Šomoška (Somoskői vár), pohádkový hrad v Cerové vrchovině na slovensko-maďarských hranicích

Čedičová kráska na hranicích s Maďarskem

Šomoška, mimořádně romantický hrad, stojí na strmé čedičové ostrožně v Cerové vrchovině. Hrad Šomoška (maďarsky Somoskői vár) stojí přímo na hranicích Slovenska a Maďarska v blízkosti obce Šiatorská Bukovinka. Osobně považuji Šomošku za jeden z nejkrásnějších hradů Slovenska. A možná že vůbec nejkrásnější. A také velice hezky situovaný.

Tento soud ale může býti ryze subjektivní, protože na hradě Šomoška a v okolních vrších jsem prožil velice mnoho krásných okamžiků snad ve všech ročních obdobích. A možná je to dáno blízkostí krásných čedičových varhan (vodopádu). Fantastickou siluetu hradu Šomoška dokresluje také nedaleký hrad Šalgó, který se nachází již v Maďarsku asi tři kilometry jižněji.

Tataři, Matúš Čák Trenčianský, husité na hradě Šomoška

Hrad Šomoška byl vybudován rodem Kačičovců, podobně, jako většina hradů Novohradska. Jedna z pověstí vypráví, že podnět ke stavbě hradu dal sám uherský král Bela IV., který na strmém vulkanickém návrší našel útočiště po porážce u Mushe tatarskými vojsky.

Po skončení tatarských vpádů začaly být skutečně ve velkém stavěny kamenné hrady, které jako jediné odolaly náporu kočovných nájezdníků z východu. První známá písemná zmínka o Šomošce však pochází až z roku 1323.

Ve 14. století, během dlouhých tahanic o uherský trůn se majitelé hradu Šomoška přiklánějí na stranu Matúše Čáka Trenčianského. Po jeho smrti však uherský král Karel Robert odnímá hrady Čákovým přívržencům a obdarovává jimi své věrné. Tak se Šomoška dostává v roce 1323 do majetku Tomáše Szeczényiho. Šomoška se stává rušným centrem Novohradska, nastávají její zlaté časy.

V 15. století obsazují husité nedaleký hrad Šalgó a hrady mezi sebou dlouho bojují. Do doby, než jsou husité vyhnáni. V roce 1455 hrad mění opět majitele. Opevnění poměrně malého hradu trojúhelníkovitého půdorysu však s rozvojem palných zbraní přestává vyhovovat. Proto byla na hradě Šomoška přistavěna mohutná dělová bašta, severní podkovovitá bašta a další bašta u vstupu do hradu.

Šomoška v době tureckého nebezpečí

V 16. století se blíží další hrozba – Turci. Ti po dobytí Budína v roce 1541 přitáhli i do Novohradska a Šomoška se ocitá přímo na frontové linii. Zradou dobývají Turci nejvýznamnější hrad Novohradska – Fiľakovo a následně obsazují lstí blízký hrad Šalgó.

Beg Kara Hamza vyzývá obránce Šomošky, aby se vzdali, ti však odolají a významně narušují spojení mezi Turky kontrolovaným Fiľakovským hradem a hradem Šalgó.

Posádka Šomošky tak musí být po následujících 22 let v neustálém střehu. V roce 1576 však přejde Turky trpělivost s neustálými výpady šomošské posádky a přitáhne pod hrad, který začne ostřelovat z kanónů. Malý hrad s posádkou asi 100 mužů se velké přesile nedokáže ubránit a náporu po boji muže proti muži podléhá. Turci pak na hradě setrvají až do roku 1593, kdy jsou z Novohradska vyhnáni.

Šomoška během stavovských povstání

Šomoška je opětovně opravena a dále opevněna. Přibývá velký bastión s polygonální dělostřeleckou plošinou. Klid na hradě však netrvá dlouho. Uhry jsou v následujícím 17. století zmítány stavovskými povstáními, která silně poznamenávají nejen Šomošku. Ani počátkem 18. století není na hradě klid. V roce 1703 se Šomošky zmocňují kuruci Františka II. Rákocziho. V roce 1709 jsou povstalci vytlačeni a Šomoška jen tak tak unikne nařízené demolici.

Hrad však přesto začíná postupně chátrat a v roce 1826 je po požáru zčásti zdemolován. Záchrany, byť částečné, se Šomoška dočkala až v roce 1972, kdy začala být ruina hradu konzervována a částečně opravována. Přestože je hrad z větší části v rozvalinách, jeho návštěva určitě nadchne každého romantika či příznivce historie.

Hrad Šomoška je volně přístupný, během turistické sezóny se však pod hradem vybírá vstupné 1,5 EUR a parkovné na parkovišti za obcí Šiatorská Bukovinka. Parkoviště je upravené, v sousedství upravené ohniště se zásobou dřeva, prolízačky pro děti aj. K Šomošce vás dovede dobře značená naučná stezka.

Hrad Šomoška, turistická mapa

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.