Treking > Naše vrcholy > Venušina sopka (654 m n. m.), turisticky přitažlivá hůrka v Nízkém Jeseníku
Venušina sopka (654 m n. m.), turisticky přitažlivá hůrka v Nízkém JeseníkuVenušina sopka, jedna z nejmladších sopek v Nízkém Jeseníku i České republice14.10.2015 | Otakar Brandos
Venušina sopka (654 m) je jedním z vulkánů Nízkého Jeseníku. Nachází se v podcelku Bruntálské vrchoviny. Venušina sopka patří k nejmladším sopkám České republiky společně s blízkým Uhlířským vrchem u Bruntálu, Malým Roudným, Velkým Roudným a Červenou horou. Zapomenout nelze ani na Komorní hůrku a Železnou hůrku. Tyto se však nacházejí v Chebské pánvi na samém západě ČR co by vůbec nejmladší sopky u nás. Venušina sopka byla aktivní někdy na přelomu třetihor a čtvrtohor. Geologové zařazují vrchol činnosti tohoto stratovulkánu do období před 1,8 mil. lety. Radiometrická měření udávají stáří Venušiny sopky na 1,94 ± 0,22 miliónů let. Venušina sopka (654 m) má typickou vrstevnatou strukturu stratovulkánu se střídajícími se vrstvami sypkých pyroklastik a kompaktních čedičů. Během sopečné aktivity Venušiny sopky se střídaly období explozivní s obdobími efuzivními. Tedy střídala se období, kdy byly z jícnu sopky vyvrhovány sypké a plynné sopečné materiály s obdobími, kdy z jícnu sopky naopak pokojně vytékalo žhavé a husté magma. Čtěte také: Sopky a vulkanismus, ohnivé divadlo Horniny tohoto stratovulkánu se petrograficky řadí jako nefelinický bazanit a olivinický nefelinit, výjimečně limburgit. Na některých místech lze nalézt nápadné nazelenalé vyrostlice olivínu. Čedičové vrstvy, které se vylévaly z jícnu Venušiny sopky, leží na starších štěrcích staropleistocenního stáří. Vedle silných čedičových lávových proudů se na tělese této sopky ukládaly rovněž málo soudržné sopečné vyvřeliny, tzv. pyroklastika - sopečný popel, lapili, tufy, sopečné pumy i sopečné balvany. Zajímavostí je vypreparovaný sopouch severně od nejvyšší kóty Venušiny sopky, kde si lze dobře prohlédnout jednotlivé vrstvy uložených popelů a láv tohoto stratovulkánu. Na samotném plochém vrcholu vystupují rezavě zbarvené strusky a sopečný popel. Řez čedičovými vrstvami s typickou sloupkovitou odlučností, které se vylévaly z jícnu Venušiny sopky během její efuzivní fáze, si můžeme prohlédnout v nedalekém lomu na tzv. Lávovém proudu u Meziny. Jedná se o jeden ze tří lávových proudů, které na svazích tohoto stratovulkánu nalezneme. Jeho délka dosahuje asi jednoho kilometru, šířka asi 700 m a mocnost okolo 14 metrů. Z východního úbočí Venušiny sopky se otevírají pěkné pohledy na výrazný vrchol Velkého Roudného. Na svazích Venušiny sopky jsou rozlehlé pastviny, samotný vrchol není označen a rozhledy neposkytuje. Nejbližším sousedem Venušiny sopky je asi tři kilometry vzdálený Uhlířský vrch. Vrchol Venušiny sopky je velice plochý a zalesněný, vede sem z obce Mezina asi půl kilometru dlouhá významová odbočka. Jesenické sopky jsou z geologického hlediska velice mladé. Začaly vznikat počátkem pleistocénu (na přelomu třetihor a čtvrtohor) jako stratovulkány, které prorazily silné spodnokarbonské vrstvy dosahující stáří okolo 320 miliónů let. Sopky Nízkého Jeseníku tedy vznikaly v období, kdy naší krajinou začínal kráčet člověk neandrtálský, známý jako lovec mamutů. Venušina sopka, turistická mapa
Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Razovské tufity, geologické zajímavosti Nízkého Jeseníku+ Jesenické sopky, vulkány Bruntálské vrchoviny + Velký Roudný, výstup na vulkanický kužel v pohoří Nízký Jeseník + Velký Roudný: nejvyšší sopka Nízkého Jeseníku + Nejvyšší jesenická sopka má zbrusu novou rozhlednu! + Slezská Harta – přehrada a nejbližší okolí |
|