Treking > Vesmír > Pozitron (e+), elektrický náboj a spin antičástice téměř identického elektronu
Pozitron (e+), elektrický náboj a spin antičástice téměř identického elektronu
Pozitron - spin, klidová hmotnost a elektrický náboj pozitronu
Pozitron (e+) je stabilní elementární částice, která je antičásticí
elektronu (e-). Pozitron má naprosto identické
vlastnosti jako elektron. Vyjma elektrického náboje. Ten je sice stejně velký, na
rozdíl od záporného náboje elektronu má však opačné znaménko - je kladný.
Pozitron patřící do třídy leptonů vzniká
při radioaktivním rozpadu atomových jader a při tvorbě elektronového páru. Stabilní
je jen ve vakuu, neboť velice dychtivě intereguje s elektrony. Při jeho interakci
s elektronem dochází k anihilaci přičemž vzniká pár fotonů gama záření o energii
0,511 MeV:
e+ + e- =› γ + γ
Čtěte také: Proton jako baryon,
fermion a hadron aneb elementární částice, která…
které se pohybují v navzájem opačných směrech (zákon zachování hybnosti). Existenci
pozitronu prvně předpověděl v roce 1928 Paul Dirac. Již o čtyři roky později byla existence
pozitronu potvrzena přímým pozorováním v kosmickém záření (stopa pozitronu byla detekována
fotograficky v mlžné komoře).
Vlastnosti pozitronu
- klidová hmotnost pozitronu m0 = 9,109 × 10-31 kg je shodná s klidovou hmotností elektronu
- elektrický náboj pozitronu Q = +1,602 × 10-19 C
- spin pozitronu je 1/2, pozitron tak patří mezi fermiony
- pro označení pozitronu se ve fyzice používá symbol e+
Antičástice se řídí stejnými fyzikálními zákony jako běžné částice. Symetrie mezi
částicemi a antičásticemi je jednou ze základních symetrií přírody. Antičástice představují
jakousi zrcadlovou podobu k částicím. Mají stejnou hmotnost, spin i střední dobu života,
liší se však elektrickým nábojem opačného znaménka a některým z kvantových čísel (podivnost,
baryonové číslo, leptonové číslo aj.).
Další související články:
+ Solární konstanta. Konstanta, která je proměnná - hodnota solární (sluneční) konstanty
+ Astronomická jednotka, jednotka pro měření vzdáleností ve Sluneční soustavě
+ Světelný rok, nejpoužívanější jednotka vzdálenosti ve vesmíru
+ Parsek, základní jednotka vzdálenosti ve vesmíru
+ Neutron jako nestabilní nukleon
+ Elektron je nejlehčí elementární částice
+ Neutrino, stabilní elementární částice
+ Jarní souhvězdí, které hvězdy vidíme na jaře?
+ Podzimní hvězdná obloha
+ Co jsou to hvězdy? Ze života hvězd
+ Otevřené hvězdokupy, seskupení relativně mladých hvězd
|