Hvězdy a hvězdná velikost, jasnost hvězd se vyjadřuje v magnitudách

Magnituda (hvězdná velikost), veličina udávající zdánlivou jasnost nebo svítivost hvězd

Hvězdná velikost je fotometrická veličina, udávající jasnost hvězd. Hvězdná velikost (jasnost) se vyjadřuje v magnitudách v logaritmické škále jako míra osvětlení (E) jednotkové plochy kolmé na směr dopadajícího záření.

Platí, že čím je hvězda (jiný zářící objekt) méně jasná, tím je hodnota hvězdné velikosti vyšší. Nejslabší objekty, které v minulosti astronomové mohli pozorovat měly jasnost 25^m. Dnes lze pozorovat objekty o jasnosti pouhých 30^m až 32^m (magnitud).

Čtěte také: Astronomická jednotka, jednotka pro měření vzdáleností ve Sluneční…

Jen pro představu: Slunce má vizuální jasnost -26,8^m. Měsíc v úplňku -13,6^m, Venuše max. -4,6^m. Nejjasnější hvězda naší oblohy Sírius dosahuje jasnosti -1,45^m. Pouhým okem lze pozorovat hvězdy do jasnosti 6^m, za ideálních podmínek možná až 7^m.

Hvězdnou velikost určuje vztah

M = -2,5 log E + konst.

Rozdíl jasu dvou hvězd vyjadřuje tzv. Pogsonova rovnice

m₂ - m₁ = -2,5 log E₂/E₁

Tak např. poměr osvětlení dvěma hvězdami, jejichž hvězdná velikost se liší o 5^m činí 1 : 100. Hvězdnou velikost lze pochopitelně převést i na standardní fotometrické veličiny. Osvětlení 1 lx (lux) by vyvolala hvězda o hvězdné velikosti -13,89^m. Osvětlení hvězdami o zdánlivé jasnosti 1^m pak činí pouhých 10^-6 lx.

Tyto jasnosti jsou jasnostmi zdánlivými. Zdánlivá hvězdná velikost však o skutečné svítivosti hvězdy či jiného pozorovaného objektu neříká zhola nic, neboť zdánlivá jasnost pozorovaného objektu je ovlivňována jeho vzdálenosti. Pokles jasnosti je dán druhou mocninou vzdálenosti, proto astronomové zavedli tzv. absolutní hvězdnou velikost.

Absolutní hvězdná velikost

Absolutní hvězdná velikost vyjadřuje hvězdnou velikost (jasnost), kterou by objekt měl v dohodnuté standardní vzdálenosti. Za tuto standardní vzdálenost astronomové zvolili 10 pc. Tak například absolutní hvězdná velikost našeho Slunce činí 4,79^m oproti zdánlivé hvězdné velikosti -26,8^m při pozorování ze vzdálenosti pouhé jedné astronomické jednotky.

Hvězdná velikost rovněž závisí na spektrální citlivosti detektoru, takže se lze setkat s pojmy jako vizuální hvězdná velikost, fotografická hvězdná velikost (ve starší literatuře) či bolometrická hvězdná velikost.

Bolometrická hvězdná velikost vyjadřuje celkové záření hvězdy na všech vlnových délkách. Horké hvězdy aj. totiž emitují většinu záření mimo viditelnou část spektra. Např. v UV či EUV oblasti, některé exotické objekty pak v EUV či X oblasti.

Další související články: