Trpasličí planeta Pluto je mnohem chladnější než se dosud čekalo - mráz až -203 °C!

Chladná planeta Pluto. Za vším zřejmě stojí uhlovodíkový opar

Kolik tepla se zachytí v atmosféře planety určuje obecně zastoupení plynů. Pro trpasličí planetu Pluto tak vycházela, na základě znalostí chemického složení jeho řídké atmosféry, teplota na asi 100 Kelvinů (-173 °C). Sonda New Horizons však při průletu kolem Pluta v červenci 2015 naměřila jen 70 Kelvinů (-203 °C).

Tento nesoulad mezi teorií a naměřenými hodnotami teploty atmosféry trpasličí planety byl dosud nerozluštěnou záhadou. Nová studie, zveřejněná v časopise Nature 16. listopadu, navrhuje nový chladící mechanismus, který má být zodpovědný za ochlazování trpasličí planety Pluto.

Za ochlazováním Pluta mají stát drobné částečky atmosférického zákalu. Pluto je první planetou, o které víme, že energetická bilance atmosféry je ovládána pevnými částečkami namísto plynů, jako je tomu obvyklé u jiných planet.

Čtěte také: Pluto je zřejmě další vodní planetou Sluneční soustavy

Za chladícím mechanismem má stát absorpce tepla pevnými částicemi, které pak přebytečnou energii vyzáří do kosmického prostoru ve formě infračerveného záření. Toto záření by mělo být detekovatelné s pomocí kosmického teleskopu Jamese Webba, který se má na oběžnou dráhu kolem Země dostat v roce 2019.

Rozsáhlé vrstvy atmosférického zákalu (smogu) na Plutu lze dobře vidět na fotografiích pořízených kosmickou sondou New Horizons. Zákal vzniká chemickými reakcemi v horních vrstvách atmosféry Pluta, kde sluneční ultrafialové záření ionizuje dusík a metan. Ty pak spolu reagují za vzniku drobných, ale pevných uhlovodíkových částic o průměru řádově desítky nanometrů.

Tyto pevné částice se postupně akumulují a pomalu atmosférou klesají, až se nakonec usadí na povrchu trpasličí planety Pluto. Tyto pevné částice zřejmě souvisí s červeným a hnědavým materiálem, který je na povrchu Pluta patrný na snímcích z New Horizons.

Badatelé se zajímají o studium účinků atmosférického zákalu na energetickou rovnováhu jiných planetárních těles. Například měsíců Triton u Neptunu a Titan u Saturnu. Jejich zjištění mohou mít velký přínos pro studium exoplanet s mlhavými atmosférami.

• Zdroj: Pluto's hydrocarbon haze keeps dwarf planet colder than expected

Další související články: