Červené blato, Národní přírodní rezervace a naučný chodník, rašeliniště s jezírky v Třeboňské pánvi

Pojmenování Červeného blata je asi odvozeno podle typicky zabarvené vody, která z rašeliniště odtéká a která zabarvuje blízký rybník Nový Lipnický Podřezaný. A nebo snad, jak jsme si během návštěvy odvozovali, podle na rašeliništi typických barev podzimu. Předmětem ochrany společenstva vrchovišť, rozsáhlé blatkové a rašelinné bory přirozených lesních porostů a populace ohrožených rostlinných druhů. Především borovice blatky (Pinus rotundata) a rojovníku bahenního (Ledum palustre), který jsem naposledy viděl na Velké Fatře v pramenné oblasti řeky Bystrica.

Rozloha NPR Červené blato (rozkládající se v nadmořské výšce 465 až 475 m) je 403,58 ha. Rašeliniště vzniklo v mělké pánvi, v jejímž podloží jsou nepropustné neogenní jíly mydlovarského souvrství a starší vrstvy klikovského souvrství tvořené slepenci, jílovitými pískovci nebo prachovci svrchnokřídového stáří a tloušťky 150 až 300 m. V počátcích svého vývoje se Červené blato vyvíjelo jako ostřico-rákosová slatina napájená spodními a bočními prameny.

Červené blato, svažující od jihozápadu k severovýchodu, má mírně klenutý tvar, průměrná mocnost rašeliny dosahuje okolo tří metrů, maximální až 7,6 m. Celé území NPR je protkáno kanály, které odvodňují rašeliniště Borskou a Podřezanskou stokou. Přirozený vývoj rašeliniště byl ovlivněn lidskými zásahy. Již od roku 1774 se zde těžila rašelina pro blízkou sklářskou huť v dnešní osadě Jiříkovo Údolí. Ta se proslavila výrobou hyalitu, neprůsvitného a téměř nerozbitného skla.

Mezi lety 1810 až 1812 zde byly provedeny meliorační zásahy, první zákonné ochrany se rašeliniště dočkalo až v roce 1953. ochrana se týkala území o rozloze 39,4 ha. Chráněné území pak bylo rozšířeno v roce 1973 na 331,4 ha a následně v roce 2012 na dnešních 403,58 ha.

Dnes je NPR Červené blato zpřístupněna soustavou lesních a zpevněných povalových chodníků ve formě okružní naučné stezky. Ta začíná na parkovišti u osady Jiříkovo Údolí a v délce asi 5 km prochází rašeliništěm. Je určena pro pěší, je nenáročná a postačí na ni běžná sportovní obuv. Na trase naučné stezky je umístěno šest zastavení s informačními tabulemi a terasa s posezením a výhledem na rašelinné jezírko.

Pro NPR Červené blato jsou typická přirozená společenství submontánního borového rašeliniště. Spatřit tak tady můžeme reliktní porosty borovice blatky (Pinus rotundata), porosty rojovníku bahenního (Ledum palustre) a též četných vřesovcovitých rostlin. V podrostu se objevují brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum) nebo kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia). Objevuje se zde i kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), ostřice šedavá (Carex canescens) nebo ptačinec dlouholistý (Stellaria longifolia).

V mechovém patře převládají spíše suchomilnější mechorosty - rašeliník prostřední (Sphagnum magellanicum) nebo rokytník skvělý (Hylocomium splendens). Pozorný návštěvník může spatřit játrovku rohozec trojlaločný (Bazzania trilobata). Druhotná společenstva sukcesních stádií rašeliniště jsou zastoupena např. suchopýrem pochvatým (Eriophorum vaginatum), klikvou bahenní (Oxycoccus palustris) aj. Objevuje se tady i masožravá (hmyzostravná) rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) aj.

Mezi rašeliníky s velkou vodní jímavostí tady roste např. rašeliník křivolistý (Sphagnum recurvum) nebo rašeliník ostrolistý (Sphagnum acutifolium) aj. Na rašeliništi roste rovněž velká řada hub. Mykologové zde zaznamenali např. vzácné choroše druhu Antrodia flavescens, kožnatku Dermocybe sphagnogena, šafránku ozdobnou (Tricholomopsis decora) aj. Během mé srpnové návštěvy tady rostly mnohé pýchavky, hnojníky, čepičatky, holubinky a ryzce, ale i ohromné množství pestřce obecného (Scleroderma citrinum). Nejcennějším úlovkem pak pro mne byl zřídkavý a na pestřce vázaný hřib příživný (Pseudoboletus parasiticus).

Mimořádně pestré je na Červeném blatě i fauna bezobratlých. Z vážek se zde objevuje šídlo rašelinné (Aeschna subarctica), vážka tmavoskrvnná (Leucorrhinia rubicunda) aj. Entomologové zde evidují na 600 druhů motýlů. Objevuje se tu např. zřídkavá píďalka borůvková (Arichanna melanaria), podkopníček Lyonetia ledi, pouzdrovníček Coleophora ledi, píďalička rojovníková (Eupithecia gelidata), obaleč Olethreustes lediana, drobnuška Nola aerugula či bourovec cesmínový (Phyllodesna ilicifolia).

Z brouků zde můžeme nalézt vzácné druhy krasů, např. Phaenops formaneki ssp. bohemica. Ze střevlíkovitých se na rašeliništi objevuje např. velice vzácný Leisteus terminatus, který je severského původu. Z pavouků např. Porrhomma pygmaeum, Lepthyphantes nodifer nebo Haplodrassus soerenseni.

V NPR je evidováno rovněž na 67 druhů obratlovců. Z toho je 5 druhů obojživelníků, 3 druhy plazů, 51 druhů ptáků a 12 druhů savců. Hojně se objevuje ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) nebo zmije obecná (Vipera berus), jediná náš jedovat ýhard. Svá hnízda si tady stavějí čáp černý (Ciconia nigra), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), vodouš kropenatý (Tringa ochropus) a nebo populární jeřábek lesní (Tetrastes bonasia), výr velký (Bubo bubo) aj.

• NPR Červené blato na turistické mapě

Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.