Novohradské hory státními hranicemi nekončí, nýbrž se táhne dále k jihovýchodu do Rakouska. To však již ne pod názvem Novohradské hory, ale jako Weinsberger Wald. Rozloha české části Novohradských hor činí 162 km², což je na žebříčku geomorfologických celků ČR řadí až na 82. příčku. Střední výška pohoří činí 809,9 m.

Nejvyšším vrcholem české části Novohradských hor je Kamenec (1 072 m), nejvyšším vrcholem rakouské části pak Viehberg (1 111 m). Dalšími významnými vrcholy české strany hor jsou Myslivna (1 040 m), Vysoká (1 033 m), Jelení vrch (965 m), Kraví hora (852 m), Kuní hora (912 m) a další. V pohoří je celkem 18 hor vyšších než 1 000 metrů. Z toho jsou na našem území pouze tři vrcholy.

Novohradské hory jsou součástí tzv. Šumavského masívu. Jsou budovány především krystalickými horninami jakou jsou žuly, svory a ruly. Příroda Novohradských hor je poměrně nedotčená, což (podobně jako v případě Šumavy či Českého lesa) má "na svědomí" existence hraničního pásma do roku 1990.

Zachovalá příroda byla nakonec jedním z hlavních důvodů vyhlášení přírodního parku Novohradské hory v roce 2000. Na něj v Rakousku navazuje přírodní park Norwald.

Novohradské hory, geomorfologické členění

Pohořská hornatina - geomorfologicý podcelek Novohradských hor rozkládající se v jižní části pohoří. Zbytky zarovnaného povrchu, okraje omezeny zlomovými svahy a rozčleněny až 200 metrů hlubokými říčními údolími přítoků řeky Malše. Výskyt kryogenních tvarů - kryoplanačních teras a mrazových srubů. Pohořská hornatina, která je vrcholem velké antiklinály, má rozlohu 67 km². Nejvyšším bodem je Kamenec (1 072 m) v geomorfologickém okrsku Žofínská hornatina.

Jedlická vrchovina - druhý z geomorfologických podcelků Novohradských hor. Rozlohou větší, avšak průměrnými i absolutními výškami znatelně nižší a silně zalesněný podcelek pohoří, které pokračuje dále do Rakouska. Jedlická vrchovina dosahuje rozlohy 95 km², nejvyšším bodem je Skalka (832 m) v geomorfologickém okrsku Skalecká vrchovina.

Rašeliniště v Novohradských horách

Samostatný odstavec si zaslouží rašeliniště Novohradských hor, která zaujímají plochu okolo 200 hektarů. Největším ze zdejších rašelinišť je Stodůlecké rašeliniště s výměrou asi 30 hektarů (PP Stodůlecký vrch) a mocností rašeliny až okolo 2,5 metru. Další zajímavou lokalitou je západněji ležící Pohořské rašeliniště (také přírodní památka) v údolí Pohořského potoka.

Ostatní rašeliniště, která jsou povětšinou přechodového typu, mají malou rozlohu. Některá z rašelinišť v Novohradských horách jsou vrchovištního typu. Četná rašeliniště nalezneme např. v okolí Veveřského rybníka, Mlýnského rybníka, Hartunkovského rybníka či Terčího Dvora a Černého Údolí.

Skály a skalní útvary Novohradských hor

Pro Novohradské hory jsou typické skály a skalní útvary nejroztodivnějších tvarů i jmen. Největší koncentrace skalních útvarů se nachází v okolí Hojné Vody a Dobré Vody na vrcholech jako je Kraví hora, Kuní hora nebo Vysoká. Další skalní útvary můžete spatřit v oblasti Pivonických skal, Kamence aj. Za dalšími skalními útvary je pak vhodné zamířit na rakouskou stranu Novohradských hor.

Žofínský prales, nejstarší rezarvace střední Evropy

Zvláštní zmínku v Novohradských horách si zasluhuje Žofínský prales spolu s pralesem Hojná Voda. Jedná se o nejstarší rezervace tohoto typu ve střední Evropě, které požívají nějaké formy ochrany již od roku 1833!

Osvícený Jiří František August Buquoy, tehdejší vlastník panství, poručil ponechat nedotčené části lesa v tomto koutě Novohradských hor v původním stavu. O výjimečnosti a neobvyklosti tohoto počinu z počátku 19. století svědčí skutečnost, že Žofínský prales je nejstarší rezervací na území České republiky.

Zmínku si zaslouží ovšem i prales Hojná Voda, národní přírodní památka o výměře 8,56 ha. Prales Hojná Voda se nachází na úpatí vrchu Vysoká (1 034 m) a ochrany požívá od roku 1838. Tedy o pouhých pět let kratší dobu než Žofínský prales.

Novohradské podhůří

Novohradské podhůří je dalším z geomorfologických celků v Šumavské oblasti. Novohradské podhůří sousedí s Novohradskými horami, Šumavským podhůřím, Českobudějovickou pánví a Třeboňskou pánví.

Novohradské podhůří má rozlohu 719 km², což je mezi geomorfologickými celky ČR řadí na 44. příčku. Střední výška pohoří činí 555,8 m. Nejvyšším vrchem celého geomorfologického celku je Kohout (870 m) v turisticky nejatraktivnější části pohoří v podcelku Soběnovská vrchovina a okrsku Kohoutská vrchovina. A ano, jde o oblast, ve které se nachází turisticky atraktivní Slepičí hory (geomorfologický podokrsek).

Novohradské podhůří, geomorfologické členění

Tip: To nejlepší ubytování Jižní Čechy naleznete na stránce Československo.cz.