Za výhledy nad údolím řeky Kamenice a Pustý zámek, znělcový neovulkanický suk v druhohorních pískovcích

Tip na výlet v Lužických horách

Nad údolím řeky Kamenice mezi obcí Mlýny a městem Česká Kamenice v Lužických horách je několik zapomenutých sopečných vrchů se zajímavými vrcholovými skalisky, které nabízejí opravdu nádherné výhledy na krajinu Lužických hor, Českého středohoří a Labských pískovců. V České Kamenici se navzájem dotýkají hranice všech těchto tří vyhlášených chráněných krajinných oblastí.

Výpravu začínáme na železniční zastávce Horní Kamenice (železniční trať Děčín - Jedlová - Rumburk) a ocitáme se na okraji města Česká Kamenice. Sbíháme po hlavní silnici k řece Kamenici a pak pokračujeme ještě chvilku po frekventované silnici směrem na Chřibskou, až konečně odbočíme na úzkou silničku odbočující na Mlýny a Kytlici. Silnička nás vede stále proti proudu Kamenice a údolí je stále více podobné soutěsce. Po 1,5 km chůze přicházíme ke skalisku a přírodní památce Pustý zámek, kde musela být velká část skály odlámána, aby se do údolí vešla kromě řeky i silnice a železniční trať.

Pustý zámek

Pustý zámek je znělcový neovulkanický suk, který byl vypreparován z kvádrových druhohorních pískovců. Odlámáním kamene při stavbě silnice a železnice byla odhalena vnitřní stavba vulkanického tělesa s vodorovným uspořádáním znělcových sloupců dosahujících délky až 25 m s průměrem sloupců až 1,85 m. Přímo od silnice si tak můžeme prohlédnout jedinečnou geologickou zajímavost.

Čtěte také: Čedičové varhany Zlatý vrch, sopečné vrcholy Lužických hor

Po červeně značené cestě a následně po tvarové odbočce vystoupáme na vrchol Pustého zámku, kde se nachází ve výšce 50 metrů nad řekou Kamenicí zábradlím zabezpečená skalní vyhlídka s pohledy do kaňonovitého údolí této řeky a dále na město Českou Kamenici, navíc s nádhernou reliktní borovicí na okraji skály.

Při výstupu míjíme zbytky zdiva a hradeb menšího středověkého šlechtického hradu Fredevald, který byl vystavěn na tomto mohutném skalisku ve 2. polovině 14. stol. pány z Michalovic. Hrad následně připadl Vartenberkům, kteří se zapojili do drobných válek s lužickým Šestiměstím, jehož vojska následně hrad dobyla a vypálila. Od 16. století zůstal hrad pustý.

Po návratu ze skalní vyhlídky na Pustém zámku přejdeme železniční trať i řeku a po neznačené cestě vystoupáme prudce na rozcestí cest v sedle nad Riedlovou jeskyní. I když z předchozích informací víme, že jeskyně není volně přístupná, jdeme se podívat alespoň ke vstupu do jeskyně vzdáleného asi 400 m mírně z kopce po místním značení.

Riedlova jeskyně

Riedlova jeskyně je umělou jeskyní vytvořenou v první polovině 20. století při těžbě pískovce a je pojmenována po posledním majiteli pozemku Ernstu Riedelovi. Písek se zde těžil do roku 1940 pro potřeby sklářů a jako stavební materiál. Vznikla zde postupně velká podzemní prostora s 11 podpěrnými pilíři s délkou jeskyně 50 m a šířkou 36 m.

Jeskyně je od roku 2010 uzavřena a zabezpečena kovovou mříží pro výskyt vzácných druhů netopýrů. Prostor jeskyně alespoň přes mříž osvětlujeme silnou baterkou a pokoušíme se o fotku. Jeskyně je velmi podobná podobným prostorám v údolí řeky Svitávky nedaleko Velenic u Zákup, které jsou však volně přístupné. Od jeskyně se vracíme nazpět k rozcestí do sedla nad Riedlovou jeskyní.

Od rozcestí pokračujeme širokou a pohodlnou modře značenou cestou přes výhledovou louku a brzy se noříme do hlubokého lesa. Přicházíme na dřevěnou tabulkou označené rozcestí lesních cest Herdstein. Zde odbočujeme vlevo na výraznou lesní cestu a po asi 500 m přicházíme k osamocenému rekreačnímu objektu s loukou. Všude je spousta aut, lidí i stanů a nechápeme, co se zde koná na tak odlehlém místě za akci.

Naším cílem je blízký, nenápadný a za lesem schovaný skalnatý vrchol Herdstein. Motáme se mezi auty a stany, abychom našli nenápadnou lesní pěšinu na vrcholek Herdsteinu, vzdáleného jen asi 250 m. Podařilo se a již stojíme na nádherném a mohutném skalisku s dalekým výhledem.

Herdstein (471 m)

Herdstein (471 m) je čedičový vrch se sloupovitou a dokonce i klasovitou odlučností čediče. Dočetli jsme se, že na místě současného zděného rekreačního objektu stávala v první polovině 20. stol. celoročně obývaná dřevěná výletní restaurace s kolotočem a dětskými atrakcemi, kde se podávaly tradiční jednoduchá jídla (chléb se sádlem, kyselé domácí okurky apod.). Skalní vyhlídka je nádherná a i my jsme si dali podobné jednoduché jídlo z vlastních zásob, jako před 100 lety hosté ve zdejší populární dřevěné chatě.

Po dlouhém a příjemném skalním posezení se vracíme na lesní rozcestí Herdstein a pokračujeme po široké lesní cestě a zároveň modré značce dále k našemu hlavnímu dnešnímu cíli, kterým je dominantní sopečný vrchol Střední vrch. Modrá značka asi po 1 km prudce odbočuje ze široké lesní cesty vpravo a okolo krmelce po horské stezce začíná stoupat úbočím Středního vrchu. Na vlastní vrchol pak musíme odbočit prudce vlevo po neznačené, ale velmi výrazné skalní stezce přes čedičové sutě a mezi skalisky se sloupcovitou odlučností až na skalnatý a holý vrchol.

Střední vrch (593 m)

Střední vrch (593 m) je též nazýván Hraná nebo Matterhorn Lužických hor. Jedná se o výrazný skalnatý čedičový suk s kruhovým rozhledem, který vypadá z dálky velmi nedostupně. Výhled je dokonale kruhový a vidíme zejména vrcholky v Českém středohoří (Buková hora, Milešovka), Lužické hory (Studenec, Zlatý vrch, Jedlová, Klíč), České a Saské Švýcarsko (Děčínský Sněžník, Růžovský vrch, Jetřichovické stěny, Gr. Winterberg, saské stolové hory nad údolím Labe). Na vrcholu jsou nainstalovány panely s výhledovými panoramaty a také nechybí schránka s vrcholovou knihou. Po dlouhém pobytu na vrcholku za nádherného počasí se vracíme strmou stezkou zpět na modře značenou cestu a přes rozcestí Herdstein se vracíme nazpět až k rozcestí nad Riedlovou jeskyní.

Pokračujeme po vrstevnicové lesní cestě ve svahu Břidličného vrchu (499 m) vysoko nad údolím řeky Kamenice. Z jednoho ze skalních výběžků je nádherný výhled na útes Pustého zámku, dominantní Studenec a Zlatý vrch. Napojujeme se na červeně značenou cestu a lesem klesáme směrem k České Kamenici. Procházíme okolo velmi zajímavého skalního útvaru Hrnčíř. Jedná se o osamocenou pískovcovou skálu tvaru převráceného kužele, která byla zachována při stavbě železniční trati.

Přicházíme na okraj České Kamenice a k železniční zastávce Horní Kamenice je to již jen malý kousek. V případě dostatku času si můžeme prohlédnout pěkné centrum České Kamenice a odcestovat autobusem (linka Liberec - Děčín - Ústí nad Labem a zpět) nebo vlakem ze zdejší železniční stanice.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.