Cornštejn (Zornstein) stojí na strategicky velice výhodné protáhlé skalní ostrožně, která je ze tří stran chráněna meandrujícím tokem Dyje. Jméno hradu, který byl postaven na místě mnohem staršího výšinného sídliště, je odvozováno z německého zorn (hněv) a stein (kámen). Patrně mělo vyjadřovat sílu hradu chránícího přístup k Bítovu, který koncem 13. století přechází do rukou rodu Lichtenburků jako trvalí zástava.

V polovině 14. století se o hrad přou s Lichtenburky pánové z Hradce, avšak v roce 1363 jsou Lichtenburkové znovu uváděni jako držitelé panství. Původně nevelký hrad je dále rozšiřován a opevňován. Ještě ve 14. století je Cornštejn doplněn o parkán, v první třetině století následujícího je hrad za Jana z Lichtenburka a Cornštejna rozšířen nejen o druhý a mnohem pohodlnější palác s obytnou věží, ale také o dolní předhradí s hospodářskými budovami.

V roce 1422 se o dobytí hradu Cornštejn neúspěšně pokoušejí husité. To se podaří až v roce 1465 vojskům Jiřího z Poděbrad, která zde o rok dříve vyslal Moravský zemský sněm. Ten totiž označil Hynka Bítovského z Lichtenburka, který odmítl přísahat věrnost kališnickému králi, za narušitele míru. Tehdejší obléhání Cornštejna se stalo politickou událostí evropského významu, neboť za Hynkem Bítovským, který vedl proti králi otevřenou vzpouru, stál samotný římský papež Pius II.

Vyhladovělá posádka hradu Cornštejn se po 11měsíčním obléhání vzdává. Majetek je zrádnému Hynkovi odebrán a král Jiří jej nově svěřuje do rukou Wolfganga Krajíře z Krajku. Krajíř a jeho synové Cornštejn opravují a dále rozšiřují. Modernizují oba paláce a reagují i na rozvoj dělostřelby. V sedle jižně od hradu nechávají vystavět předsunuté opevnění s mohutnými dělovými baštami. Zřejmě by v modernizaci hradu Cornštejn pokračovali i nadále, avšak pro nekončící soudní pře se sousedy z Bítova se hradu Cornštejn nakonec vzdávají a po roce 1526 jej prodávají nazpět Lichtenburkům.

V roce 1542 dochází v souvislosti s blížícím se tureckým nebezpečím a na základě usnesení Moravského zemského sněmu k poslední modernizaci hradu. Zejména byla zesílena štítová zeď. Po vymření Lichtenburků se Cornštejn dostává roku 1576 do držení Štrejna ze Švarcenavy, roku 1617 se majiteli stávají Jankovští z Vlašimi a roku 1788 hrabata z Daunu. Noví majitelé se však již o hrad nestarají a Cornštejn pustne a zvolna se stává ruinou. Nakonec Cornštejn je jako pustý uváděn již po roce 1580.

Posledním vlastníkům, Haasúm z Hasenfelsu, byl hrad na základě Benešových dekretů zkonfiskován. Současnou podobu získal Cornštejn až při rozsáhlé rekonstrukci v 70. letech minulého století. Tato rekonstrukce však nebyla dokončena. V 80. letech 20. století byl Cornštejn převeden do správy Jihomoravského muzea, které v současnosti zajišťuji zpřístupnění hradu veřejnosti. V roce 2011 byly vybudovány vyhlídkové ochoze a zpřístupněno palácové sklepení, do kterého byly instalovány expozice večeřadla hradní posádky a mučírny.

Pozoruhodné je nejen širší okolí hradu Cornštejn, ale také okolí bezprostřední. Jedná se totiž o přírodně velice cennou oblast, která je domovem řady chráněných rostlinných a živočišných druhů. Ty nalezly vhodné životní podmínky na zachovalých sutích, skalách i v lesních porostech. Není proto divu, že tato lokalita byla vyhlášena za Přírodní rezervaci Cornštejn.

Otevírací doba hradu Cornštejn

• Květen až září denně od 9.00 do 17.00

Ceník vstupného na Cornštejně

• Plné vstupné 80 Kč
• Snížené vstupné 50 Kč

Hrad je přístupný pěšky z několika směrů, motorizovaní návštěvníci mají k dispozici odstavné parkoviště asi půl kilometru od hradu ve směru na Lančov.

Cornštejn, turistická mapa