Cirkumpolární souhvězdí neboli obtočnová (nezapadající) souhvězdíCirkumpolární neboli nezapadající souhvězdí. Stále viditelná hvězdná obloha10.12.2009 | Otakar Brandos, mapa generována z astronetu
Za cirkumpolární souhvězdí považujeme ta souhvězdí, která z daného stanoviště jsou viditelné celoročně. V našem případě se jedná o souhvězdí v blízkosti severního hvězdného pólu. Pro severní zeměpisnou šířku 50° se jedná o všechna souhvězdí, jejichž deklinace jsou vyšší než 40°. V našich zeměpisných šířkách máme pouze šest cirkumpolárních souhvězdí, jejichž charakteristické obrazce vidíme v průběhu celého roku. Jedná se o souhvězdí Velká medvědice (Velký vůz), Malý medvěd (Malý vůz), Drak, Kasiopeja, Cefeus a Žirafa. Velká medvědice (Ursa Maior) u nás známá spíše jako Velký vůz (Velký vůz je jen částí obrazce Velké medvědice) je určitě nejvýraznějším a nejznámějším souhvězdím severní oblohy. Hlavní nejnápadnější část obrazce (Velký vůz) tvoří sedm jasných hvězd, která jsou skutečně viditelné po celý rok. Pouze nejjižnější okraj souhvězdí Velké Medvědice není v našich zeměpisných šířkách cirkumpolární. Čtěte také: Duch v Cefeu, prachová mlhovina VdB 152 Podle antických legend představuje Velká medvědice krásnou Callisto, přítelkyni bohyně lovu Artemis. Krása Callisto upoutala i vládce Olympu - Dia. Když se Artemis dozvěděla o nevěře svého manžela, ze které se zrodil syn Arkas, vyhnala Callisto ze své družiny a přeměnila ji na medvěda. Po čase Arkas dospěl a stal se vášnivým lovcem. Na jednom lovu potkal osamoceně se toulajícího medvěda - Kallisto a namířil na ní luk se šípem. Když to Zeus uviděl zabránil matkovrařdě tím, že na medvěda přeměnil i Arkase. A protože měl rád oba, přenesl je na oblohu, po které v blízkosti pólu putují dodnes jako Velká medvědice a Malý medvěd. Nejjasnější hvězdou souhvězdí je Dubhe s jasností 1,91m. Tato oranžová hvězda ležící v jednom ze zadních kol Velkého vozu je ve skutečnosti dvojhvězdou, která je však viditelná až ve velkých dalekohledech. Světlo z této dvojhvězdy putuje k Zemi pouhých 105 let. Dalšími jasnými hvězdami Velkého vozu jsou Merak, Phecda, Megrez (máme uzavřen obrazec vozu) a Alioth, Mizar s Alkorem a Benatnash v oji Velkého vozu. Prostřední hvězda v oji - Mizar je doprovázena méně jasným Alkorem. Obě hvězdy lze rozlišit vcelku snadno pouhým okem. Pokud si vezmeme na pomoc dalekohled, pak se nám podaří rozložit i Mizar, jenž je sám vícenásobným hvězdným systémem držícím jedno prvenství - Mizar byl první hvězdou, kterou dalekohled rozložil na dvě složky. Stalo se tak již v roce 1650. Malý medvěd (Ursa minor) zvaný u nás jako Malý vůz si na obloze udržuje výjimečné postavení. Poslední hvězda v oji Malého vozu - Polárka (asi 2,2m)se nachází v těsné blízkosti severního světového pólu. Až do vynalezení kompasu byla Polárka významným orientačním bodem a ještě i dnes se děti podle ní učí určovat sever. Polárka je od severního světového pólu vzdálená necelý jeden stupeň. K Polárce nás snadno přivede čtyřikrát prodloužená spojnice zadních kol Velkého vozu - hvězd Merak a Dubhe. No a podle Polárky si již snadno doplníme celý obrazec Malého vozu. Vedle Polárky tvoří obrazec Malého vozu hvězdy Kochab, Pherkad Major, Pherkad Minor a Yildun. Souhvězdí Draka (Draco) je velkým souhvězdím obkružujícím z poloviny severní hvězdný pól. Přesto jde o poměrně nevýrazné souhvězdí tvořené hvězdami slabšími dvou magnitud, které umí na obloze identifikovat málokdo. Podle antických bájí představuje Drak draka Lydona, syna mořského boha Forkyna a jeho manželky Kétó. Tento mocný drak, jenž nikdy nezavíral oči, hlídal Hesperidkám zahradu se zlatými jablky. Na Draka si netroufl ani antický hrdina Herakles. Za věrnou službu Hesperidkám byl Drak Diem přenesen na oblohu. Nejjasnějšími hvězdami souhvězdí jdou Thuban, Alwaid, Etamin, Nodus Secundus, Tyl, Nodus Primus, Eldsich, Giansar, Arrakis, Kuma, Grumium, Alsafi a Dsiban. Dalším z cirkumpolárních souhvězdí je Kasiopeja (Cassiopeia). Toto výrazné souhvězdí připomínající svým tvarem dvojité V zná téměř každý. K souhvězdí nás snadno přivede jednou prodloužená spojnice poslední hvězdy oje Velkého vozu a Polárky. Podle starých řeckých bájí byla Kasiopeja manželkou etiopského krále Cefea a matkou Andromédy. Byla to ale panovačná a samolibá žena, která dokonce urazila nymfy Nereidy když prohlásila, že je pěknější než ony všechny dohromady. Čtěte také: Co jsou to hvězdy? Ze života hvězd Nereidy si však takovou troufalost nenechaly líbit a postěžovaly si u svého otce - boha moří Poseidona. Poseidon pak poslal na etiopské království ohromnou mořskou obludu Ceta. Ketos se dal zastavit pouze obětováním Andromédy. A málem se tak i stalo, kdyby ovšem (jak to již v těch antických legendách bývá) v poslední chvíli nepřispěchal na pomoc neohrožený hrdina Perseus, jenž mořskou obludu zabil. Po své smrti se Kasiopeja vedle svého zetě Persea dostala na hvězdnou oblohu. Zklamané Nereidy dosáhly alespoň toho, že Kasiopeja krouží polovinu noci hlavou dolů… Obrazec souhvězdí Kasiopeja je tvořen hvězdami Schedar, Caph, Cih, Ruchbah a Segin. Z nich nejjasnější je Cih (2,39m), obr spektrální třídy B0Ivpe vzdálený od Země 96 světelných let. A protože Kasiopejí prochází Mléčná dráha, nalezneme v tomto souhvězdí velké množství méně jasných hvězd a dalších zajímavých vesmírných objektů. Cefeus je předposledním z cirkumpolárních souhvězdí. Jeho typický obrazec tvořený méně jasnými hvězdami se nachází mezi Drakem a Kasiopeou. Jak jsem uvedl již výše, byl Cefeus králem Etiopie a otcem krásné Andromédy. Snad proto, že Cefeus nehrál v antické mytologii příliš významnou roli, dostal do vínku jen méně jasné hvězdy. K těm patří Alderamin, Alfirk, Alrai, Erakis aj. Nejjasnější hvězdou souhvězdí je přitom Alderamin, jasný obr spektrální třídy A7IV nacházející se ve vzdálenosti asi 52 světelných let. Na obloze má zdánlivou jasnost pouhé 2,60m. Na své procházce za cirkumpolárními souhvězdími jsme se dostali k souhvězdí poslednímu. Tím je nenápadná a málo jasná Žirafa (Camelopardalis) ležící mezi Polárkou a Povozníkem. Souhvězdí Žirafa se neváže k antickým bájím, nýbrž jeho pojmenování zavedl až německý astronom Jakob Bartsch v roce 1614. Nejjasnější hvězdy souhvězdí nemají žádná jména, nesou pouze označení písmeny řecké abecedy. Nejjasnější hvězdou je beta Camelopardalis s jasností 4,22m. Tento hvězdný nadobr spektrální třídy G0Ib se nachází ve vzdálenosti 466 světelných let. Další související články:+ Zimní hvězdná obloha, procházka mrazivou zimní nocí+ Podzimní hvězdná obloha + Procházka letní hvězdnou oblohou + Galaxie, vesmírné hvězdné ostrovy + Planetární mlhoviny - mystérium barev a tvarů |
|