Vikštejn - nedobytný hrad nad údolím Moravice, hrdý strážce v srdci Přírodního parku Moravice

Strážce údolí Moravice u Vítkovského Podhradí, historie a přístup k hradu

Vikštejn. V srdci Přírodního parku Moravice, asi 19 km jihozápadně od Opavy, vystupuje strmě nad údolí řeky Moravice protáhlý ostroh nesoucí na svém temeni mohutnou zříceninu hradu Vikštejn.

Od opavských Přemyslovců k Dánům

Přes svůj nesporně starší původ se hrad Vikštejn poprvé připomíná až roku 1377 v držení opavských Přemyslovců při dělení opavského vévodství mezi syny Mikuláše II., čímž počíná dlouhá řada nejasných vlastnických vztahů vikštejnského panství.

Na hradě Vikštejn seděli zřejmě purkrabí opavských vévodů, jimž patřil až do roku 1461, kdy Vikštejn získal nakrátko loupeživý Budivoj z Moravice, jemuž král Jiří z Poděbrad po odkoupení celého opavského vévodství sídlo odebral a věnoval jej opavskému zemskému hejtmanovi Bernartu Bírkovi z Násilé.

Roku 1474 strategicky významné sídlo nakrátko obsadila během česko - uherských válek vojska krále Matyáše Korvína. Hrad prodělal rozsáhlou renesanční přestavbu v průběhu 16. století, která z něj v očích současníků učinila nejpevnější hrad Opavska.

Za třicetileté války, roku 1626, obsadilo bez boje Vikštejn na jeden rok dánské vojsko generála Mansfelda. Na konci války, roku 1648, z nařízení slezského zemského velitele Gonzagy byl Vikštejn pobořen. Objekt majitelé částečně opravili a obývali ještě v druhé polovině 17. století, od 18. století však mimo jednoho poustevníka jménem Martin hrad lidé trvale opustili.

V kamenném objetí ruin

Z improvizovaného parkoviště na modré značce za vesničkou Dubová nad serpentinami odvážně padajícími do údolí k Podhradí nás k troskám hradu Vikštejn po půl kilometru přivede kolem hezkého dřevěného altánu významová odbočka kopírující starou přístupovou cestu. Úzkou plochu temene ostrohu přerušuje mělký příkop a za ním vysoké náspy předsunutého hlinitého opevnění z třicetileté války. Za ním se dostáváme přes hluboký šíjový příkop po mostě k vlastnímu hradu.

Nejstarší částí hradu je oválná plocha hradního jádra po naší levici, ve východním polovině areálu. Sídlo bez hlavní věže chránila mohutná plášťová hradba, jejíž vyšší severní strana se k příchozím dodnes zaobluje do tupého břitu.

K severní části hradby zevnitř navazovala obvodová zástavba, z níž dnes zbyl jen sklep. Jih jádra vyplňoval podélný palác, při jehož západním konci byla do hradby prolomena široká brána, menším vchodem u východního konce paláce se vstupovalo do tzv. parkánu, tedy prostoru mezi jádrem a nižší připojenou hradbou, která téměř celé jádro obíhala.

Renesanční přestavby rozšířily plochu hradu na zbytek obdélného temene chráněného ze tří stran prudkými svahy. Palác byl stržen a zastavěn širší budovou. Za ní vzniklo zadní nádvoří, jehož jižní a západní stranu uzavřela hospodářské budovy s konírnami, kovárnou a západní bránou do nově vzniklého vnějšího nádvoří, jehož západní i severní stranu chránila vysoká hradba.

Severní přístup vedl přes novou bránu sevřenou mezi dvě trojpodlažní budovy, jejichž trosky jsou dodnes patrné. V jihozápadním rohu zvětšeného areálu vyrostla nad cestou z údolí Moravice do Opavy věžice, nyní přebudovaná pro vyhlídkové účely.

Pověsti a naučná stezka k hradu Vikštejn

Východním úbočím hradního vrchu vede naučná stezka Moravice o délce 1,5 km se 6 zastaveními. Při procházce po červené značce romantickým hlubokým údolím řeky Moravice, nazývané slezským Rýnem, je jistě vítaným zpestřením návštěva Vikštejna. Vzpomeňme se při ní na následnou pověst o legendárním zakladateli sídla.

Pán hradu Vítek z Kravař se prý jednou nepohodl s drzým rytířem Tunklem během turnaje pořádaném na Vikštejně. Vítek tedy nechal rytíře vykázat z hradu, ten však nemeškal a svou potupu krvavě pomstil. Za Vítkovi nepřítomnosti lstí dobyl hrad a jeho manželku zavraždil. Nebohá žena se tak každý rok zjevuje na hradbách. Traduje se také, že se v okolí Vikštejna skrýval kolem roku 1621 po zpustošení Fulneku císařským vojskem slavný Jan Ámos Komenský.

Hrad Vikštejn, turistická mapa

• Hrad Vikštejn na turistické mapě

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.