Treking > Vesmír > Souhvězdí Draka (Draco, Dra) je cirkumpolární neboli obtočnové a tudíž nezapadající
Souhvězdí Draka (Draco, Dra) je cirkumpolární neboli obtočnové a tudíž nezapadajícíSouhvězdí Draka (Drak) je cirkumpolární (obtočnové)14.7.2015 | Otakar Brandos
Souhvězdí Draka (Draco, Dra) je opravdu velkým souhvězdím obkružujícím z poloviny severní hvězdný pól. Přesto je Drak poměrně nevýrazné souhvězdí tvořené hvězdami slabšími dvou magnitud, které umí na obloze identifikovat málokdo. Podle antických bájí představuje Drak draka Lydona, syna mořského boha Forkýna a jeho manželky Kétó. Tento mocný drak, jenž nikdy nezavíral oči, hlídal Hesperidkám zahradu se zlatými jablky. Na Draka si netroufl ani antický hrdina Herakles. Ke splnění jedné z úloh musel lstí využít služeb bájného titána Atlase, otce Hesperidek, jenž bojoval proti bohům a za trest musel na svých bedrech nést celou oblohu. Za věrnou službu Hesperidkám byl Drak Diem přenesen na oblohu. Čtěte také: Souhvězdí: Kolik souhvězdí nalezneme na naší obloze? Souhvězdí Draka se nachází mezi Velkým vozem a Malým vozem. Hlava Draka tvořená hvězdami Alwaid, Etamin, Grumium a Kuma kulminuje o půlnoci v polovině června v blízkosti zenitu. Na obloze toto cirkumpolární souhvězdí zaujímá plochu 0,33 sr, tedy asi 1 083 čtverečních stupňů. Souhvězdí Drak je tak 8. plošně největším souhvězdím naší oblohy. V souhvězdí Drak se nachází 80 hvězd jasnějších 6m a jen dvě hvězdy jasnější 3m. Nejjasnější hvězdy souhvězdí DrakSouhvězdí Draka má velice členitou hranici. Sousedí s osmi dalšími souhvězdími, kterými jsou Lyra, Labuť, Cefeus, Malý medvěd, Žirafa, Velká medvědice, Pastýř a Herkules. Nejjasnější hvězdou souhvězdí Drak je Etamin (Gama Dra), oranžový obr spektrální třídy K5III zdánlivé jasnosti 2,42m. Etamin se nachází asi 192 ly od Země a na obloze má ve vzdálenosti 13´´ průvodce. Jako Alfa Dra je označována spektroskopická dvojhvězda Thuban, bílá hvězda spektrální třídy A0III, kterou pozorujeme ze vzdálenosti 294 světelných let (ly). Hvězda Alwaid (Beta Dra) zvaná také Rastaban je žlutý obr spektrální třídy G2II a zdánlivé jasnosti 2,99m. Hvězda je od Země vzdálena asi 362 ly. Hvězda Nodus Secundus (Delta Dra) zvaná také Aldib je rovněž žlutý obr spektrální třídy G9III, jenž se ze vzdálenosti asi 116 ly jeví jako hvězda zdánlivé jasnosti 3,24m. Hvězda Tyl (Epsilon Dra) je dvojhvězdou se složkami G8III a dF6 vzájemně vzdálenými 3,9´´. Ze vzdálenosti 3 260 ly se jeví jako hvězda zdánlivé jasnosti 3,95m. V souhvězdí Drak dostaly pojmenování i další hvězdy. Jsou to Nodus Primus (3,22m, 192 ly), Eldsich (3,47m, 102 ly), Giansar (4,06m, 136 ly), Arrakis (5,06m, 71 ly), Kuma (4,95m, 121 ly), Grumium (3,90m, 105 ly), Alsafi (4,78m, 17 ly) a Dsiban (4,58m, 69 ly). Mapa souhvězdí DrakMapka www.iau.org. Souhvězdí Draka na větší mapě. Galaxie a mlhoviny v souhvězdí DrakaV souhvězdí Draka se nachází také řada mlhovin a galaxií. Z NGC katalogu nalezneme v Drakovi celkem 302 objektů. Všechny jsou však za hranicí viditelnosti volným okem, k jejich nalezení je potřeba malý a nebo středně velký astronomický dalekohled. Asi nejzajímavějším objektem Draka je planetární mlhovina NGC 6543 zdánlivé jasnosti 8,8m nacházející se ve vzdálenosti asi 1 630 ly od Země. Mlhovina je buzena k záření horkou centrální hvězdou s povrchovou teplotou okolo 35 000 K. Dalšími zajímavými objekty jsou spirální galaxie M 102 (NGC 5866) zdánlivé jasnosti 10,8m a spirální galaxie NGC 5907 zdánlivé jasnosti 11,8m a rozměrů 11,8´ × 1,3´ vzdálená od nás asi 15 mil. ly. Její skutečný průměr je asi 70 000 ly a hmotnost asi 150 miliard hmotností Slunce. Za zmínku rovněž stojí skutečnost, že v souhvězdí Draka se nachází radiant jednoho z nejvydatnějších meteorických rojů zvaného Drakonidy či Giacobinidy. Mateřským tělesem tohoto meteorického roje je kometa Giacobini. Seznam souhvězdíAndromeda - Beran - Blíženci - Býk - Cefeus - Dalekohled - Delfín - Drak - Eridanus - Fénix - Had - Hadonoš - Havran - Herkules - Hodiny - Holubice - Honící psi - Hydra - Chameleón - Indián - Jednorožec - Jeřáb - Ještěrka - Jižní koruna - Jižní kříž - Jižní ryba - Jižní trojúhelník - Kasiopeja - Kentaur - Kompas - Koník - Kozoroh - Kružítko - Labuť - Létající ryba - Lev - Liška - Lodní kýl - Lodní záď - Lyra - Malíř - Malý lev - Malý Medvěd - Malý pes - Mečoun - Mikroskop - Moucha - Oktant - Oltář - Orel - Orion - Panna - Pastýř - Páv - Pec - Pegas - Perseus - Plachty - Pohár - Pravítko - Rajka - Rak - Ryby - Rydlo - Rys - Severní koruna - Sextant - Síť - Sochař - Střelec - Šíp - Štír - Štít - Tabulová hora - Trojúhelník - Tukan - Váhy - Velká medvědice - Velký pes - Velryba - Vlasy Bereniky - Vlk - Vodnář - Vodní had - Vozka - Vývěva - Zajíc - Žirafa Další související články:+ Orel, jasné souhvězdí letní oblohy+ Labuť, výrazné a jasné souhvězdí letní hvězdné oblohy + Souhvězdí Lev (Leo), král jarní oblohy a noční obloha v březnu + Souhvězdí Panny, rovníkové souhvězdí jarní oblohy + Velký vůz neboli Velká medvědice, nejznámější souhvězdí naší oblohy + Souhvězdí Býka, charakteristické zvířetníkové souhvězdí zimní oblohy + Orion, rovníkové souhvězdí zimní oblohy + Zimní hvězdná obloha, procházka mrazivou zimní nocí + Letní hvězdná obloha, procházky hvězdnou oblohou + Podzimní hvězdná obloha |
|