|
Krajina Lužických hor byla postupně přeměněna působením člověka na kulturní krajinu
z původních pohraničních hvozdů. Horninové podloží Lužických hor je tvořeno různými typy
pískovců, méně pak slínovce a jílovce, místy na povrch vystupují terciérní
(třetihorní) neovulkanity. Na malých plochách se objevují slepence a jurské
vápence či žuly. Geologické podloží Lužických hor je tak neobyčejně pestré.
Na dnešní podobě Lužických hor se velkou měrou podepsal třetihorní vulkanismus.
Magma pronikající zemskou kůrou vytvořila podzemní rezervoáry bochníkovitého tvaru,
tzv. lakolity. Ty se na povrch dostaly až pozdějším postupným obrušováním a odnosem
povrchových méně odolných hornin, tedy jakousi preparací. V Lužických horách se tak
nesetkáváme se sopkami v pravém slova smyslu, ale pouze s lakolity - podpovrchově
utuhlými lávovými tělesy.
Nejvyšším vrcholem pohoří je Luž (793 m). Dalšími významnými vrcholy,
z pomezí těch nejvyšších, jsou Pěnkavčí vrch (792 m), Jedlová (774 m), Hvozd (749 m),
Velký Stožec (676 m) aj.
Průměrné roční teploty se v oblasti Lužických hor pohybují v rozmezí 6 - 7 °C, roční
úhrny srážek pak v rozmezí 700 - 1 000 mm. Hřebenem Lužických hor probíhá hlavní evropské
rozvodí mezi Severním mořem a Baltským mořem.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.
Lužické hory, turistická mapa
Lužické hory, geomorfologické členění
| celek |
podcelek |
okrsek |
| Lužické hory |
Lužický hřbet |
Jedlovský hřbet |
| Hvozdský hřbet |
| Kytlická hornatina |
Klíčská hornatina |
| Chřibskokamenická kotlina |
|
Petrova bouda
Chalupa Mařenice