Komorní hůrka (503 m n. m.), druhá nejmladší avšak již vyhaslá sopka v České republice

Komorní hůrka, sopka v České republice

Komorní hůrka (503 m) spolu s Železnou hůrkou představuje jednu z nejmladších sopek v České republice. Komorní hůrka podle radiometrických měření soptila někdy v období před 900 000 až 450 000 lety. Tedy na rozhraní třetihor (terciér) a čtvrtohor (kvartér). Teoreticky ji tak mohli jako aktivní sopku pozorovat ještě pravěcí lidé. Nutno dodat, že někteří autoři posouvají aktivní činnost Komorní hůrky až do období před 110 000 lety, čímž by předčila i blízkou Železnou hůrku.

Komorní hůrka se nachází v Chebské pánvi v blízkosti světově proslulých Františkových Lázní. K sopce se dostanete i automobilem ze silnice E48 směrem na obec Střížov a Klest. Zalesněné návrší Komorní hůrky se zvedá nad satelitním "městečkem" s krajně nevkusnými ukázkami podnikatelského baroka. To podle srovnání se staršími snímky muselo na úpatí Komorní hůrky vyrůst v několika posledních letech.

Výzkum Komorní hůrky

Komorní hůrka patří k nejlépe probádaným sopkám světa. Toto poměrně nenápadné návrší s výškou asi 503 m totiž upoutalo pozornost badatelů již v 18. století, kdy vrcholil spor mezi neptunisty a plutonisty. Neptunisté zastávali názor, že horniny (včetně čediče) vznikaly usazováním na dně moří, kdežto plutonisté tvrdili, že horniny vznikaly sopečnou činností. Dnes víme, že svým způsobem pravdu měli badatelé obou táborů…

Čtěte také: Sopky a vulkanismus, ohnivé divadlo

Do výzkumu Komorní hůrky se v roce 1808 zapojil i básník a nadšený mineralog a přírodovědec Johann Wolfgang von Goethe, který měl v úmyslu příčně prokopat celou sopku a definitivně vyřešit spor mezi neptunisty a plutonisty. To se však povedlo až po jeho smrti v roce 1837, kdy hrabě Kašpar Šternberk nechal razit asi 300 m dlouhou průzkumnou štolu. Ta je dnes však bohužel zasypána a zůstal z ní nepatrný kousek se vstupním portálem. Byla to dokonce již druhá štola v těle Komorní hůrky. Tu první nechal razit v roce 1766 hrabě Zedwitz, jenž doufal v nález uhlí.

Komorní hůrka jako sopka strombolského typu

Komorní hůrka byla sopkou strombolského typu. Sopka v pravidelných intervalech vyvrhovala tekutou lávu (explozivní fáze), která ve vzduchu rychle tuhla a vytvářela sopečné pumy, lapily a strusku. Sopečné pumy dosahovaly průměru až 50 cm. Tato vrstvy však byly v minulosti odtěženy a zůstala po nich jen tzv. Velká jáma. Na konci sopečné aktivity Komorní hůrky čedičová láva (olivinický nefelinit) dokonce vyplnila sopouch a kráter, výlevy (efuzivní fáze) částečně překryly i struskovité těleso sopky, jehož fragmenty můžeme pozorovat v blízkosti ústí průzkumné štoly.

Komorní hůrka vznikla na dně bývalého jezera v Chebské pánvi, kdy žhavé magma prorazilo vrstvy fylitických břidlic a jílů. Navršení kupy sopky mají na svědomí první fáze sopečné aktivity Komorní hůrky, které byly strombolského typu.

NPP Komorní hůrka

Od roku 1951 je Komorní hůrka chráněna jako národní přírodní památka. Výměra ochranného pásma činí 6,41 ha. Důvodem vyhlášení byla ochrana unikátního sopečného reliéfu, ale také významných rostlinných společenstev, která nalezla vhodné životní podmínky na struskách vyvržených Komorní hůrkou.

Na území NPP Komorní hůrka je dnes evidováno na 100 druhů vyšších cévnatých rostlin. Z těch nejvýznamnějších si uveďme užanku lékařskou (Cynoglossum officinale), kterážto tady má jedinou známou lokalitu na Chebsku. Z dalších druhů si zmínku zaslouží pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), mochna jarní (Potentilla tabernaemontani), křivatec luční (Gagea pratensis), vstavač kukačka (Orchis morio) či rozrazil jarní (Veronica verna) a penízek prorostlý (Thlaspi perfoliatum).

Komorní hůrka, turistická mapa

Použité zdroje

• Geologické zajímavosti České republiky, H. Motyčková, K. Š. Motyčková, Vladimír Motyčka, Jiří Šír; Academia 2012
• Místní informační zdroje a tabule naučné stezky Komorní hůrka