Treking > Naše vrcholy > Červená hora (749 m n. m.), výšlap na vyhaslou sopku v Nízkém Jeseníku
Červená hora (749 m n. m.), výšlap na vyhaslou sopku v Nízkém JeseníkuČervená hora, nejvyšší bod okresu Opava12.8.2008 | Ivan Zajíček
Tato nepříliš známá hora v Nízkém Jeseníku je jedna z těch, které dostaly název podle barvy. Podobně "červená" je Červená hora (1 333 m) v Hrubém Jeseníku, která dala název známému Červenohorskému sedlu mezi Šumperkem a Jeseníkem, Černé hory jsou nejméně čtyři - v Krkonoších (1 299 m), v Jizerských horách (1 085 m), na Šumavě (1 315 m) a v Moravskoslezských Beskydech (884 m) nedaleko od Radhoště nad turistickou chatou Mír. Růžová hora (1 396 m) je v Krkonoších, kde je také Světlá hora (1 244 m). Na západním okraji Prahy je neblaze proslulá Bílá hora s mohylou (380 m), podobná Bílá hora existuje v Plzni nad údolím řeky Berounky a úžlabinou boleveckých rybníků. Již klasické vrcholy dalších Bílých hor jsou v Moravskoslezských Beskydech nad Štramberkem (557 m) a v Bílých Karpatech severozápadně Vršatce (819 m). Zelenou horu známe ve Žďáru nad Sázavou a v Radyňské vrchovině nedaleko Nepomuku na Plzeňsku, kterou proslavili vojín Kefalín a major Haluška ze Švandrlíkových "Černých baronů". Ti ostatně taky dostali jméno podle barvy, ale podle barvy výložek uniformy. Poprvé jsem vrchol této Červené hory shlédl vloni z Podlesí nedaleko Budišova nad Budišovkou, když jsem byl na návštěvě u svého přítele Z. K. na jeho chalupě a následujícího dne jsme se toulali vojenským prostorem Libavá, který byl výjimečně otevřen na 1. máje. Hora je zdálky výrazná díky červenobílému vysílači, který byl vybudován na vrcholku ve výšce 749 metrů nad mořem. Již tehdy jsem si řekl, že ji někdy navštívím z opačné strany. Letos v červenci jsem se nacházel v těchto končinách Nízkého Jeseníku a rozhodl jsem se vyrazit z Guntramovic (569 m), vesnice 6 km vzdálené západně od Budišova nad Budišovkou, která je připomínána již v roce 1456. V roce 1758 během sedmileté prusko - rakouské války (1756 - 1763) byla zde dne 28.6. poražena pruská vojska a celá ves tehdy lehla popelem. Rakušany tehdy vedl Generál Ernst Gideon, známý jako baron von Laudon, o kterém se zpívá, že "jede přes vesnici a má bílou čepici". O tomto si můžeme přečíst na naučné tabuli u cesty. Severně Guntramovic pramení pod vrchem Stráž (664 m) říčka Budišovka, která se později vlévá u Hadinky do řeky Odry, která tuto část Nízkého Jeseníku a Oderských vrchů odvodňuje a za Bohumínem míří přes Polsko na sever do Baltického moře. Modrá značka vyráží do hory na konci vesnice a hned na počátku se mi podařilo pěkně zakufrovat, protože jsem přehlédl značení směřující doprava a vydal jsem se lesem nahoru, kde jsem se oddával houbaření. Rostly krásné žluté lišky. Když jsem zjistil, že jsem značku definitivně ztratil, šel jsem stále po cestě lesem podle mapy nahoru s tím, že nahoře někde odbočím doprava, což jsem skutečně provedl a dokonce jsem narazil na dřevěné směrovky s nápisem ČSMS. Že to je "česká meteorologická stanice" jsem se dovtípil až na vrcholu, na který jsem došel z opačné strany. Zde je meteorologická stanice vybudovaná již v roce 1952, tehdy sloužila vojákům ve vojenském prostoru Libavá a stanovovala balistický vítr pro dělostřelce. Ale již v roce 1954 byla předána Hydrometeorologickému ústavu Praha. Během 2. světové války zde Němci vybudovali mohutnou železnou konstrukci k navádění letadel, která vydržela až do roku 1995. Je zde tabule, ze které se můžeme o této stanici a Červené hoře mnohé dovědět, např:
Na tabuli jsou popsány a znázorněny používané přístroje k měření a monitorování, je zde rovněž zařízení k fotografování meteorů, stanovení radiace v ovzduší či stanovení obsahů C, N, těžkých kovů či prachu v ovzduší. Hned za plotem nás upoutá "obří" teploměr, který nám řekne, při jaké teplotě se nám podařilo na tento kopec Nízkého Jeseníku vystoupit. Já jsem měl něco přes dvacet stupňů, takže jsem byl docela dobře zpocený. Jsme pouze o 51 metrů níže, než je nejvyšší vrchol tohoto pohoří, kterým je nenápadná Slunečná (800 m) a hned za ní následuje výrazný sopečný kužel Velkého Roudného nad přehradou Slezská Harta. (780 m). Z něho se dnes již můžeme pokochat pohledy na hřeben sousedního Hrubého Jeseníku z nové dřevěné rozhledny. Na okraji lesa jsem se popásl na zralých velkých borůvkách a při sestupu jsem našel konečně prvního letošního praváka. Na vrchol vede účelová značka z rozcestí Červená hora (722 m), odkud to máme zpět do Guntramovic 5 km a do Budišova nad Budišovkou přes Podlesí 9 km. Cestou zpět do Guntramovic si nesmíme nechat ujít odbočku k tzv. Zlaté lípě, odkud jsou z louky hezké výhledy k severu právě k Velkému Roudnému. Prostor okolo Zlaté lípy je oplocen a strom byl v roce 1998 zařazen mezi památné stromy ČR. Současná lípa je údajně odnoží lípy, která byla za prusko - rakouské války svědkem válečných událostí a je stará 240 let. Obvod stromu měří 356 cm, výška je 13 metrů. V okolí lípy je možno nalézt čedičové balvany a zbytky bublinové lávy, takže i tento vrch je sopečného původu, stejně jako samotná Červená hora, která je nejvyšším bodem okresu Opava. O názvu lípy koluje několik pověstí. Jedna hovoří o zlatém pokladu, ukrytém pod ní, další o tom, že pruský král Bedřich II. posnídal v jejím stínu - proto "zlatá". Jiná hovoří o tom, že samotný Generál Laudon stál na kopci u lípy, když přiletěla kulka a zaryla se do stromu. Onen slavný válečník pak měl zvolat s povděkem: "Ó, ty zlatá lípo!" A konečně jedna pověst praví, že jeden královský syn se na této lípě ukryl v koruně stromů před nepřáteli, čímž si zachránil život a strom nazval "zlatou lípou". Takže si můžeme vybrat. Zeť mého přítele Šulejkina - vousatý kytarista a basista Piny alias Houska říkává: "Nejhorší je, když má člověk možnost volby!" Zde se to potvrzuje. V podstatě nevíme nic. Od lípy se musíme vrátit zpět do lesa na modrou značku a mezi stromy klesáme až na velkou louku s hezkými výhledy po okolí, odkud nás polní cesta spolehlivě dovede zpět do Gunramovic. Pokud budeme mít štěstí, můžeme se v létě i najíst malin. Jedná se o nenáročný polodenní výlet, kdy není nouze na výhledy a můžeme při tom nasbírat borůvky či houby, kterých zde roste v létě a na podzim dostatek. Při zpáteční cestě do Ostravy si můžeme prohlédnout Budišov nad Budišovkou (512 m) pod Mlžným kopcem (684 m), Vítkov (439 m) či přehradu Kružberk s horolezeckými skalami, kde začínali všichni ostravští a opavští horolezci. Tuto přehradu proslavil před léty televizní seriál Velké sedlo, kde řádil bývalý ministr kultury Vítězslav Jandák jako nepolepšitelný erotoman uprostřed lesů , vod a strání v lůně Nízkého Jeseníku. Pokud jedeme opačným směrem na Olomouc, můžeme si u Moravského Berouna nabrat chutnou minerální vodu - Ondrášovku a šoféři si mohou vyzkoušet řidičské schopnosti v zatáčkách proslulé Ecce Homo, s nejvyšším bodem 633 metrů, kde na vrcholu silnice stával stejnojmenný kříž z roku 1625. Tato silnice vybíhá ze Šternberka a stoupá devět kilometrů serpentinami. Překonává výškový rozdíl 300 metrů mezi nížinou Hornomoravského úvalu a Nízkým Jeseníkem. A pokud chceme jít dále pěšky, máme to do Klokočova plných 32 km, odtamtud můžeme dojít třeba až do Oder. V Klokočově je v prostorách bývalého zámku léčebna dlouhodobě nemocných, takže je lepší se jí vyhnout a směřovat přímo do místní hospody. Vím, o čem mluvím. Jezdil jsem tam za svým těžce nemocným švagrem Pepou z Opavy (1949 -2008). Takže i v okolí Červené hory je plno zajímavých míst, které stojí zato navštívit. A samotný kraj mezi Moravským Berounem na severu a Hrubou Vodou na jihu v údolí krásné řeky Bystřice bývá pro skalnaté scenérie právem nazýván Severomoravské Švýcarsko! Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Túra na Červenou horu za výhledy: Památník česko - německého porozumění…+ Nízký Jeseník + Jesenické sopky, vulkány Bruntálské vrchoviny |
|