Pajštún byl pohraniční hrad v Malých Karpatech

Pajštún - další ze zřícenin bývalé uhersko - české hranice

Pajštún je dalším z bývalých pohraničního hradů Uherska, které byly postaveny na svazích Malých Karpat. Hrad Pajštún nalezneme nad obcí Borinka asi 20 km severozápadně od Bratislavy. Díky této poloze je Pajštún častým cílem výletníků z Bratislavy i širokého okolí.

Hrad Pajštún je původně gotickým hradem, který byl postaven ve 13. století. Přesné datum jeho vzniku není známo a je zahaleno mlhami středověku. Prvně je hrad Pajštún v písemných pramenech zmiňován pravděpodobně v roce 1273 jako hrad Perustian či castrum Ztumpa.

Některé zdroje však naznačují možnost existence hradu ještě před tatarskými vpády v roce 1241. Tady ale může jít také o záměnu se zaniklým hradem ve Stúpavě. Hrad Pajštún měl totiž tolik historických názvů, že si badatelé nejsou jisti, zda-li se v záznamech jedná o stejný hrad. Posuďte sami: německé listiny uváděly Pajštún jako Ballestein, Paulestein, Pallenstein, v maďarských je pak hrad uváděn jako Borostyánkö (maďarsky jantar) nebo Borostyán (maďarsky břečťan), které vznikaly postupným komolením latiny.

Listina z roku 1528 uvádí Pajštún jako Stomffa aliter Borostyankew, ale ještě na začátku 19. století je Pajštún v záznamech kartografa Jána Lipského uváděn jako Stupawský zámok…

Za zakladatele hradu Pajštún je považován Rugerius z Tallesbrunu, jenž dostal zdejší majetky za zásluhy a také jako náhradu za zničený Stúpavský hrad od krále Ladislava IV. Vznik hradu je však dodnes obestřen tajemstvím a možná že i navždy zůstane. Ani v odborné literatuře není rané období Pajštúna popsáno stejně, náhledy se liší autor od autora…

V roce 1271 je během česko - uherských válek hrad dobyt vojsky Přemysla Otakara II. bez zjevných potíží, neboť strach ze železného krále doslova vyrazil obráncům zbraně z rukou.

Ve 14. století byl Pajštún královským majetkem, od roku 1390 pak majetkem Svätojurských pánů. V roce 1390 daroval král Zikmund Lucemburský hrad Pajštún Petrovi III. Svätojurskému. Po smrti dalšího vlastníka, Petra V. pezinského se o hrad rozhořely vleklé majetkové spory až se nakonec Pajštún. V roce 1440 se pod hradem objevují husiti, kteří před tím obsadili nedalekou Stúpavu, mohutnou gotickou pevnost se jim však dobýt nepodařilo.

O tři roky později dostává Pajštúnské panství do zálohy Kašpar Serédy za zásluhy v boji. Hradu si však příliš neužil, neboť zemřel již v roce 1550. Hrad se dostává do držení dalšího významného šlechtického rodu ze Salmu a Neuburgu, za nichž byla pevnost dále rozšiřována a zejména opevňována. Bylo potřeba reagovat na vznik nových zbraní, především střelných a palných. V roce 1619 se Pajštún dostává do držení původně nevýznamného zemanského rodu Pálffyovců, jenž měl velké zásluhy na dalším rozšiřování hradu.

Rozkvět rodu zajistil Mikuláš Pálffy, jenž se vrátil z války s Turky jako hrdina. Dosáhl významné vojenské hodnosti, získal řadu titulů a oženil se s Marií Magdalénou Függerovou s níž získal i panství hradu Červený Kameň. V roce 1619 zísává rod na hrad dědičnou donaci.

Syn Pavel Pálffy nechal hrad přestavět, rozšířit a především vybudovat moderní obranný systém s lomenou hradbou a dělostřeleckými pozicemi na mohutných bastionech. Na přestavbě se podíleli významní architekti. Od roku 1644 vedl stavební práce Filibert Luchese, architekt italského původu. Pod jeho vedením byly zrekonstruovány palácové budovy s arkýřovou chodbou na kamenných krakorcích zakončených pozorohodnými rozevřenými lvími tlamami (ty vítají návštěvníky hradu Pajštún dodnes).

Za vlády Leopolda III. Byla na hradě již jen nepočetná vojenská posádka, která nedokázala zabránit velkému požáru způsobenému bleskem. Hrad byl sice provizorně opraven, avšak brzy na to, v roce 1809 zasadila poslední ránu hradu Pajštún Napoleonova vojska, která tuto pevnost vyhodila do vzduchu. Podobně jako nedaleký hrad Děvín ležící jižněji. Hrad Pajštún pak již zůstal pustý a postupně se měnil na ruinu.

Nejstarší částí hradu Pajštún je horní věž a palác, které v 15. století přešly rozsáhlou přestavbou. V 16. století byl hrad rozšířen a posílen o mohutný bastion určený pro děla a nárožní bastiony, které chránily hrad z předpokládaných směrů útoku na hrad a v jeho nejzranitelnějších místech.

Poslední, tentokráte barokní, přestavba byla zahájena v roce 1619 za Pálffyovců. Dvě palebná postavení, respektive vysunuté půlkruhové věže, byly postaveny na severní straně hradu. Tyto opevňovací práce se ukázaly jako nanejvýš prospěšné v roce 1644, kdy do kraje okolo Stúpavy v době vrcholící 30leté války vtrhla švédská vojska. Těm se hrad dobýt nepodařilo.

Pajštún si i přesto zachoval řadu zajímavých prvků z dob, kdy byl obýván. Dodnes jsou dobře patrná ostění palácových oken, charakteristickým prvkem jsou zcela určitě zachovalé chrliče vody ve tvaru lvích hlav. Ty se zvedají hned nad vedle dnešního vstupu do hradu při cestě k mohutným skaliskům pod Pajštúnem, která ke své činnosti využívají skalní lezci. O jejich (a nejen jejich) časté přítomnosti svědčí množství ohnišť na upraveném palouku (tábořišti) v horní části hradu.

Hrad Pajštún má poměrně nepravidelný tvar, což bylo dáno dispozicemi skalního terénu poměrně strmého návrší. Půdorys má přibližně trojúhelníkový tvar s maximálními rozměry 100 × 95 m, což Pajštún řadí ke středně velkým hradům. Dnes se z hradu sice zachovalo jen torzo, přesto jde o skvělý tip na výlet. Za hezkého počasí se z hradu otevírají výhledy na Malé Karpaty, do Záhoří a za opravdu dobré viditelnosti prý i na Alpy.

Hrad Pajštún zvaný rovněž Stupavský kameň či Kvetov se nachází na strmém návrší severně od obce Borinka v nadmořské výšce 486 m. Na hrad vás zavede řada turistických značek. Nejkratší nástupní trasou je červená TZ z obce Borinka, dostanete se sem ale rovněž po žluté TZ od Dračího hrádku a nebo od Obory. Hrad Pajštún se nachází na okraji území přírodní rezervace Pajštún v tzv. Borinském krasu (asi 36 km²).

Přírodní rezervace, rozkládající se na jižních svazích vrchu pod hradem v Pezinských Karpatech, byla vyhlášena v roce 1984, její dnešní výměra činí 148 hektarů. Důvodem jejího vyhlášení je ochrana významných lesních společenstev i lesostepních xerotermofilních společenstev s bohatým výskytem chráněných rostlinných a živočišných druhů.

Hrad Pajštún na turistické mapě

• Hrad Pajštún na turistické mapě

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.