Hřib příživný (Pseudoboletus parasiticus) je parazitická houba pestřců

Klobouk o průměru 20 až 55 mm, ty největší až 70 mm, je zprvu polokulovitý, později vyklenutý až poduškovitý, u starých plodnic až téměř plochý. Pokožka klobouku hřibu příživného je zpočátku jemně plstnatá, později olysalá, světle okrová až žlutohnědá nebo hnědě olivová, za sucha často jemně rozpraskaná. 3 až 7 mm dlouhé rourky na spodku klobouku jsou krátce sbíhavé, připojené ke třeni, zprvu světle žluté, později citrónově žluté až žlutavě olivové.

30 až 80 mm dlouhý třeň je 4 až 15 mm silný, válcovitý, na bázi často prohnutý a zúžený, žlutavý až žlutě okrový a jemně vločkatý s vločkami hnědavé barvy, jemně plstnatý. Dužnina je bělavá až nažloutlá či šedavě žlutá, na řezu neměnící barvu. Má nevýraznou vůni a mírnou chuť. Výtrusy válcovitě vřetenovitého tvaru mají rozměry 10 až 18 × 3,5 až 6 µm, výtrusný prach je hnědě olivový.

Hřib příživný je sice jedlý, avšak poměrně vzácný, neměl by se proto sbírat. Houba roste od července / srpna do října (za příznivých podmínek již od května / června) v jehličnatých a smíšených lesích, výhradně na plodnicích pestřců dávajícím přednost kyselým a písčitým půdám. Díky tomu je tato jedlá houba prakticky nezaměnitelná s jinými druhy hub, byť vzhledově může připomínat např. hřib plstnatý (Xerocomus subromentosus).

Houba roste na celém našem území, avšak jen na izolovaných lokalitách. Hojnější je jen na Třeboňsku a v Polabí. Obsah bioaktivních látek pestřce příživného nebyl zatím podrobně studován, ale filtráty z mycelia houby vykazují in vitro antibakteriální účinky.