Pohoří Smrčiny a Chebská pánev, nejmenší z Podkrušnohorských pánví - přírodní a turistické zajímavosti

Chebská pánev a pohoří Smrčiny

Chebská pánev je nejmenší z Podkrušnohorských pánví. Se svou rozlohou 271 km² se i na žebříčku rozloh geomorfologických celků ČR řadí až na 75. příčku. Střední výška Chebské pánve činí 458,2 m a nejvyšším vrcholem je Doubravský vrch vysoký pouhých 534 m.

Plochý reliéf Chebské pánve je nenápadně rozčleněn přítoky řeky Ohře, která Chebskou pánev odvodňuje. Nebude proto překvapením, že se tento celek dále nečlení na žádné geomorfologické podcelky ani okrsky. Geomorfologickými sousedy Chebské pánve jsou Smrčiny, Krušné hory, Sokolovská pánev, Slavkovský les, Podčeskoleská pahorkatina a Český les.

Chebská pánev i sousední Smrčiny jsou zajímavé z geologického a tektonického hlediska. Asi od poloviny třetihor se Chebská pánev propadá podél hlavních tektonických zlomů, což mělo na svědomí nastartování sopečné činnosti i vznik četných minerálních pramenů. Zejména díky nim je Chebská pánev tolik navštěvovaná lázeňskými hosty, kteří míří do Františkových Lázní. To, že pokles této příkopové propadliny pokračuje dodnes dokazují občasná zemětřesení a zemětřesné roje postihující celou oblast.

Turisticky zdánlivě nezajímavá Chebská pánev skýtá obrovské množství přírodních zajímavostí a turistických cílů. Kdo by neznal přírodní rezervaci Soos u Františkových Lázní s vývěry minerálních pramenů a oxidu uhličitého i bahenními sopkami. A nebo Komorní hůrku, druhou nejmladší sopku České republiky, či Hartoušovické mofety a Bublák. Jen malý kousíček za hranicemi Chebské pánve, ve výběžku Smrčin, leží nejmladší česká sopka - Železná hůrka.

I milovníci hradů či novodobější architektury si v oblasti Chebské pánve přijdou na své. Však se v této oblasti, kterou křižovaly četné obchodní stezky, usazovali lidé již od doby kamenné. Lidovou architekturu představují především nádherné hrázděné domy, které se naštěstí zachovaly i po poválečném odsunu původního německého obyvatelstva.

Smrčiny

Smrčiny jsou plošně nevelkým geomorfologickým celkem České republiky. S celkovou rozlohou 289 km² zaujímají na pomyslném žebříčku rozloh geomorfologických celků ČR až 71. příčku. Smrčiny neohromí ani svou střední nadmořskou výškou, která je 572,1 m.

Smrčiny nekončí státní hranicí, nýbrž pokračují do Německa. V Německu se Smrčiny nazývají Fichtelgebirge. Leží tady i nejvyšší vrchol celého pohoří - Schneeberg (1 053 m). Nejvyšším vrcholem české části Smrčin je hora Háj u Aše s výškou 758 m.

Smrčiny jsou členitou pahorkatinou až hornatinou poměrně hustě pokrytou lesy a pastvinami. Dělí se na tři podcelky. Jsou to Ašská vrchovina (nejvyšší vrchol Háj, 758 m), Hazlovská vrchovina (nejvyšší vrchol Záhoř, 744 m) a Chebská pahorkatina (nejvyšší vrchol Výhledy, 656 m). Tyto podcelky se dále dělí na okrsky jako např. Hájská vrchovina, Vojtanovská pahorkatina či Hrozňatovská pahorkatina, to však naleznete v přehledné tabulce níže.

Smrčiny jsou Chebskou pánví (na českém území) rozdělenou na tři navzájem izolované oblasti. V nejjižnějším výběžku nalezneme Železnou hůrku, nejmladší sopku v ČR. Na jihu Smrčiny sousedí s celkem Český les, na západě s Chebskou pánví a na severu s táhlým hřebenem Krušných hor. Smrčiny odvodňují tři známé řeky - Mohan, Nába a Ohře, takže tato oblast patří do dvou úmoří.

Smrčiny, geomorfologické členění na podcelky a okrsky

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.