Exoplanety: největší, nejtěžší, nejžhavější a nebo nejexotičtější z exoplanet

Exoplanety: výzkum exotického světa exoplanet a pátrání po mimozemském životě

Ještě před 25 lety si astronomové nebyli jisti, zda-li i kolem jiných sluncí obíhají planety (exoplanety). Výzkumníci nevěděli, je-li naše Sluneční soustava ve vesmíru ojedinělým a nebo naopak zcela běžným jevem. Dnes již na tuto otázku dokážeme odpovědět. I cizí hvězdy mají planetární soustavy, obíhají kolem nich exoplanety neboli extrasolární planety.

Dnes je známo (k 3.5.2017) 3 609 exoplanet ve 2 703 planetárních systémech. Jedná se o více než 3 600 potvrzených exoplanet, ke kterým může v relativně krátké době přibýt až několik tisícovek nových exoplanet, jejichž existence nebyla dosud spolehlivě prokázána. Z tohoto počtu zhruba 2/3 exoplanet objevil úspěšný satelit Kepler, který pracuje v infračerveném pásmu a měl by na oběžné dráze pracovat ještě asi dva roky.

Kepler však při výzkumu exoplanet nezůstane dlouho sám. Již letos by jej měl na oběžné dráze kolem Země posílit satelit TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite), který bude schopen monitorovat 400× více hvězd než Kepler (při hledání exoplanet se většinou využívá tranzitů přes hvězdný disk a nepatrných změn jasnosti). A v příštím roce by se do výzkumu exoplanet měl zapojit i nástupce Hubbleova kosmického teleskopu (HST) JWST (James Webb Space Telescope). Můžeme se tak v brzké době těšit na další lavinu nových objevů ze stále exotického světa exoplanet.

Čtěte také: V obyvatelné zóně u nejbližší sousední hvězdy byla objevena planeta

Za deset let se patrně dočkáme poznatků o fyzikálních parametrech jednotlivých exoplanet, chemickém složení atmosfér i povrchů a také o podmínkách panujících na povrchu těchto exoplanet. Tyto poznatky umožní zjistit, zda-li by některé z nových světů nemohly být vhodné pro existenci života. První exoplaneta přitom byla objevena teprve v roce 1992. První známá exoplaneta obíhá kolem pulsaru PSR B1257+12 a dosud zůstává mezi exoplanetami unikátním systémem.

První potvrzenou exoplanetou, která obíhá okolo hvězdy hlavní posloupnosti, se stal objekt 51 Pegasi b v souhvězdí Pegasa. Tato exoplaneta typu horkého Jupitera (povrchová teplota je asi 1 200 °C) obíhá kolem hvězdy 51 Peg, která je od nás vzdálena přibližně 50 světelných let. Tento žlutý trpaslík v souhvězdí pegasa dosahuje zdánlivé jasnosti 5,5^m, takže na tmavé obloze je viditelný pouhým okem.

Hmotnostní "spektrum" dnes známých exoplanet. Modrou barvou jsou znázorněny počty známých exoplanet z období před Keplerem. Oranžovou barvou je zobrazen počet exoplanet, které byly potvrzeny s pomocí kosmického teleskopu Kepler. Ten pracuje v infračervené části elektromagnetického spektra.

Následovala řada dalších objevů. Ať již u blízkých a nebo i vzdálenějších hvězd. Zprvu byly objevovány exoplanety typu Jupitera. Např. 47 Ursae Majoris b v souhvězdí Velký vůz aj. Se zlepšující se observační technikou se dařilo nacházet exoplanety velikosti Neptunu, ba i planety Země. V současné době se daří objevovat i exoplanety, které svou hmotností odpovídají hmotnosti planety Mars. Nakonec množství objevených (a potvrzených) exoplanet a jejich hmotnostní rozložení přibližuje výše připojený graf.

Při pátrání po nových exoplanetách byli astronomové mnohdy zaskočeni nečekanými objevy. Tak jako například v roce 2014, když v systému Kepler 10 objevili obří kamennou planetu, která byla 17× hmotnější než Země. Existenci takovýchto superzemí do té doby nikdo nepředpokládal. V soustavě hvězdy Kepler 99 byla objevena exoplaneta s hmotností 6,2 M_Z, průměrem 1,5 R_Z a neuvěřitelnou hustotou 10,9násobku (!) hustoty vody. A aby toho nebylo málo, tak v systému Kepler 406 byla objevena exoplaneta s hustotou 11,8× převyšující hustotu vody!

U hvězdy Gliese 667C byl v roce 2013 potvrzen složitý planetární systém s nejméně 16 planetami. Ve stejném roce 2013 byla objevena exoplaneta u hvězdy HD 285507 v otevřené hvězdokupě Hyády a také byla s pomocí adaptivní optiky 8,2metrového teleskopu Subaru na Mauna Kea zobrazena exoplaneta přímo… V roce 2014 se astronomům podařilo změřit délku dne u první z exoplanet. Byla to exoplaneta Beta Pictoris b, která je od nás vzdálena asi 63 světelných let. V roce 2015 se podařilo pořídit první spektrum exoplanety ve viditelném světla (51 Pegasi b). Další superzemě byla objevena v roce 2016 u hvězdy 55 Cancri.

Asi nejfantastičtějším objevem byl objev exoplanety v obyvatelné zóně u nejbližší hvězdy (mimo Slunce) - Proximy Centauri. Tento červený trpaslík je od nás vzdálen jen něco přes čtyři světelné roky. Unikátní byl i objev sedmi planet u mimořádně chladného červeného trpaslíka TRAPPIST-1, který byl zveřejněn v letošním roce.

Zatím poslední objevenou exoplanetou (v době psaní tohoto článku) byla exoplaneta LHS 1140 b s hmotností asi 0,021 M_J (hmotnosti planety Jupiter) u hvězdy, červeného trpaslíka LHS 1140 spektrální třídy M4.5. Tato hvězda je od nás vzdálena asi 12,5 pc.

Použité zdroje

• Katalog exoplanet
• Nearest Planet Beyond Solar System Might Be Photogenic
• Exotický svet exoplanét, časopis Kozmos 2/2017

Další související články: