Konopiště aneb habsburský zámek u Benešova

Zámek Konopiště u Benešova, Benešovská pahorkatina

Konopiště je jedním z těch nádherných zámků, který nám mohou okolní státy opravdu závidět, i když si ale myslím, že množství návštěvníků sem přiláká především známý nešťastný osud následovníka trůnu - arcivévody Ferdinanda de Este. Mnoho lidí si určitě přijíždí hlavně prohlédnout místa, kde trávil poslední dny svého života. Ale na Konopišti je toho zajímavého mnohem více.

Tak jako vždy, na začátku byl stejnojmenný středověký gotický hrad, založený nejspíše koncem 13. stol. pražským biskupem Tobiášem z Benešova. Od samého počátku (což je i dnes stále zřejmé) byl vzorem při jeho stavbě u nás nezvyklý francouzský kastel, to je objekt ohraničený vysokou hradbou, z níž vystupuje množství válcových věží.

Druhými vlastníky hradu byli do konce 16. stol. Šternberkové, za jejichž vlastnictví zde jednu noc přenocoval zajatý král Václav IV. Dále hrad zažil z důvodu příklonu Šternberků na špatnou politickou stranu 18 (!) měsíců trvající úspěšné obléhání královským vojskem.

Na krátkou dobu získal dražbou do vlastnictví objekt rytířský rod Hodějovských z Hodějova, ti také provedli prvé renesanční úpravy a stavby nových budov. Jejich účast na stavovském povstání byla potrestána konfiskací dvou třetin majetku včetně Konopiště, které tak získal katolický fanatik Pavel Michna z Vacínova. Útlak a tvrdá protireformace vyvolala zákonitou reakci v podobě povstání jeho poddaných, jehož důsledkem také bylo těžké poškození hradu, který později ještě využívali i Švédové.

První etapa budování Konopiště

První etapa budování do dnešní podoby začala až na začátku 18. století za panování Vrtbů, podle dokumentace Františka Maxmiliána Kaňky byl poničený objekt přestavěn na barokní zámek, upraveny komunikace, sníženy věže, opraveny interiéry a obstarána sochařská výzdoba z dílny Matyáše Brauna. Stín na toto úsilí vrhlo další povstání nevolníků, kteří se domáhali patentu o zrušení roboty a při přepadení zámku jich bylo sedm zastřeleno.

Dalšími majiteli byli Lobkowiczové, ti však zámek v roce 1887 z finančních důvodů prodali arcivévodovi Ferdinandovi de Este z habsbursko - lotrinského rodu. Tento mladý šlechtic si koupil zámek v období , kdy sloužil jako major u pražské posádky. Tenkrát byl nebývale aktivní, například splodil nelegitimního potomka s krásnou prodavačkou, zrealizoval také svůj velký sen - cestu kolem světa, při níž se velmi věnoval své známé vášni - lovu.

Konopiště a Ferdinand d´ Este

V době, kdy již byl po smrti svého otce Karla Ludvíka legitimním nástupcem trůnu, prodělal tuberkulózu, z níž se mu podařilo vyléčit. Ale on osobně pokládal za svou největší životní výhru, že se mu podařilo "vydupat" si na císaři souhlas s morganitickým (stavově rozdílným) sňatkem s Žofií Chotkovou.

Habsburkové mu to "osladili", tím, že nikdy teď již hraběnku nepřijali mezi sebe, při dvorních ceremoniálech ji zařadili až do pozadí a její děti byly vyloučeny ze hry o následnictví. Přesto vše byl sňatek s touto nesmírně praktickou a inteligentní ženou jeho životní výhrou, dokázala mu vytvořit na habsburské poměry pevné a klidné rodinné zázemí.

Ferdinand de Este vtiskl nesmazatelně svého ducha také do zámku Konopiště a jeho okolí. Protože se očekával jeho nástup na trůn, František Ferdinand se dal do budování rezidence odpovídající významu panovníka středoevropské monarchie.

Největší podíl na současném vzhledu mají známí architekti té doby - Josef Mocker a Josef Schmoranz. Arcivévoda sám také např. shromáždil nebývalé kolekce loveckých trofejí a zbraní nebo kuriózní sbírku všech možných předmětů s nějakým vztahem ke sv. Jiřímu.

Výrazně se také změnilo okolí zámku - byla zlikvidována blízká ves Konopiště, cukrovar i mlýn, zámecký pivovar byl přestěhován do Benešova. Arcivévoda dokonce využil svého vlivu, aby nechal přesunout některé blízké komunikace, pokud se mu zdálo, že narušují jeho soukromí. Výsledkem tohoto úsilí bylo především vytvoření krajinářského parku, který i dnes je hodnocený jako jeden z nejrozsáhlejších (225 ha) a nejkrásnějších v Čechách.

Z této doby se také zachoval autentický a nebývale sympatický výrok arcivévody, který nedovolil pokácet žádný, ani sebestarší strom ze svých pozemků: "Domy a silnice mohu postavit znovu, stromy jsou nenahraditelné." Velkou pozornost věnoval také konopišťským honebním revírům, které pravidelně (kvůli své vášni) "zazvěřoval" chovanými bažanty a zajíci a dalšími potenciálními úlovky. Tyto pozemky však byly pro veřejnost uzavřeny, byly přísně střeženy a nesmělo se sem chodit ani na houby a maliny.

V roce 1914 hostil arcivévoda na svém zámku německého císaře Viléma II., doprovázeného admirálem Tirpitzem. Z tohoto důvodu (a také proto, že Vilém považoval válku s Ruskem za nevyhnutelnou) vznikla domněnka, že zde tehdy byla "upečena" I. sv. válka.

Opak je pravdou, arcivévoda byl příznivec mírové politiky, modernizace zkostnatělého habsburského režimu a jak se i později ukázalo, správně předpověděl, že válka povede k sociálním revolucím a převratům nebývalého rozsahu. Také toužil po spojenectví tří císařů - rakouského, německého a ruského, což se ale nezrealizovalo.

V roce 1914 odjel jako následník trůnu na manévry rakousko - uherské armády do Bosny, přestože byl varován anonymním telegramem o smrtelném nebezpečí, které mu zde hrozilo. V červnu v Sarajevu se stal i se svou chotí obětí atentátu, jehož důsledky neblaze ovlivnily na mnoho let celosvětové dějiny.

Konopiště po vzniku Československa

Po vzniku Československa byl majetek rakouského panovnického rodu zestátněn. Přestože byl za II. sv. války zámek vykraden, podařilo se jednotlivé exponáty dohledat a díky tomu si dnes můžeme v této národní kulturní památce prohlédnout interiéry a zařízení v podobě, odpovídající době jejich používání. Zámek Konopiště se nachází ve středočeském kraji asi 2 km západně od Benešova, lze jej navštívit např. při toulkách Posázavím, dostupný je také např. žel. tratí nebo i využitím některého z exitů D 1.

Zámek Konopiště na turistické mapě

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.