Slovenský kras, turistika a veřejnosti přístupné jeskyně krasového pohoří

Slovenský kras, vymezení celku

Na východě Slovenský kras hraničí s Košickou kotlinou, na západě a jihozápadě Jihoslovenskou kotlinou a Bodvianskou pahorkatinou. Na západě a severu sousedí Slovenský kras s Revúckou vrchovinou, Rožňavskou kotlinou a Volovskými vrchy.

Nejvyšší vrcholy Slovenského krasu nalezneme na severu oblasti (700 - 800 m) a nejnižší naopak na jihu (400 - 500 m). Nejvyšším vrcholem Slovenského krasu, jenž je součástí Slovenského rudohoří, je Matesova skala (925 m).

Krasové území

Krasové území Slovenského krasu má všechny charakteristické rysy typické pro tyto oblasti - závrty, vyvěračky a ponory, škrapová a krasová pole, kaňonovité doliny oddělující jednotlivé ostře vypreparované krasové planiny a především velké množství jeskyní. Nejzápadnější část Slovenského krasu - Jelšavský kras se z této charakteristiky trochu vymyká, neboť má pahorkatinný charakter.

Geomorfologické členění Slovenského krasu

Slovenský kras je tvořen erodovanými komplexy vápenců a dolomitů, které jsou protnuty soustavou zlomů. Ty daly vzniknout mohutným krasovým planinám, které mají velice strmé stěny. Nejznámějšími planinami jsou Plešivecká, Koniarská, Silická, Zádielska a Jasovská.

Celkově je ale Slovenský kras tvořen sedmi planinami. Zbývajícími jsou méně známe planiny Horný vrch a Dolný vrch. Horný vrch lemuje od severu Turnianskou kotlinu, do níž spadá strmými a škrapy posetými svahy. Dolný vrch se táhne podél hranice s Maďarskem. Na západě se k planinám Slovenskému krasu přimyká již zmíněný Jelšavský kras.

Členění na podcelky a okrsky

Geologické poměry

Planiny Slovenského krasu jsou tvořeny především komplexy druhohorních sedimentů Silického příkrovu. Mohutné těleso Silického příkrovu bylo stlačeno a rozlámáno kernými pohyby. Izolovaně se však objevují i slíny, pískovce a další horniny. Vápencový příkrov Slovenského krasu dosahuje mocnosti až jednoho kilometru!

Slovenský kras - nepřeberné množství jeskyní

V nitru krasových planina Slovenského krasu nalezneme řadu nejen turisticky přístupných, ale zejména turisticky nepřístupných jeskyní. Nachází se tady řada propastí, jako např. Diviačia priepasť, Kunia priepasť, Zvonivá diera, Veľká Železná priepasť aj., z nichž některé dosahují hloubek přes 100 metrů a některé dokonce i 150 až 200 metrů.

Nejhlubší z nich je Kunia priepasť, která dosahuje hloubky asi 220 metrů. Zmínku si zaslouží i Silická ľadnica, která je nejníže položenou ledovou jeskyní v Evropě a možná že i na světě.

Turisticky přístupné jeskyně národního parku

• Domica a Baradla-barlang
• Gombasecká jeskyně
• Jasovská jeskyně (Košická kotlina)
• Krásnohorská jeskyně
• Ochtinská aragonitová jeskyně (Revúcka vrchovina)
• Silická ľadnica (volně přístupná, prohlídka z vyhlídkové plošiny)

Kaňony a hrady

Z dalších turisticky atraktivních cílů je na prvním místě určitě Zádielsky kaňon, Turniansky hrad, hrad Krásna Hôrka či veřejnosti přístupné jeskyně, kterými jsou Domica, Gombasecká jeskyně, Jasovská jeskyně a Krásnohorská jaskyňa.

Národní park Slovenský kras

Pro své mimořádné přírodní hodnoty byl Slovenský kras vyhlášen v roce 1973 Chráněnou krajinnou oblastí o rozloze 36 100 ha s ochranným pásmeme o výměře 34 900 ha. V roce 1979 byl Slovenský kras zařazen do sítě biosférických rezervací v rámci programu MAB (Člověk a biosféra).

Dnes je Slovenský kras dokonce národním parkem (NAPASK), který zde byl vyhlášen 5.4.2002 na území o rozloze 11 741 hektarů. Předmětem ochrany nejsou jen povrchové tvary, flóra a fauna, ale také podzemí, které je protkáno velice hustou sítí jeskynních systémů. V oblasti bylo celkem popsáno přes 700 jeskyní.

Fauna a flóra

Neobyčejně pestré přírodní podmínky Slovenského krasu umožnily rozšíření jak typicky karpatských, tak i typicky panonských rostlinných a živočišných druhů. Vedle sebe tady žijí druhy stepní, lesostepní, lesní i horské. Slovenský kras se může pochlubit i endemitem, který nenalezneme nikde jinde na světě (dnes platí téměř nikde jinde). Je jím poměrně nápadná rostlinka ruměnice turnianská, kterou nalezneme kvést obvykle v květnu na hradním návrší Turnianského hradu.

Národní přírodní rezervace

• Brzotínske skaly, rozloha 433,78 ha
• Domické škrapy, rozloha 24,44 ha
• Drieňovec, rozloha 186,02 ha
• Havrania skala, rozloha 147,14 ha
• Hrušovská lesostep, rozloha 40,85 ha
• Jasovské dubiny, rozloha 35,1 ha
• Kečovské škrapy, rozloha 6,61 ha
• Pod Strážnym hrebeňom, rozloha 96,67 ha
• Turniansky hradný vrch, rozloha 13,79 ha
• Zádielska tiesňava, rozloha 214,73 ha

Přírodní rezervace

• Gerlašské skaly, rozloha 21,73 ha
• Kráľova studňa, rozloha 11,21 ha
• Palanta, rozloha 86,93 ha
• Pod Fabiankou, rozloha 1,22 ha
• Sokolia skala, rozloha 11,69 ha

Národní přírodní památky

• Ardovská jaskyňa
• Brázda
• Diviačia priepasť
• Domica
• Drienovská jaskyňa
• Gombasecká jaskyňa
• Hrušovská jaskyňa
• Jasovská jaskyňa
• Krásnohorská jaskyňa
• Kunia priepasť
• Milada
• Obrovská priepasť
• Silická ľadnica
• Skalistý potok
• Snežná diera
• Zvonivá jama

Klimatické poměry a vodstvo Slovenského krasu

Slovenský kras je odvodňován řekami Slaná, Turňa a Muráň s množstvím krátkých a obvykle málo vydatných přítoků. Slovenský kras leží v teplé klimatické oblasti, kde se průměrné letní teploty pohybují v rozmezí 16 až 18 °C a zimní teploty v rozmezí -2 až -5 °C. Počet letních dnů se obvykle pohybuje v rozmezí 30 - 50 a počet dní se sněhovou pokrývkou obvykle mezi 60 - 80.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.