Souhvězdí Hydra (Hydra, Hya), největší souhvězdí oblohy zaujímá plochu 1 303 čtverečním stupňů

Největší a nejdelší souhvězdí hvězdné oblohy - Hydra

Souhvězdím Hydra se v našem přehledu souhvězdí dostáváme konečně ke skutečnému rekordmanovi. Souhvězdí Hydra (Hydra, Hya) je totiž nejen nejdelším ze všech 88 pojmenovaných souhvězdí, ale zároveň největší souhvězdí naší oblohy. To díky své rozloze 0,396 sr neboli 1 303 čtverečním stupňům.

Souhvězdí Hydra se táhne na sever i na jih od světového rovníku. Hlavu Hydry nalezneme pod hlavou souhvězdí Draka a ocas až pod souhvězdím Váhy resp. hvězdou Prokyon v souhvězdí Malého psa. V našich zeměpisných šířkách hlava Hydry vrcholí o půlnoci na konci ledna asi 45° nad jižním obzorem zatímco ocas Hydry vrcholí pouhých 10° nad jižním obzorem počátkem května.

Díky délce a rozloze i nepravidelné hranici souhvězdí Hydra není divu, že sousedí s celkem 14 souhvězdími. Jsou to Kentaur, Havran, Pohár, Lev, Váhy, Vlk, Jednorožec, Lodní záď, Kompas, Sextant, Panna, Vývěva, Rak a Malý pes.

Čtěte také: Souhvězdí Pohár, malé souhvězdí jižní oblohy

Souhvězdí Hydra pojmenovali již staří Řekové. Hydra představovala dceru stohlavého obra Tyfona a Echidny, napůl hada a napůl ženy. Tato obluda s hadím tělem a devíti dračími hlavami žila v bažinách u města Lern na pobřeží Argolského zálivu. Podobně jako v případě jiných oblud i Hydru zabil nejslavnější řecký hrdiny Hérakles (Herkules).

Nejjasnější hvězdy v souhvězdí Hydry

V souhvězdí Hydry nalezneme sice jen jednu hvězdu jasnější než 3^m, zato ale přes 120 hvězd do jasnosti 6^m. I přes tato čísla je Hydra poměrně málo nápadným souhvězdím hvězdné oblohy s jehož určením si poradí jen ti nejzkušenější pozorovatelé.

Nejjasnější hvězdou souhvězdí Hydra je Alfard, oranžový obr spektrální třídy K3III s jasností 2,16^m. Jedná se o asi 100× svítivější hvězdu než je naše Slunce. Alfard se nachází asi 192 světelných let od Země. Další z hvězd obrazce Hydry nesou označení již pouze písmeny řecké abecedy.

Hvězda Beta Hydrae dosahuje zdánlivé jasnosti 4,40^m. Ve skutečnosti se jedná o dvojhvězdu, jejíž složky 5,0^m a 5,4^m jsou od sebe vzdáleny 2,1´´ a nacházejí se 326 světelných let od nás. Gama Hydrae je žlutý obr zdánlivé jasnosti 3,33^m a spektrální třídy G8III ve vzdálenosti 155 světelných let od nás.

Epsilon Hydrae je trojnásobný hvězdný systém vzdálený od Země 326 světelných let jevící se jako hvězda zdánlivé jasnosti 3,48^m. Hlavní složka spektrální třídy G0III má zdánlivou jasnost 3,79^m. Oranžovou hvězdu Lambda Hydrae pozorujeme ze vzdálenosti 233 světelných let jako objekt zdánlivé jasnosti 3,83^m a spektrální třídy K0III. Ve skutečnosti se jedná o spektroskopickou dvojhvězdu.

Hvězda R Hydrae ležící v blízkosti žlutého obra Gama Hydrae patří k velice zajímavým hvězdám v Hydře. Je to nejjasnější proměnná hvězda v souhvězdí typu Mira Ceti. Hvězda R Hydrae spektrální třídy gM7 mění v periodě 386,2 dne svou jasnost od 3,5^m po 10,9^m. Takže zatímco v maximu patří k nejjasnějším hvězdám v souhvězdí tak v minimu mizí a je viditelná pouze astronomickými dalekohledy.

Mapa souhvězdí Hydra

Mapka www.iau.org. Souhvězdí Hydry na větší mapě.

Objekty vzdáleného vesmíru v Hydře

V souhvězdí Hydry je velké množství objektů vzdáleného vesmíru. Jen z NGC katalogu tady napočítáme úctyhodných 229 objektů a 3 objekty z Messierova katalogu. Jsou to M 48, M 68 a M 83. M 48 (NGC 2548) je bohatá otevřená hvězdokupa zdánlivé jasnosti 5,3^m a průměru 30´, což odpovídá zdánlivému průměru Měsíce v úplňku. Fyzický průměr této hvězdokupy nacházející se ve vzdálenosti 3 100 ly je asi 27 ly.

M 68 (NGC 4590) je pro změnu kulová hvězdokupa zdánlivé jasnosti 7,9^m a průměru 17´. Fyzický průměr této kulové hvězdokupy vzdálené od nás asi 32 600 ly je 161 ly. Konečně se dostáváme k poslednímu z Messierových objektů v souhvězdí Hydra. Tím je jasná spirální galaxie M 83 (NGC 5236) zdánlivých rozměrů 10´ × 9´ a jasnosti 8^m. Absolutní jasnost této galaxie, kterou prvně pozoroval francouzský hvězdář La Caille v roce 1751 je -19,5^m. Tato galaxie je od nás vzdálena asi 13 miliónů ly.

Dalším zajímavým objektem v souhvězdí Hydry je planetární mlhovina NGC 3242 zdánlivých rozměrů 40´´ × 35´´ a jasnosti 9,0^m ve vzdálenosti asi 3 370 ly. Mlhovina je k záření buzena horkou centrální hvězdou zdánlivé jasnosti 11,4^m. Za zmínku stojí rovněž kopa galaxií Hydra II, jedna z nejhustějších kop galaxií, která ve vesmíru známe.

Seznam souhvězdí

Andromeda - Beran - Blíženci - Býk - Cefeus - Dalekohled - Delfín - Drak - Eridanus - Fénix - Had - Hadonoš - Havran - Herkules - Hodiny - Holubice - Honící psi - Hydra - Chameleón - Indián - Jednorožec - Jeřáb - Ještěrka - Jižní koruna - Jižní kříž - Jižní ryba - Jižní trojúhelník - Kasiopeja - Kentaur - Kompas - Koník - Kozoroh - Kružítko - Labuť - Létající ryba - Lev - Liška - Lodní kýl - Lodní záď - Lyra - Malíř - Malý lev - Malý Medvěd - Malý pes - Mečoun - Mikroskop - Moucha - Oktant - Oltář - Orel - Orion - Panna - Pastýř - Páv - Pec - Pegas - Perseus - Plachty - Pohár - Pravítko - Rajka - Rak - Ryby - Rydlo - Rys - Severní koruna - Sextant - Síť - Sochař - Střelec - Šíp - Štír - Štít - Tabulová hora - Trojúhelník - Tukan - Váhy - Velká medvědice - Velký pes - Velryba - Vlasy Bereniky - Vlk - Vodnář - Vodní had - Vozka - Vývěva - Zajíc - Žirafa

Další související články: