Souhvězdí Velryby (Cetus, Cet) je 4. největším ze všech souhvězdí na hvězdné obloze

Nejjasnější hvězdy v souhvězdí Velryby (Cetus) a objekty vzdáleného vesmíru

Souhvězdí Velryba (Cetus, Cet) rozhodně nepatří k nijak nápadným souhvězdím. Podle mytologie Velryba představuje mořského netvora Ketose, který byl Poseidonem seslán, aby pustošil Cefeovo království za urážku jeho dcer královnou Kasiopejou, Cefeovou manželkou. Vykoupením mělo být obětování jejich dcery Andromedy, kterou však v poslední chvíli zachránil udatný Perseus. Staří Řekové však každé velké mořské zvíře označovali ketosem, což se nakonec dostalo i do dnešního latinského názvu velryb - cetus.

Souhvězdí Velryba je sice rozsáhlým hvězdným obrazcem, avšak souhvězdím postrádajícím jasnějších hvězd. Ve Velrybě bychom napočítali asi stovku hvězd jasnějších 6^m, avšak pouze dvě hvězdy jasnější 3^m. Což na ploše 0,375 sr opravdu není mnoho. Jen tak pro úplnost - oněch 1 231 čtverečních stupňů dělá z Velryby 4. největší souhvězdí naší oblohy.

Čtěte také: Mira Ceti, nejjasnější pulzující proměnná hvězda

Velryba leží z větší části pod rovníkem, tedy na jižní obloze. V našich zeměpisných šířkách kulminuje o půlnoci v říjnu asi 30° nad jižním obzorem. Hlava Velryby se dokonce vyšplhá až na 45° nad jižní obzor. Souhvězdí Velryba má přímočaré hranice a sousedí se sedmi dalšími souhvězdími. Jsou to Vodnář, Sochař, Pec, Eridanus, Býk, Beran a Ryby.

Nejjasnější hvězdy v souhvězdí Velryby

"Nejjasnější" hvězdou tohoto souhvězdí je Mira, což v překladu znamená podivná. Ty uvozovky u jména uvádím záměrně, neboť jasnosti 2,0 magnitudy dosahuje jen v maximu. Jde totiž o proměnnou hvězdu, která svou jasnost mění v rozmezí od 2,0 po 10,1 magnitudy v periodě asi 332 dní, po určitou dobu tedy mizí pro lidské oko z oblohy.

Její proměnlivosti si poprvé všiml D. Fabricius v roce 1596, tedy v době před vynálezem dalekohledu. V té době šlo o nevysvětlitelný jev. Dnes víme, že Mira Ceti patří k dlouhoperiodickým proměnným hvězdám, kterýžto jev způsobují pulsace povrchu s následnými změnami teplot a svítivosti.

Mimo maxima Miry Ceti (Omikron Cet) se nejjasnější hvězdou souhvězdí Velryba stává Deneb Kaitos (Beta Cet) zvaný také Difda. Tento oranžový obr spektrální třídy K1III se nám ze vzdálenosti 57 světelných let jeví jako stálice zdánlivé jasnosti 2,24^m. Alfa Cet zvaná Menkar či Menkab dosahuje zdánlivé jasnosti 2,82^m. Tento rudý obr spektrální třídy M2III je od Země vzdálen 1 087 světelných let.

Hvězda Al Kaff (Gama Cet) je dvojhvězdou jevící se jako stálice zdánlivé jasnosti 3,58^m. Hlavní složka A3V má zdánlivou jasnost 3,7^m a vedlejší složka F7 má 6,2^m. Al Kaff je od Země vzdálena 68 světelných let. Baten Kaitos (Dzeta Cet) je oranžový obr spektrální třídy K2III. Ze vzdálenosti 136 světelných let se nám jeví jako hvězdička zdánlivé jasnosti 3,92^m.

Deneb Algenubi (Eta Cet) je opět oranžový obr spektrální třídy K3III a zdánlivé jasnosti 3,66^m. Od nás je vzdálen asi 88 světelných let. Deneb Kaitos zvaný také Schemali (Iota Cep) je rovněž oranžový obr. Tato hvězda spektrální třídy K2III má zdánlivou jasnost 3,75^m a od Země je vzdálena 326 světelných let.

Hvězdu Tau Ceti budou znát určitě všichni příznivci mimozemských civilizací. Tato hvězda byla v minulosti vybrána pro projekt OZMA, jehož cílem bylo navázat kontakt s možnými mimozemskými civilizacemi s pomocí rádia. Tau Ceti je soustavou třech hvězd zdánlivé jasnosti 3,65^m. Tato hvězda je od nás vzdálena pouhých 11,85 světelného roku, patří tak k nejbližším vesmírným společníkům našeho Slunce.

Mapa souhvězdí Velryba

Mapka www.iau.org. Souhvězdí Velryby na větší mapě.

Objekty vzdáleného vesmíru ve Velrybě

V souhvězdí Velryby nalezneme neuvěřitelných 407 objektů NGC katalogu. Asi nejzajímavějším objektem je spirální galaxie M 77 (NGC 1068) zdánlivé jasnosti 8,9^m a rozměrů 7´ × 6´. Galaxie M 77 patří mezi tzv. Seyfertovy galaxie s bouřlivými procesy v jádrech. Hmotnost této galaxie vzdálené od nás asi 47 miliónů světelných let je okolo 16 × 10¹⁰ M_s. Vyzařovací výkon jen ve viditelné části spektra je asi 5 × 10³⁴ W, v rádiové oblasti 7 × 10³² W.

Dalším zajímavým objektem v souhvězdí Velryba je planetární mlhovina NGC 246 zdánlivé jasnosti 8,5^m. Tato oválná planetární mlhovina nerovnoměrné plošné jasnosti má zdánlivé rozměry 4´ × 3,5´ je v dosahu již malých astronomických dalekohledů. NGC 246 je od nás vzdálena 1 620 světelných let a k záření je buzena UV zářením horké hvězdy spektrální třídy O7.

Seznam souhvězdí

Andromeda - Beran - Blíženci - Býk - Cefeus - Dalekohled - Delfín - Drak - Eridanus - Fénix - Had - Hadonoš - Havran - Herkules - Hodiny - Holubice - Honící psi - Hydra - Chameleón - Indián - Jednorožec - Jeřáb - Ještěrka - Jižní koruna - Jižní kříž - Jižní ryba - Jižní trojúhelník - Kasiopeja - Kentaur - Kompas - Koník - Kozoroh - Kružítko - Labuť - Létající ryba - Lev - Liška - Lodní kýl - Lodní záď - Lyra - Malíř - Malý lev - Malý Medvěd - Malý pes - Mečoun - Mikroskop - Moucha - Oktant - Oltář - Orel - Orion - Panna - Pastýř - Páv - Pec - Pegas - Perseus - Plachty - Pohár - Pravítko - Rajka - Rak - Ryby - Rydlo - Rys - Severní koruna - Sextant - Síť - Sochař - Střelec - Šíp - Štír - Štít - Tabulová hora - Trojúhelník - Tukan - Váhy - Velká medvědice - Velký pes - Velryba - Vlasy Bereniky - Vlk - Vodnář - Vodní had - Vozka - Vývěva - Zajíc - Žirafa

Další související články: