v současnosti nacházejí na Antarktidě a v Grónsku, mají mnohem větší mocnost a rozlohu. Z plošného hlediska představují 96% všech světových ledovců, z objemového hlediska ještě o něco více.

Kromě těchto dvou hlavních typů se občas setkáváme také s ledovci typu "ice cap" (ledovcová čepice), což jsou v podstatě horské ledovce velké rozlohy, které vykazují znaky pevninského ledovce. Jako příklad lze uvést norskou horskou oblast Hardangerviddu. Samostatnou skupinu ledovců představují tzv. šelfové ledovce, které vznikají zmrznutím mořské vody.

Horské ledovce, s nimiž se vysokohorský turista dostává nejčastěji do kontaktu, se mohou dělit na několik dalších typů. Karové ledovce se nacházejí v kotlovitých uzávěrech prohlubních na úpatí skalních stěn, odkud obvykle pokračují jako údolní ledovce, vyplňující dna horských dolin. Spojováním údolních ledovců na úpatí hor může ve vzácných případech vzniknout lem ledové masy, nazývaný piedmontní ledovec.

Méně obvyklá je klasifikace ledovců podle rychlosti pohybu. Teplé ledovce, které se vyskytují ve vlhčích a teplejších oblastech, mohou dosahovat v některých místech pohybové rychlosti až 5 km/h. Chladné ledovce se sunou mnohem pomaleji, řádově v desítkách metrů za rok. Tato klasifikace je však velmi problematická, neboť pohyb ledové masy není rovnoměrný a je silně ovlivněn třením o skalní podklad.

• Morény a bludné balvany, ledovce (2)
• Kary a trogy, ledovce (3)