Túra na nejjižnější bod Saska a bývalé NDR v nevysokém a turisty opomíjeném pohoří Smrčiny

Návštěva hradů Starý Rybník a Vildštejn na úpatí pohoří Smrčiny

Do vesnice Starý Rybník, která je dnes místní částí nedalekého městečka Skalná, se dostaneme přímým autobusem z Chebu přes Františkovy Lázně. Početnost spojů nás přitom příjemně překvapí. Ve Starém Rybníku najdeme nepřístupný zámek, malebnou zříceninu hradu, kapličku a několik hrázděných domů chebského typu.

Hrad Starý Rybník představuje pěknou ukázku malého bezvěžového hradu, vystavěného bohatými chebskými měšťany. Zřícenina gotického hradu leží na skalnatém hřbítku mezi Novým a Čistým rybníkem na okraji obce Starý Rybník.

První písemná zmínka o hradu je z roku 1364 jako majetek bohatého chebského měšťana Jana Rabeho z Mechelsgrünu a v rukách chebských boháčů zůstal až do roku 1507, kdy ho získal šlechtický rod pánů z Wirsperku. V držení střídajících se šlechtických rodů zůstal jako panské sídlo až do 18. století. V roce 1792 hrad zcela vyhořel po úderu blesku a již nebyl obnoven, protože jeho funkci převzal nový zámek, který si majitelé vystavěli na předhradí.

Čtěte také: Chebsko, za přírodou a památkami Chebské pánve

Z hradu se zachovaly hlavně zříceniny severního a jižního paláce a pěkná renesanční sloupová síň uvnitř severního paláce. V době naší návštěvy se hrad opravoval a má se postupně zpřístupnit veřejnosti. Přístup na šíji mezi rybníky je po silnici přes hráz Nového rybníka a za rybníkem se odbočí doprava na pěšinku vedoucí podél plotu až k uvedené šíji.

Z hradu Starý Rybník se vrátíme do centra obce a pokračujeme odtud chvíli po silnici směrem na obec Vojtanov, dokud nepřijdeme na cyklotrasu č. 23, po které odbočíme vpravo mimo silnici. Jdeme po cestě až na rozcestí s modrou značkou "Skalná - rozcestí", kde odbočíme vlevo a jdeme dále po modré značce ke státní hranici. Cesta vede pěkným údolím proti proudu potoka Sázek až na rozcestí "U Kyselky", které se nachází na hranici s německou spolkovou zemí Sasko (Sachsen) u soutoku dvou potůčků.

Na tomto místě odbočíme vlevo do údolí a pokračujeme po úzké vyšlapané pěšince v trávě proti proudu potoka Sázek, jehož tok zde tvoří státní hranici, a držíme se jeho levého břehu (německá strana). Po asi 500 metrech chůze podél nádherně meandrujícího potůčku v krásném a neporušeném přírodním prostředí přijdeme k hraničnímu mezníku s číslem 22/6. Právě jsme stanuli na nejjižnějším bodu Saska, Vogtlandu a celé bývalé NDR!

Vracíme se opět stejnou cestou nazpět až na rozcestí "U Kyselky". Z něj pokračujeme asi 300 metrů dále po německém území po dobré lesní cestě, která vede vlevo nad zaříznutým skalnatým tokem potoka ke kyselce Schönberger Säuerling.

Schönberger Säuerling je nejnasycenější a nejjižněji položenou přírodní kyselkou Saska. Minerální pramen byl znám a využíván již kolem roku 1700 a byl dokonce oblíben a vyhledáván saským kurfiřtem a polským králem Augustem II. Silným. Vybudování lázní a stáčírny vždy bránila těsná blízkost státních hranic a také velké prosazování a investice do saských lázní Bad Elster.

V této minerálce je rozpuštěno v jednom litru vody 3 400 mg minerálních látek a 2 500 mg oxidu uhličitého. Pramen kyselky teče poměrně slabě a je zastřešen dřevěným altánkem s lavičkami a s důležitými informacemi o kyselce. Chuť je opravdu výrazně perlivá, ale příjemná.

Od pramene se vracíme zase nazpět na modrou značku k rozcestí "U Kyselky" a dále nás dovede modrá značka až do centra městečka Skalná.

Skalná, do roku 1950 Vildštejn, je město v Chebské pánvi na úpatí Smrčin, protékané potokem Sázek. Město vzniklo pod hradem Vildštejn, který je připomínán již roku 1166. Největší dominantou města je mohutný barokní kostel sv. Jana Křtitele a dalšími významnými památkami jsou hřbitovní kostel sv. Šebestiána či hrázděné domy chebského typu.

Ve městě se nachází velmi zajímavé Geofyzikální muzeum se seismickou expozicí. Nejdůležitější, nejstarší a nejznámější památkou je však zachovalý románský hrad Vildštejn. Známým rodákem města Skalná je fotbalista Pavel Nedvěd, který začínal s fotbalem v místním klubu Tatran Skalná.

Hrad Vildštejn ve Skalné představuje v největší úplnosti dochovaný románský hrad. V době vzniku hradu nebylo území Chebska součástí českého státu, ale spadalo pod vládnoucí římskoněmeckou štaufskou dynastií. Hrad byl vybudován v románském slohu s prvky štaufské hradní architektury jako vodní hrad na kamenném ostrohu nad potokem Sázek mezi lety 1166 - 1225 a patří tedy k nejstarším českým hradům. I přes gotické a renesanční přestavby jsou románské prvky zachovány.

Prvním známým majitelem byl Gerold z rodu Nothaftů, uváděný k roku 1224, a až do I. světové války se zde vystřídalo velké množství měšťanských i šlechtických majitelů. Posledními majiteli do II. světové války byla továrnická rodina Geipelů. V roce 1950 byl hrad osídlen rumunskými reemigranty, kteří spálili všechny dřevěné části a objekt zdevastovali. Od roku 1951 se stal hrad majetkem státního statku a pro absenci údržby byl téměř zcela zničen.

V roce 1999 koupil hrad pan Miroslav Pumr a po dvou letech intenzivní obnovy byl hrad otevřen veřejnosti. Zakladatelé hradu, rod Nothaftů, jej za toto úsilí nechali povýšit do šlechtického stavu s právem užívat titul rytíř. Hradní budova je dnes zcela zrekonstruována a nachází se v ní muzeum hradu, středověká hodovna, královský sál, obřadní síň a muzeum hasičské techniky.

Z města Skalná se můžeme vrátit zpět do Chebu autobusem nebo vlakem ze železniční stanice Skalná, která leží na trati Luby u Chebu - Cheb. Informace o historii hradů byly čerpány převážně z publikace Ilustrovaná encyklopedie českých hradů od Tomáše Durdíka.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.