Pluto, největší trpasličí planetu Sluneční soustavy objevil v roce 1930 americký astronom Clyde Tombaught

Pluto: Vzdálenost, průměr, oběžná doba a teplota na povrchu trpasličí planety Pluto

Pluto bylo ještě v roce 2006 uváděno jako nejvzdálenější planeta Sluneční soustavy. Avšak 24.8.2006 si astronomové na valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze odhlasovali, že Pluto již není planetou. Pluto sesadili z rodiny planet Sluneční soustavy, jejímž členem bylo 76 let od svého objevu 18.2.1930 (planetu Pluto objevil americký astronom Clyde Tombaught na hvězdárně ve Flagstaffu v blízkosti hvězdy delta Geminorum).

Pluto bylo přeřazeno do třídy tzv. trpasličích planet, kam mimo jiné patří i Ceres, největší z planetek (asteroidů), které obíhají kolem Slunce v širokém pásu mezi planetami Mars a Jupiter.

Objev Pluta

Po Plutu pátrali astronomové řadu let. V pohybu planety Uran se objevovaly poruchy, které se daly vysvětlit jedině existencí nějaké další planety či planet. To vedlo nejprve k objevu planety Neptun (Johann Gottfried Galle 23.9.1846) a následně planety Pluto.

Avšak k překvapení astronomů nemělo Pluto požadovanou hmotnost, která by mohla způsobit pozorované poruchy v oběžných drahách vnějších planet, proto se dále pátralo po desáté planetě. Ta měla mít podle výpočtů asi 6× větší hmotnost než planeta Země. To vedlo na konci minulého století k objevu velké řady dalších transneptunických těles Kuiper - Edgeworthova pásu, z nichž některé dosahovaly velikosti planety Pluta…

Čtěte také: Měsíc P5 u Pluta. U trpasličí planety Pluto byl objeven pátý měsíc

Trpasličí planeta Pluto se vyznačuje velkou excentricitou oběžné dráhy, která je navíc silně skloněna vůči rovině ekliptiky (17°). Pluto oběhne kolem Slunce jednou za 249 let, přičemž na 20 let se dostává ke Slunci blíže než planeta Neptun. V perihéliu své dráhy bylo Pluto v roce 1989 a za dráhu Neptuna se dostalo až 14.3.1999 čímž se opět stalo nejvzdálenější planetou Sluneční soustavy. Ovšem jen do svého vyřazení z rodiny planet v minulém roce. Navíc, aby toho nebylo málo, je i rotační osa Pluta skloněna o dobrých 120°.

Má Pluto atmosféru?

Dnes je Pluto jediná známá trpasličí planeta, která má vlastní (byť velice řídkou) atmosféru, která je tvořena převážně dusíkem. Avšak i ta v eféliu zcela zamrzá. Povrch Pluta je neobyčejně chladný (asi 100 K, tedy –173 °C) je tvořen (podle dnešních poznatků, které jsou poměrně kusé, neboť Pluto bylo ještě donedávna jedinou planetou, která nebyla zkoumána zblízka kosmickými sondami) zmrzlou vodou, oxidem uhelnatým, metanem a amoniakem.

Charón, největší měsíc trpasličí planety Pluto

Pluto má poměrně velký měsíc - Charón. Toto jméno dostal z řecké mytologie podle převozníka mrtvých přes řeku Styx do podzemní říše Pluta. Charón byl objeven téměř 48 let po objevu Pluta v roce 1978. Jeho složení je pravděpodobně odlišné od složení Pluta. Jeho povrch je pokryt spíše vodním ledem než zmrzlým metanem. Soustava Pluto - Charón má vázanou rotaci. Podobně jako soustava Země – Měsíc. A není divu, protože poměr hmotností Pluto – Charon je menší než systému Země – Měsíc.

Charon byl ještě nedávno uváděn jako jediná oběžnice Pluta. Avšak díky Hubbleovu vesmírnému teleskopu byly 15. května 2005 objeveny další dva pravděpodobné měsíce planety Pluto, pracovně označené jako S/2005 P1 a S/2005 P2.

Jas těchto nepatrných satelitů Pluta je asi 5 000× slabší než je jas Pluta, což způsobilo, že na své objevení čekaly tak dlouho. Kolem Pluta obíhají ve vzdálenosti přibližně 44 000 až 53 000 km po téměř kruhových drahách. Jejich průměr je odhadován na 32 a 70 km. Vloni, 23.6.2006 jim UIAA přidělila definitivní jména Nix a Hydra.

Dnes se ve i ve výzkumu trpasličí planety Pluto blýská na lepší časy. 19.1.2006 (tedy ještě před vyřazením Pluta z rodiny planet) zamířila k Plutu americká sonda New Horizons, která má k této bývalé poslední planetě dorazit v roce 2015.

Trpasličí planeta Pluto má již pět měsíců!

Pluto ještě donedávna bylo považováno za planetu. Devátou planetu naší Sluneční soustavy. Na pražském kongresu UIAA v roce 2006 však bylo Pluto, 76 let po svém objevu, ze seznamu planet vyřazeno a naopak zařazeno do nové kategorie trpasličích planet.

Až do roku 1978 bylo Pluto považováno za osamocenou a zamrzlou planetu s povrchovou teplotou asi -230 °C. V roce 1978 byl u Pluta objeven měsíc, jenž dostal pojmenování Charón. A opět se po několik desetiletí u Pluta nic mimořádného nepodařilo objevit.

Čtěte také: Měsíce trpasličí planety Pluto

To platilo až do roku 2005, kdy citlivá kamera kosmického teleskopu HST zaznamenala světlo dvou nových oběžnic (tehdy ještě planety) Pluta. Ty dostaly později pojmenování Nix a Hydra. Již se mohlo zdát, že je rodina trpasličí planety Pluto kompletní, avšak nebyla. V roce 2011 (28.6.) HST zaznamenal u Pluta již čtvrtý měsíc, jenž nese předběžné označení S/2011 (134340) 1, nebo také P4. Průměr tohoto měsíčku činí 13 až 34 km a kolem Pluta oběhne jednou za 32 dní.

A letos, asi rok po posledním objevu, byl 11.7. u Pluta objeven již pátý měsíc. Jeho předběžné označení je S/2012 (134340) 1, nebo také P5. Průměr tohoto měsíce je odhadován na 9,6 až 24 km (v závislosti na albedu). Trpasličí planetu Pluto oběhne jednou za 20 dní po rezonanční dráze 1:3 ve střední vzdálenosti 42 000 km.

Pluto je jedinou z trpasličích planet, která má rodinu měsíců. Astronomové tuto unikátnost zatím nedokáží uspokojivě vysvětlit. Odpovědi na otázky snad přinese kosmická sonda New Horizons, která kolem Pluta proletí v roce 2015.

Pluto, fyzické charakteristiky trpasličí planety

Další související články: