Pohoří Český les sousedí na východě s Všerubskou vrchovinou, která jej odděluje od Šumavy. Na severu a severozápadě pak sousedí s dalším poměrně málo známým pohořím Smrčníky a s Chebskou pánví. Na východě je Český les ohraničen Podčeskoleskou pahorkatinou, která jej odděluje od Slavkovského lesa, Tepelské vrchoviny a Plaské pahorkatiny.

Český les, charakter pohoří

Hřbet Českého lesa se táhne v délce asi 80 kilometrů podél hranice s Německem. Šířka pohoří dosahuje jen asi 15 kilometrů. "Díky" této skutečnosti patřil Český les do roku 1990 do hraničního pásma, což mělo podstatný, a zejména neblahý, vliv na hospodářský rozvoj této oblasti.

Český les je jakýmsi dvojčetem Šumavy. Avšak dvojčetem poněkud menším a hlavně v průměru o 300 - 500 metrů nižším. Silné zalesnění, oble modelované tvary a především řídké osídlení dosti připomínají šumavské poměry.

Po odsunu německého obyvatelstva po skončení druhé světové války většina obcí v této oblasti zanikla, takže zde vznikly velké komplexy přírody nenarušené činností člověka. To přispělo k pozdějšímu vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Český les, která má rozlohu 473,5 km².

Nejvyšším vrcholem Českého lesa je Čerchov (1 042 m), který díky existenci turistické rozhledny Kurzova věž je jedním z největších lákadel této oblasti. Z vrcholu Čerchova se tak otevírají nádherné pohledy na Český les i Slavkovský les, vzdálenější Šumavu.

Charakterem připomíná Český les sousední Šumavu, která je však v průměru o 300 až 500 metrů vyšší. Český les patří do mírně teplé až chladné klimatické oblasti, průměrná roční teplota se pohybuje obvykle v rozmezí 4,7 - 7 °C. Roční úhrny srážek jsou závislé na nadmořské výšce a expozici terénu a pohybují se v rozmezí 800 - 1 100 mm.

Český les, geomorfologické členění na podcelky a okrsky

CHKO Český les

Chráněná krajinná oblast Český les byla vyhlášena v roce 2005. Její dnešní rozloha činí 473,5 km². Krajina Českého lesa je silně zalesněná (s převahou buku) a zpestřena pestrou mozaikou luk a pastvin. V severní části pohoří se, podobně jako na Šumavě, nacházejí vrchoviště s typickou mokřadní vegetací jako je borovice blatka (Pinus uncinata var. rotundata), suchopýrem pochvatým (Eriophorum vaginatum) či masožravou rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia).

Na území CHKO Český les se nachází 25 maloplošných zvláště chráněných území:

• národní přírodní rezervace (1)
• přírodní rezervace (17)
• národní přírodní památka (1)
• přírodní památka (9)

Správa CHKO Český les se navác stará o dvě národní přírodní rezervace a jednu národní přírodní památku, které leží mimo hranice samotné CHKO Český les.

Podčeskoleská pahorkatina

Podčeskoleská pahorkatina představuje poměrně členitý geomorfologický celek, který lemuje svého vyššího souseda - Český les. Hraničí ovšem i s dalšími geomorfologickými celky, kterými jsou Všerubská vrchovina, Chebská pánev, Slavkovský les, Tepelská vrchovina, Plaská pahorkatina a Švihovská pahorkatina.

Podčeskoleská pahorkatina patří rozlohou ke středně velkým geomorfologickým celkům. Na pomyslném žebříčku rozloh celků ČR zaujímá se svými 746 km² 41. příčku. Střední výška Podčeskoleské pahorkatiny činí 491,1 m, nejvyšším vrcholem je Chebský vršek vysoký 679 m.

Podloží Podčeskoleské pahorkatiny je velice pestré. Je tvořeno nejen starými rulami a pararulami, ale i mladšími gabry, diority, žulami či svory. Zarovnané třetihorní povrchy jsou zaneseny silnými vrstvami sedimentů. Území Podčeskoleské pahorkatiny, do kterého zasahuje CHKO Český les, patří do povodí řek Ohře a Mže.

Všerubská vrchovina

Všerubská vrchovina je relativně malý celý vsazený mezi mnohem rozlehlejší sousedy - Šumavu a Český les. Však na žebříčku rozloh geomorfologických celků České republiky obsadila se svými 206 km² až 78. příčku. Celková rozloha tohoto geomorfologického celku je však 487 km², protože 281 km² připadlo našim německým sousedům. Ti však Všerubskou vrchovinu nazývají Cham-Further Senke.

Na severu Všerubská vrchovina sousedí se Švihovskou vrchovinou, na jihu pak s celkem Bodenwöhrer Bucht. Na západě se přimyká k Českému lesu a Podčeskoleské pahorkatině a na východě k Šumavě. Střední nadmořská výška tohoto malého pohoří činí jen 517 m. Nejvyšším vrcholem je Kameňák (751 m). Kdo ví, zda-li se Zdeněk Troška neinspiroval právě zde.

Pro Všerubskou vrchovinu, která patří do povodí Berounky, jsou typické krátké strukturní hřbety. Pohoří má kernou stavbu. Podloží je poměrně pestré a je budováno gabry, rulami, svory, ale i žulami a amfibolity.