Jevišovická pahorkatina je jedním z geomorfologických celků oblasti Českomoravské
vrchoviny řadící se do Českomoravské subprovincie, provincie Česká vysočina a subsystému
Hercynská pohoří. Jevišovická pahorkatina se nachází v jihovýchodní části oblasti
Českomoravská vrchovina.
Jevišovická pahorkatina, přírodní poměry
Jevišovická pahorkatina je na východě ohraničena Dyjsko - svrateckým
úvalem a Boskovickou brázdou, na severu a západě Křižanovskou vrchovinou a na jihu
je česká část pahorkatiny ohraničena státní hranicí s Rakouskem.
Jevišovická pahorkatina má celkovou rozlohu 2 007 km2. Vyznačuje se
plochým reliéfem, jehož povrch se pozvolna sklání k východu, do Dyjsko-svrateckého
úvalu. Nejvyšším vrcholem celého pohoří je Zadní hora (633 m) ležící asi 1,5 km
severovýchodně od Rokytnice nad Rakytnou v okrese Třebíč.
Údolí řek, které stékají z této části Českomoravské
vrchoviny (Oslava, Jihlava, Rokytná, Dyje, Jevišovka a jejich přítoky), jsou hluboce zaříznutá
do svého podkladu a mají časté úseky se zakleslými meandry. Zcela určitě nejatraktivnější
částí Jevišovické pahorkatiny je Národní park Podyjí,
který byl založen 1. července 1991 a je se svou rozlohou 63 km2 a ochranným pásmem
29 km2 nejmenším národním parkem České republiky.
Z geologického hlediska je Jevišovická pahorkatina složena z převážně z krystalických břidlic
a žul. Její povrch je charakteristický zbytky tropických zvětralin z druhohor a třetihor, plochých
kotlinách zbytky neogenních usazenin.
Jevišovická pahorkatina, geomorfologické členění
celek
podcelek
okrsek
Jevišovická pahorkatina
Jemnická kotlina
-
Bítovská pahorkatina
Dešovská pahorkatina
Uherčická pahorkatina
Jaroměřická kotlina
Stařečská pahorkatina
Třebíčská kotlina
Moravskobudějovická brázda
Znojemská pahorkatina
Náměšťská sníženina
Hartvíkovická vrchovina
Mohelenská vrchovina
Hrotovická pahorkatina
Myslibořský hřbet
Tavíkovická pahorkatina
Geomorfologie a geologická stavba Jevišovické pahorkatiny je poměrně komplikovaná. Velké
části jsou budovány rulami a žulami. V Uherčické pahorkatině vystupují k povrchu pruhy
amfibolitů a krystalických vápenců (mramoru), v okolí Šatova se zase objevují neogenní
usazeniny a zvětralé krystalické horniny.
Jemnická kotlina je výraznou sníženinou v okolí města Jemnice, Bítovská pahorkatina je
proříznutá hlubokým a místy kaňonovitým údolím řeky Dyje. Jaroměřická kotlina je rozdělena
Mikulovickým hřbetem a Znojemská pahorkatina představuje mírně zvlněný povrch s vystupujícími
hřbety Šumenského hvozdu, Zeleného kopce, Roudnice a Větrníku a nakonec Myslibořického
hřbetu.
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.