Sivá brada, živá travertinová kopa na Spiši

Sivá brada - jedna z největších aktivních travertinových kop Slovenska

Při projíždění Hornádskou kotlinou na trase mezi Levočou a Prešovem narazíme kousek před Spišským Podhradím (Spišský hrad a skalní město Dreveník) na oblý travnatý vršek zvaný Sivá brada s malou kaplí na vrcholu. Toto nenápadné návrší představuje jednu z největších aktivních slovenských travertinových kop. Kopu dodnes žijící a nadále rostoucí.

Tato travertinová kopa nesoucí jméno Sivá brada je poměrně snadno rozpoznatelná. To díky četným vývěrům minerálních vod, ale také díky již zmíněné barokní kapličce sv. Kříže z roku 1675 na vrcholu.

Sivá brada je z geologického hlediska velice mladá, začala vznikat někdy před asi 10 000 lety. Její nadmořská výška je 503 m, výška od úpatí k vrcholu asi 25 m a průměr u jejího úpatí činí asi 500 m. Tedy pořádná hromada vysráženého uhličitanu vápenatého.

Na jejím vrcholu v případě dostatku srážkových vod je malinkaté jezírko, kterým neustále probublává unikající oxid uhličitý. V době sucha tento zdroj však vysychá a je slyšet jen sykot unikajícího oxidu uhličitého. Naštěstí je tady několik dalších spolehlivých pramenů, které nevysychají ani v parném létě.

Čtěte také: Skalní město Dreveník, za přírodními skvosty Spiše

Vývěry oxidu uhličitého tady bývají dosti zrádné pro menší ptáky a drobné savce. Při každé návštěvě jsem jich v prohlubních několik našel … Vysoké koncentrace oxidu uhličitého jsou totiž toxické, resp. nedýchatelné. A protože se tento těžký plyn drží při zemi a v prohlubních, je pro tyto drobné živočichy smrtelně nebezpečný.

Několik silných hlinitouhličité pramenů se nachází ze strany sběrného parkoviště, od cesty i na jižním úbočí pod kaplí. Nejzajímavější je vývěr na východním úbočí ze strany parkoviště. Silnými výrony plynů a slabými výstřiky minerální vody připomíná slabý gejzír. Po okrajích tohoto kráteru a podél odtokového kanálu se usazují vrstvy solí a travertinu.

Sivá brada byla v roce 1979 vyhlášena za státní přírodní rezervaci. I přesto je ale oblast ohrožena negativními vlivy a nadměrnými zásahy člověka. Sivá brada dnes patří k nejohroženějším přírodním rezervacím Slovenska. Dnešní rozloha této přírodní rezervace činí 19,55 ha. Vyskytuje se tady velké množství chráněných rostlinných druhů. Ať již suchomilných, slanomilných či mokřadních.

Travertiny vznikají vysrážením uhličitanu vápenatého (CaCO₃) v minerálních a nebo termálních pramenech, které se nejčastěji objevují na tektonických zlomech a puklinách. To elegantně vysvětluje skutečnost, že se travertinové kupy vyskytují ve skupinách, v dlouhých liniích.

Pod jižním úbočím Sivé brady byly v minulosti vybudovány malé lázně. Ty využívaly zdejší minerální prameny, jejichž vody blahodárně působily na léčení nemocí trávicího traktu a látkové výměny. Dnes budovy lázní slouží jako rekreační objekty.

Sivá brada na turistické mapě