Treking > Naše vrcholy > Červená hora (749 m n. m.), již dávno vyhaslá sopka v Nízkém Jeseníku
Červená hora (749 m n. m.), již dávno vyhaslá sopka v Nízkém JeseníkuČervená hora, jedna z pětice vulkánů u Bruntálu9.5.2018 | Otakar Brandos
Červená hora (749 m) je jednou z pěti sopek, které se nacházejí v okolí města Bruntál na severozápadním okraji Nízkého Jeseníku. Společníky Červené hory jsou Uhlířský vrch, Venušina sopka, Velký Roudný a Malý Roudný. Tato nenápadná a plochá vyvýšenina je nejvyšším bodem Červenohorské vrchoviny (geomorfologický okrsek podcelku Domašovská vrchovina) a okresu Opava. Červená hora, narozdíl od čtyř výše jmenovaných společníků, však není cele vulkanickým tělesem. Masív hory je tvořen především spodnokarbonskými břidlicemi. Sopečné horniny - čediče - nalezneme jen asi 1,5 km západním směrem od hlavního vrcholu Červené hory, na kterém nalezneme meteorologickou stanici ČHMÚ. Sopečná činnost, která tady probíhala na přelomu třetihor a čtvrtohor po dobu asi dvou miliónů let, má "na svědomí" přeměnu jen malé části Červené hory. Čedičové horniny, které obsahují příměsi kulmských břidlic moravického souvrství a břidlic přeměněných na červenohnědé porcelanity (v pyroklastické složce), mají na Červené hoře typickou kulovitou odlučnost. Čtěte také: Červená hora v Nízkém Jeseníku - nejvyšší bod okresu Opava Tyto vrsty byly odkryty v prostředí dvou lomů. Ty odhalily pyroklastické akumulace (byly těženy pro výrobu tvárnic, podobně jako na Uhlířském vrchu) a lávový proud, který dosahoval délky 450 metrů, šířky asi 200 metrů a mocnosti až 23 metrů. Lávový proud je tvořen převážně olivínovým bazaltem a nefelinovým bazanitem s žílami mladších bazaltů. Menší z obou lomů je zarostlý vegetací a výška lomových stěn dosahuje jen asi tří metrů. Navíc lom připomíná spíše skládku… Zato druhý lom vám doslova vyrazí dech. Výška lomových stěn pseudokaldery dosahuje okolo 20 metrů, průměr lomu odhadem 200 metrů. V zarovnané části bez vegetace, která (soudě podle dvou ohnišť) slouží k piknikům místních znalců, návštěvníka uvítá fotogenická čedičová "jehla" vysoká okolo pěti metrů. Právě na tomto "centrálním pahorku" je dobře patrná kulovitá odlučnost zdejšího čediče. Na Červenou horu vede modrá turistická značka z Guntramovic nedaleko Budišova nad Budišovkou. Neznačenými trasami se na vrchol dostanete od obce Stará Libavá. Pseudokaldera Červené hory se nachází mimo turistickou značku, přístup je trochu omezen okolními soukromými pozemky. Bez potíží se k bývalému lomu dostanete jednou z lesních cest od kapličky (památníku) česko - německého porozumění stojící na místě bojiště z doby prusko - rakouských válek. O generálu Laudonovi a dalších zajímavostech v okolí Červené hory se více dočtete v samostatném článku Ivana Zajíčka. Červená hora, turistická mapaLíbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Túra na Červenou horu za výhledy: Památník česko - německého porozumění…+ Velký Roudný: nejvyšší sopka Nízkého Jeseníku + Malý Roudný, Nízký Jeseník + Sopky v ČR: Sopečné vrchy jako významné přírodní lokality a turistické cíle + Slezská Harta – přehrada a nejbližší okolí + Nízký Jeseník a Oderské vrchy, obecné informace + Vikštejn, strážce údolí Moravice + Rešovské vodopády + Nejvyšší jesenická sopka má zbrusu novou rozhlednu! |
|