Slovenské jeskyně, přehled přístupných jeskyní

Turisticky přístupné jeskyně na Slovensku

Slovensko lze bez nadsázky nazvat jeskyňářskou velmocí. Krasová území tady dosahují rozlohy 2 700 km². Obrovské množství vápencových horských masívů a dostatek vodních srážek umožnily vzniknout velkému množství jeskyní a jeskynních systémů, z nichž některé můžeme obdivovat i my turisté.

V tomto krátkém přehledu přinášíme jen ty nejzákladnější informace o turisticky zpřístupněných jeskyních, další informace lze vyhledat v odborné literatuře či na internetu. Z několika tisícovek (asi 7 000) známých slovenských jeskyní je jich pro veřejnost otevřeno pouhých 12, resp. 16. Dvanáct provozuje Správa slovenských jaskýň a čtyři speleologická sdružení.

Belianska jeskyně

Belianska jeskyně, Národní přírodní památka je situována do masívu Kobylího vrchu v Belianských Tatrách. Tato jeskyně vznikla v tmavošedých gutensteinských vápencích krížňanského příkrovu. Jedná se o korozívní jeskyni, kterou vytvářela srážková voda, jeskyně nemá aktivní podzemní tok.

Čtěte také: Slovenské ledové jeskyně, exkurze do mrazivého podzemí

Délka jeskyně, jejíž vchod leží v nadmořské výšce 890 m, činí 1 752 m s vertikálním rozdílem asi 160 m. Pro veřejnost je však zpřístupněno 1 135 m chodeb s výškovým rozdílem 115 m.V jeskyni určitě zaujmou obrovské sintrové vodopády, četná jezírka či pagodovité stalagmity.

Pro veřejnost byla jeskyně otevřena již v roce 1884, od roku 1896 je jeskyně elektricky osvětlena. Teplota vzduchu v jeskyni se pohybuje v rozmezí 5,0 až 6,3 °C a relativní vlhkost vzduchu mezi 90 až 97 %.

Bystrianska jeskyně

Pěkná jeskyně, Národní přírodní památka, na jižním úpatí Nízkých Tater na okraji obce Bystrá. Jeskyně, jejíž vchod se nachází v nadmořské výšce 565 m, je budována v tmavošedých vápencích chočského příkrovu střednětriasového stáří.

Bystrianska jeskyně dosahuje délky asi 3 531 metrů při vertikálním rozpětí 99 m. Tuto erozivní jeskyni vytvořil podzemní tok říčky Bystrianka. Jeskyně je typická vysokými, ale úzkými prostory a oválnými chodbami. Jeskyně byla objevena v roce 1923, avšak o vstupu do tzv. Staré jeskyně věděli místní obyvatelé odedávna. V současné podobě je návštěvní okruh v délce 580 m zpřístupněn od roku 1968.

Teplota vzduchu se v jeskyni pohybuje v rozmezí 5,7 až 7,2 °C a relativní vlhkost mezi 92 až 98 %.

Demänovská jeskyně slobody

Jedna z nejznámějších slovenských jeskyní nacházející se ve stejnojmenné dolině v Nízkých Tatrách. Vchod do jeskyně, jejíž známá délka je přes 8 400 m, leží v nadmořské výšce 870 metrů. Pozornost návštěvníků určitě upoutají obrovské sintrové vodopády, excentrické či sférolitické stalaktity a další formy krasové výzdoby.

Jeskyně byla objevena v roce 1921, prvně byla jeskyně zpřístupněna již v roce 1924. Dnes je pro veřejnost zpřístupněno 1 800 m chodeb ve dvou oddělených okruzích. Teplota vzduchu v Demänovské jeskyni slobody se pohybuje v rozmezí 6,2 až 7,3 °C a relativní vlhkost vzduchu v rozmezí 94 až 99 %.

Demänovská ľadová jeskyně

Další ze známých jeskyní Demänovské doliny v Nízkých Tatrách severně od Demänovské jeskyně slobody. Vstup do jeskyně, která vznikla v tmavošedých gutensteinských vápencích krížňanského příkrovu, se nachází v nadmořské výšce 840 m.

Jedná se o erozivní jeskyni, která byla vyhloubena erozní činnosti říčky Demänovka. Jeskyně byla známá odpradávna, první známá písemná zmínka o ní pochází již z roku 1229. Jeskyně však byla zpřístupněna až v letech 1950-1952. Z 1 750 metrů známých chodeb jeskyně je pro veřejnost zpřístupněno 650 metrů.

Demänovská ledová jeskyně je známá především díky ledové výplni, která největší mocnosti dosahuje v Kmeťovom dóme. Teplota se v jeskyni pohybuje v rozmezí 1,3 až 5,7 °C, v zaledněné části jeskyně pak okolo 0 °C. Relativní vlhkost vzduchu se pohybuje v rozmezí 92 až 98 %.

Dobšinská ľadová jeskyně

Jedna ze dvou zaledněných jeskyní Slovenska, které jsou zpřístupněny pro veřejnost. Na Slovensku je však zaledněných jeskyní mnohem více, statistiky udávají číslo 39. Dobšinská ľadová jeskyně leží na jižním okraji Slovenského ráje, jednoho z podcelků Spišsko-gemerského krasu.

Vchod do jeskyně, která je zahloubena do masívu vrcholu Duče, se nachází v nadmořské výšce 971 m. Díky tomu je jeskyní s nejvýše položeným vchodem na Slovensku, které jsou turisticky přístupné a jsou v řízení Slovenské správy jaskýň. Drží i druhý primát, a tím je nejnižší teplota vzduchu, která panuje ve zpřístupněných jeskyních.

Jeskyně je budována v střednětriasových světlých steinalmských a wettersteinských vápencích silického příkrovu. Tato jeskyně je součástí genetického systému Stratenské jeskyně.

Jeskyně byla objevena v roce 1870, avšak otvor do jeskyně byl znám již odnepaměti. O rok později již byla jeskyně zpřístupněna veřejnosti. V roce 1887 se Dobšinská ľadová jeskyně stala první elektricky osvětlenou jeskyní v Uhersku.

Jeskyně dosahuje délky 1 232 m při vertikálním rozpětí 112 m. Z toho pro veřejnost je zpřístupněno 475 m. Ledová výplň jeskyně dosahuje plochy 9 772 m2, objem ledu pak úctyhodných asi 110 130 m³. Teplota vzduchu v jeskyni se pohybuje v rozmezí -3,8 až +0,5 °C v zaledněné části jeskyně a 0,8 až 3,5 °C v nezaledněné části. Relativní vlhkost vzduchu se pohybuje v rozmezí 85 až 98 %.

Domica

Velká a krásná jeskyně Slovenského krasu ležící na jihozápadním okraji Silické planiny. Vchod do jeskyně leží v nadmořské výšce 339 m na jižním úpatí vrcholu Domica.

Domica je budována v střednětriasových wettersteinských světlých vápencích silického příkrovu. Jeskyně vznikla korozní a erozní činností vody podzemních toků říčky Styx a Domického potoka. Známá délka jeskyně činí 5 080 m, avšak se sousední jeskyní Baradla (na území Maďarska) vytváří genetický systém s celkovou délkou asi 25 km. Vertikální rozpětí jeskyně Domica je asi 120 m.

V jeskyni byly objeveny kosti jeskynního medvěda a zbytky neolitického sídliště bukovské kultury. Jeskyně byla pro veřejnost zpřístupněna v roce 1932, dnes má prohlídkový okruh délku 1 315 m, z toho plavba po podzemním toku (při dostatku vody) činí 140 m. Teplota vzduchu v jeskyni se pohybuje v rozmezí 10,2 až 11,4 °C a relativní vlhkost vzduchu v rozmezí 95 až 98 %.

Driny

Jediná turisticky přístupná jeskyně západního Slovenska se nachází na území Malých Karpat ve Smolenickém krasu v masívech vrcholů Drina a Cejtach. Vchod do jeskyně leží v nadmořské výšce 399 m.

Tato korozívní jeskyně je vybudována v slínitých vápencích vysocké série krížňanského příkrovu. Jeskyně byla objevena v roce 1929 přes 36 metrů hluboký závrtový komín. Na objevu se podílel Š. Banič, který byl vynálezcem padáku. Poprvé se veřejnost do jeskynních prostorů podívala již v roce 1935, provizorní elektrické osvětlení jeskyně dostala o čtyři roky později.

Jeskyně Driny dosahuje délky 680 m, z toho 410 metrů je zpřístupněno pro veřejnost. Teplota vzduchu se v jeskyni pohybuje v rozmezí 7,5 až 9 °C a relativní vlhkost vzduchu v rozmezí 92 až 97 %.

Gombasecká jeskyně

Velice krásná jeskyně Slovenského krasu, která se nachází na západním úpatí Silické planiny. Uměle proražený vchod do jeskyně, která nemá přirozený vchod, leží v nadmořské výšce 250 m. Tímto drží Gombasecká jeskyně jeden pomyslný primát - je jeskyní s nejníže položeným vchodem mezi veřejnosti přístupnými jeskyněmi na Slovensku.

Gombasecká jeskyně vznikla ve světlých wettersteinských vápencích silického příkrovu korozívním působením vody. Jeskyně byla objevena teprve v roce 1952, o tři roky později byla jeskyně zpřístupněna pro veřejnost. Gombasecká jeskyně má unikátní krasovou výzdobu, známá brčka jsou předmětem tisíců fotografií. Délka jeskyně činí 1 525 m, z toho pro veřejnost je zpřístupněno 285 m.

Teplota vzduchu v jeskyni se pohybuje v rozmezí 9,0 až 9,4 °C a relativní vlhkost vzduchu v rozmezí 95 až 97 %.

Harmanecká jeskyně

Velká jeskyně nacházející se v nejjižnějším cípu Velké Fatry na severních svazích vrcholu Kotolnica. Vchod jeskyně se nachází v nadmořské výšce 821 m. Jeskyně vznikla v tmavošedých gutensteinských vápencích krížňanského příkrovu korozívním působením srážkové vody. Vstupní portál jeskyně známý jako Izbica byl místním obyvatelům znám odpradávna, avšak do vnitřních prostorů jeskyně se podařilo proniknout poprvé až v roce 1932. Pro veřejnost byla jeskyně zpřístupněna v roce 1950.

Délka Harmanecké jeskyně činí 3 123 m při vertikálním rozpětí 75 m. Pro veřejnost je zpřístupněno 720 m chodeb. Teplota vzduchu se v jeskyni pohybuje mezi 5,8 až 6,4 °C a relativní vlhkost vzduchu v rozmezí 94 až 97 %.

Jasovská jeskyně

Jasovskou jeskyni nalezneme západně od města Košice v Medzevské pahorkatině při východním okraji Jasovské planiny Slovenského krasu. Vstup do jeskyně se nachází na východním úpatí Jasovské skály v nadmořské výšce 257 m. Jeskyně vznikla v šedých gutensteinských dolomitech a světlých steinalmských vápencích silického příkrovu ponornými vodami řeky Bodva.

Délka jeskyně dosahuje 2 122 m při vertikálním rozpětí 55 m. Z toho pro veřejnost je zpřístupněno 550 m. O existenci jeskyně, jejíž spodní patra jsou zaplavována vodou, se vědělo již v polovině 12. století, pro veřejnost pak byla jeskyně poprvé zpřístupněna již v roce 1846. Je tedy nejdéle turisticky přístupnou jeskyní Slovenska.

Jasovská jeskyně je významnou paleontologickou a archeologickou lokalitou. Teplota vzduchu v jeskyni se pohybuje v rozmezí 8,5 až 9,5 °C a relativní vlhkost vzduchu mezi 90 až 98 %.

Ochtinská aragonitová jeskyně

Tato unikátní jeskyně se nachází v Ochtinském krasu na severozápadním svahu vrcholu Hrádok v Revúcké vrchovině. Jeskyně byla náhodně objevena až v roce 1954 při ražbě geologické průzkumné štoly. V letech 1966 - 1967 byla proražena 145 metrů dlouhá zpřístupňovací štola s otvorem v nadmořské výšce 642 m, kterou byla jeskyně zpřístupněna i pro turistickou veřejnost (v roce 1972).

Ochtinská aragonitová jeskyně vznikla v izolované vrstvě prvohorních krystalických vápenců korozívním působením srážkové vody. Jeskyně je díky změněnému chemismu srážkové vody (působením rudné mineralizace okolních hornin) skutečně unikátní. Bohatá aragonitová výzdoba, která vznikla za specifických hydrochemických a klimatických poměrů, je světovým unikátem.

Teplota vzduchu v jeskyni se pohybuje v rozmezí 7,2 až 7,8 °C a relativní vlhkost vzduchu mezi 92 až 97 %.

Važecká jeskyně

Poslední z popisovaných jeskyní se nachází ve Važeckém krasu v severním podhůří Nízkých Tater s vchodem v nadmořské výšce 784 metrů. Jeskyně vznikla v tmavošedých vápencích chočského příkrovu (které se na dně moře usazovaly v období středního triasu) působením ponorných vod Bílého Váhu.

Važecká jeskyně, jejíž délka dosahuje 530 metrů, byla objevena v roce 1922. Vstupní síň však byla známá již od středověku. Poprvé byla jeskyně pro veřejnost zpřístupněná v roce 1928. Dnes je pro veřejnost zpřístupněno 235 metrů chodeb.

Važecká jeskyně je významnou paleontologickou lokalitou, která se proslavila zejména nálezy četných kosterních pozůstatků jeskynních medvědů. Teplota vzduchu se v jeskyni pohybuje v rozmezí 7,1 až 7,5 °C a relativní vlhkost vzduchu mezi 94 až 96 %.

Slovenské jeskyně - otevírací doba a vstupné

Na závěr

A na závěr se ještě musím zmínit o dalších čtyřech jeskyních, kam může turista zamířit. Ovšem ne po betonových chodnících, ale po "jeskyňařsku". S baterkou, v montérkách a s nezbytnými jistícími pomůckami. Jsou to Jaskyňa mŕtvych netopierov v Nízkých Tatrách (zhruba pod známou Chatou M. R. Štefánika pod Ďumbierom), Krásnohorská jeskyně na okraji obce Krásnohorské Podhradie ve Slovenském krasu, Zlá diera v blízkosti města Prešov na pomezí pohoří Bachureň a Branisko a nakonec posledně takto zpřístupněná Stanišovská jeskyně v Nízkých Tatrách. Těmto jeskyním se však věnujeme v samostatných článcích.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.