Souhvězdí Labutě (Cygnus, Cyg) na letní obloze a nejkrásnější partie Mléčné dráhy

Labuť (Cygnus), výrazné a jasné souhvězdí letní hvězdné oblohy

Souhvězdí Labutě (Cygnus, Cyg) patří k velkým a nápadným souhvězdím severní letní oblohy bohaté na zajímavé objekty. Není divu, vždyť v Labuti leží ty nejkrásnější partie Mléčné dráhy, jednoho ze spirálních ramen naší Galaxie. Obrazec souhvězdí připomíná kříž, proto se o Labuti někdy hovoří také jako o Severním kříži.

Podle bájí Labutě představuje vládce Olympu Dia, který se proměněný za labuť vloudil ke spartské královně Lédě, dceři krále Thesea, která jej uhranula svou krásou. S ní pak zplodil Polydeuka a krásnou Helenu. Ano tu Helenu, kvůli které vypukla trojská válka… Jako letící pták však byla Labuť zobrazena již na Eufratských hliněných deskách.

Souhvězdí Labutě připomíná labuť letící k jihu Mléčnou dráhou, která se v tomto souhvězdí rozděluje na dva proudy. Labuť v našich zeměpisných šířkách nezapadá. Kulminuje o půlnoci koncem července v blízkosti zenitu.

Čtěte také: Letní obloha: Procházka letní hvězdnou oblohou, hvězdy a souhvězdí

Labuť (Cygnus) patří k poměrně velkým souhvězdím, na obloze zaujímá plochu 0,245 srov. To je nějakých 804 čtverečních stupňů. To řadí souhvězdí Labutě na 16. příčku rozloh mezi 88 pojmenovanými souhvězdími naší oblohy.

Hvězdy v souhvězdí Labutě

V souhvězdí Labutě je asi 150 hvězd, jejichž zdánlivá jasnost je vyšší než 6^m. Nejjasnější hvězda souhvězdí - Deneb je jedním z vrcholů letního trojúhelníku. Další vrcholy letního trojúhelníku představují Altair, nejjasnější hvězda v souhvězdí Orla a Vega, nejjasnější hvězda v souhvězdí Lyry.

Deneb, podobně jako Sadir je veleobr. Září asi 10 000× jasněji než naše Slunce. Další zajímavou hvězdou je hvězda 61 Cygni. Byla to první hvězda, u které se podařilo změřit vzdálenost. Stalo se tak již v roce 1837. Dalšími jasnými hvězdami v Labuti jsou Albireo (asi 815 ly), Sadr (543 ly), Gienah (74 ly), Azelfafage (543 ly), chí Cygni (233 ly), Ruchba (653 ly) nebo P Cygni (4 700 ly), která v roce 1600 vzplanula jako nova s opakovaným vzplanutím o půlstoleti později.

Proměnné hvězdy a dvojhvězdy v Labuti

V souhvězdí Labutě je známo přes 400 proměnných hvězd a přes 1 000 dvojhvězd. Z dvojhvězd pozornosti jistě neunikne Albireo (beta Cyg), jasná žlutá hvězda s modrým průvodcem nižší jasnosti. Dvojhvězda je krásně vidět již v malých hvězdářských dalekohledech a triedrech.

Z proměnných hvězd asi pozornosti neunikne nápadně červená hvězda chí Cyg v krku Labutě. Tato hvězda je okem pozorovatelná jen v době maxima, pak na dlouhou dobu "mizí". Jde o druhou (po hvězdě Mira Ceti) nejjasnější dlouhoperiodickou proměnnou hvězdu naší oblohy měnící jasnost v rozmezí 2,3^m až 14,4^m. Perioda této proměnné hvězdy činí 407 dnů. S povrchovou teplotou okolo 1 640 K patří také k nejchladnějším známým hvězdám naší Galaxie.

V Labuti jsou však i velice horké hvězdy, tzv. Wolf-Rayettova hvězdy. Tyto hvězdy dosahují velice vysokých povrchových teplot a svítivostí. Teplota povrchu se obvykle pohybuje v rozmezí 80 000 K až 200 000 K. Tyto hvězdy jsou velice marnotratné s bouřlivými termonukleárními reakcemi. Ve stádiu WR hvězdy však dokáží setrvat jen řádově desetitisíce až statisíce let, neboť při takovém plýtvání dokáží Wolf-Rayetovy hvězdy velice rychle vyčerpat své energetické zdroje.

Mapa souhvězdí Labutě

Mapka www.iau.org. Souhvězdí Labuť na větší mapě.

Hvězdokupy a mlhoviny v souhvězdí Labutě

V souhvězdí Labutě se nachází také řada dalších zajímavých útvarů - mlhovin, otevřených hvězdokup aj. Asi nejpěknější je otevřená hvězdokupa M 39 v blízkosti nejjasnější hvězdy Deneb a nebo M 29.

M 39 je relativně hustá otevřená hvězdokupa zdánlivé jasnosti 5,2^m a průměru 30´. To zhruba odpovídá zdánlivému průměru Měsíce v úplňku. M 29 je od nás vzdálena asi 815 ly. Otevřená hvězdokupa M 29 je mnohem slabší než M 39. Její zdánlivá jasnost činí asi jen 7,1^m a průměr 12´. Od Země je hvězdokupa vzdálena asi 3 100 ly.

Z mlhovin všech možných typů nelze nepřipomenout mlhoviny jako Severní Amerika (NGC 7000), Pelikán (IC 5067 - 70) či Řasy (NGC 6960, 6979 a 6992-5). Zapomenout nesmíme ani na planetární mlhoviny NGC 7048 s jasností 11,3^m, NGC 7008 (13,3^m) a poměrně jasnou NGC 6826 (8,8^m), která je již v dosahu i malých amatérských hvězdářských dalekohledů. A také na komplex mlhoviny Řasy, která je zbytkem po výbuchu supernovy.

Použité zdroje

• Obloha na dlani; Eduard Pittich a Dušan Kalmančok, Obzor Bratislava 1983
• Naše souhvězdí; Josip Kleczek, Albatros 1986
• Encyklopédia astronómie; Anton Hajduk, Ján Štohl a kol., Obzor 1987

Seznam souhvězdí

Andromeda - Beran - Blíženci - Býk - Cefeus - Dalekohled - Delfín - Drak - Eridanus - Fénix - Had - Hadonoš - Havran - Herkules - Hodiny - Holubice - Honící psi - Hydra - Chameleón - Indián - Jednorožec - Jeřáb - Ještěrka - Jižní koruna - Jižní kříž - Jižní ryba - Jižní trojúhelník - Kasiopeja - Kentaur - Kompas - Koník - Kozoroh - Kružítko - Labuť - Létající ryba - Lev - Liška - Lodní kýl - Lodní záď - Lyra - Malíř - Malý lev - Malý Medvěd - Malý pes - Mečoun - Mikroskop - Moucha - Oktant - Oltář - Orel - Orion - Panna - Pastýř - Páv - Pec - Pegas - Perseus - Plachty - Pohár - Pravítko - Rajka - Rak - Ryby - Rydlo - Rys - Severní koruna - Sextant - Síť - Sochař - Střelec - Šíp - Štír - Štít - Tabulová hora - Trojúhelník - Tukan - Váhy - Velká medvědice - Velký pes - Velryba - Vlasy Bereniky - Vlk - Vodnář - Vodní had - Vozka - Vývěva - Zajíc - Žirafa

Další související články: