Souhvězdí Ještěrky (Lacerta, Lac) na letní obloze je jedno z Heveliových souhvězdí

Souhvězdí Ještěrka (Lacerta)

Souhvězdí Ještěrka (Lacerta, Lac) je malé a poměrně nenápadné souhvězdí letní oblohy, které nalezneme mezi souhvězdími Andromedy a Labutě resp. Pegase a Cefea na okraji Mléčné dráhy. Souhvězdí Ještěrka (Lacerta) v našich zeměpisných šířkách kulminuje o půlnoci koncem srpna téměř v zenitu. Severní část Ještěrky je totiž u nás cirkumpolární.

Souhvězdí Ještěrky (Lacerta) nepojmenoval žádný ze starověkých národů, nýbrž polský astronom Jan Hevelius. Společně s několika dalšími souhvězdími severní oblohy. Souhvězdí Ještěrka zabírá na obloze plochu asi 0,061 sr, což je zhruba 201 čtverečních stupňů. To řadí toto souhvězdí až na 68. příčku mezi 88 souhvězdími, mezi která je rozparcelována naše obloha.

Souhvězdí Ještěrky sousedí s celkem pěti souhvězdími. Jsou to Pegas, Andromeda, Kasiopeja, Cefeus a Labuť.

Nejjasnější hvězdy v souhvězdí Ještěrky

V souhvězdí Ještěrky nalezneme celkem 35 hvězd jasnějších 6^m avšak ani jednu hvězdu, která by byla jasnější než 3^m. Nejjasnější hvězdou souhvězdí je totiž Alfa Lacertae zdánlivé jasnosti 3,85^m. Tato bílá hvězda hlavní posloupnosti spektrální třídy A1V je od nás vzdálena 91 světelných let.

Čtěte také: Souhvězdí Kentaura, 9. největší souhvězdí na obloze

Hvězda Beta Lacertae je pro změnu žlutý obr spektrální třídy G9III. Ze vzdálenosti 181 světelných let se nám jeví jako hvězda zdánlivé jasnosti 4,58^m. Hvězda 1 Lacertae je opět obr. Tentokráte ale oranžové barvy. Tato hvězda spektrální třídy K3II je od Země vzdálena asi 326 světelných let.

Zvláštní zmínku si zaslouží hvězda CP Lac 1936, která v roce 1936 vzplála jako nova. Tuto novu, která v maximu dosáhla jasnosti 2,1^m a na krátký čas se stala nejjasnější hvězdou v Ještěrce, objevil český astronom Z. Bochníček. Dnes má hvězda jasnost asi jen 15,6^m, je tedy až v dosahu středně velkých astronomických dalekohledů.

Mapa souhvězdí Ještěrka

Mapka www.iau.org. Souhvězdí Ještěrka na větší mapě.

Objekty vzdáleného vesmíru v souhvězdí Ještěrky

Co se týče objektů vzdáleného vesmíru, pak v Ještěrce nenalezneme žádné jasnější objekty v dosahu malých astronomických dalekohledů. Výjimku představují otevřené hvězdokupy NGC 7243 a NGC 7209.

Otevřená hvězdokupa NGC 7243 se jeví jako mlhavá skvrnka zdánlivé jasnosti 6,4^m a průměru 21´. Hvězdokupa je tak vděčným objektem již pro silnější triedr, který v ní odhalí množství modrobílých hvězd zdánlivé jasnosti okolo 9^m. Vzdálenost NGC 7243 činí asi 2 600 ly.

NGC 7209 dosahuje zdánlivé jasnosti 6,7^m a průměru asi 25´. Již světelný triedr v ní odhalí množství modrobílých hvězd zdánlivé jasnosti okolo 9^m. Hvězdokupa NGC 7209 je od Země vzdálena asi 3 500 ly.

Další otevřená hvězdokupa NGC 7245 má zdánlivou jasnost jen asi 9^m. Průměr této otevřené hvězdokupy je asi 5´ a vzdálenost okolo 10 000 ly. Celkové v souhvězdí Ještěrky nalezneme jen 26 objektů NGC katalogu.

Seznam souhvězdí

Andromeda - Beran - Blíženci - Býk - Cefeus - Dalekohled - Delfín - Drak - Eridanus - Fénix - Had - Hadonoš - Havran - Herkules - Hodiny - Holubice - Honící psi - Hydra - Chameleón - Indián - Jednorožec - Jeřáb - Ještěrka - Jižní koruna - Jižní kříž - Jižní ryba - Jižní trojúhelník - Kasiopeja - Kentaur - Kompas - Koník - Kozoroh - Kružítko - Labuť - Létající ryba - Lev - Liška - Lodní kýl - Lodní záď - Lyra - Malíř - Malý lev - Malý Medvěd - Malý pes - Mečoun - Mikroskop - Moucha - Oktant - Oltář - Orel - Orion - Panna - Pastýř - Páv - Pec - Pegas - Perseus - Plachty - Pohár - Pravítko - Rajka - Rak - Ryby - Rydlo - Rys - Severní koruna - Sextant - Síť - Sochař - Střelec - Šíp - Štír - Štít - Tabulová hora - Trojúhelník - Tukan - Váhy - Velká medvědice - Velký pes - Velryba - Vlasy Bereniky - Vlk - Vodnář - Vodní had - Vozka - Vývěva - Zajíc - Žirafa

Další související články: