New Horizons se blíží k ledovému Plutu, nové a netušené objevy nás již brzy čekají

New Horizons: žně objevů roku 2015 pokračují

Internetové servery po náporu vědeckých dat ze sondy Rosetta, která nám přiblížila ledový svět kometárního jádra komety 67P Churyumov-Gerasimenko ještě nestačily pořádně vychladnout a již se tady hlásí nová počínající záplava údajů. Tentokráte ze sondy DAWN, která úspěšně zaparkovala na oběžné dráze kolem Cerery, největší trpasličí planety hlavního pásu mezi Marsem a Jupiterem.

To však není vše. Po ztrátě spojení a hibernaci způsobené nedostatkem elektrické energie se z povrchu komety přihlásil výsadkový modul Philae, součást mise Rosetta. Završen byl průzkum planety Merkur kosmickou sondou Messenger, která se roztříštila o jeho povrch.

Pomyslnou třešničkou na dortu poznání Sluneční soustavy bude v tomto roce bezesporu kosmická sonda New Horizons, která se blíží k Plutu, bývalé poslední planetě Sluneční soustavy. Planetě, která byla v roce 2006 IAU (Mezinárodní astronomická unie) překlasifikována na trpasličí planetu.

Čtěte také: Pluto, největší trpasličí planeta - vzdálenost, průměr, oběžná doba a…

Sonda New Horizons byla vypuštěna 19. ledna 2006 z Mysu Canaveral za pomocí rakety Atlas V. Přitom dosáhla rychlostního rekordu, když získala vůči Zemi rychlost 16,26 km/s, nejvyšší rychlost v dosavadních dějinách kosmonautiky.

Za pouhých devět hodin proťala New Horizons rychlostí 57 000 km/h dráhu Měsíce (kosmické lodi Apollo k tomu potřebovaly obvykle 90 hodin) a po asi 13 měsících - 28. února 2007 minula ve vzdálenosti 2,3 miliónu kilometrů planetu Jupiter. Nyní se kosmická sonda blíží k trpasličí planetě Pluto, kolem které by měla proletět ve vzdálenosti pouhých 10 500 km 14. července tohoto roku v ranních hodinách.

Rychlost sondy New Horizons bude v průběhu těsného přiblížení k Plutu asi 14 km/s. V této fázi letu by měla sonda pořídit nejdetailnější snímky vybraných oblastí na povrchu Pluta s rozlišením až 70 metrů, což zcela zásadním způsobem posune naše znalosti o tomto unikátním kosmickém světě, který je astronomům znám teprve od roku 1930.

Vedle zmapování povrchu této ledové planety a největšího měsíce Charona jsou hlavními cíli mise získat údaje o chemickém složení, teplotě a tlaku atmosféry Pluta, měření ionosféry a v neposlední řadě zpřesnit údaje o hmotnosti a průměru této trpasličí planety (2 320 km) či pozorovat nové malé měsíce případně prachový prstenec.

Cílem sondy New Horizons však není pouze Pluto a její měsíce, ale minimálně dvě další tělesa Edgewortova - Kuiperova pásu na základě dodatečného výběru, který by měly ovlivnit nové objevy z této části Sluneční soustavy. Části, o které pozemská astronomie má stále jen kusé informace a kde již byl objeven objekt s průměrem větším než má Pluto (trpasličí planeta Eris o průměru asi 2 326 km).

Dodnes se astronomům podařilo v Edgewortově - Kuiperově pásu objevit okolo 2 000 těles. Vesměs malých objektů. Z tohoto výčtu se vymykají tělesa jako již zmíněná Eris, Makemake, 2007OR10 a Haumea s průměry nad 1 000 km. Dalšími relativně velkými objekty jsou Orcus, Quaoar, Salacia, Sedna a 2002MS4.

Kosmická sonda New Horizons patří k relativně levným misím. Sonda má rozměry 2,7 × 2,2 × 1,8 m, na palubě nese asi 30 kg vědeckých přístrojů. Palubní systémy jsou zásobovány elektrickou energií z radioizotopového termoelektrického generátoru poháněného 11 kilogramy oxidu plutoničitého, který zároveň temperuje nitro sondy na přijatelnou teplotu.

Na připojeném snímku je trpasličí planeta Pluto, kterak se jeví ze vzdálenosti 39 miliónů kilometrů (od Země je sonda vzdálena přibližně 4,7 miliardy kilometrů). Rozlišení povrchu Pluta ze sondy New Horizons se rychle zlepšuje a začíná překonávat dosavadní nejlepší snímky pořízené s pomocí Hubbleova kosmického teleskopu (HST).

Další související články: